Malarkey

Musím se přiznat, že film může děkovat Lée Seydoux za to, že se podílela na filmu. Ta mě svojí rolí dokázala učarovat, že jsem se na tenhle jinak docela zasněně nudný sci-fi romantický kousek i neměl problém dodívat. Jinak to byla vcelku jasná nuda, která chvílemi zaujala pohledem na blízkou budoucnost, ale ne zase natolik, abych z toho sršel radostí a nadšením.

Židovská komedie plná židovské tématiky, židovských praktik a úplně ne tak klasických židovských vtipů, na které jsme, my nežidi, zvyklý. Je to tady samej pesah, šabat a bůhví co ještě a ještě k tomu se na filmu podílela celá řada známých herců. Pro mě trošku nepochopitelně, ale svoje fanoušky tenhle film asi mít bude. Mě ani ne. Byla to vcelku nuda.

Hráli jste počítačové hry? Říká Vám něco pokračování legendární akce Wolfenstein 3-D s názvem Return To Castle Wolfenstein? Tak přesně to ve mně evokoval tento film. Totální filmařský úlet, trošku i humusek ve stylu Věci, ale jinak solidní jednohubka, která není kdovíjak dokonalá, ale fanoušky podobných filmů dokáže bavit. Za normálních okolností bych hodnotil i víc, ale trošku mi chybělo víc hlášek, u kterých bych se dokázal bavit. Působí to, jak kdyby dneska psát kvalitní hlášky bylo složitější, než v průběhu 80. a 90 let.

Na seriál Dark z režie internetové televize Netflix jsem pokukoval už delší dobu. Námět vypadal krásně mysteriózně. Výsledek ale není úplně podle mých představ. První část první série byla jak kdyby ji natáčeli milovníci Městečka Twin Peaks. Neustále jsem nevěděl, co se v seriálu děje, ale pořád jsem byl fascinován prostředím a hlavně učarován zpracováním, ze kterého dýchala atmosféra vostrá jak bič Indiana Jonese. Až k nějakému šestému dílu jsem ale přemýšlel, proč bych měl být nadšený ze seriálu, kterému pořádně nerozumím, scénáristicky má skvělý námět, ale totálně odfláklé postavy, ale jinak vypadá hrozně rádoby cool a stylově. Od sedmého dílu se pak začala dít příběhová rošáda a vše začalo do sebe jakž takž zapadat. Jelikož mi ale ploché postavy byly v podstatě jedno, tak i když se něco dělo a působilo to zajímavě, nějak jsem se do toho tempa už nedokázal dostat. Seriál Dark má možná zajímavý námět, ale jinak je dutý, jak prázdné vlaštovčí hnízdo. Pro mě osobně veliká škoda a akorát to potvrzuje skutečnost, že není jednoduché natočit něco, co by bylo tajemné jak technicky, tak i duchem.

Konečně zase něco, o čem můžu říct, že je totální filmařský úlet. A po dlouhé době opět v režii Finů, kteří když už se komediálně vyjádří, tak to za to prostě stojí. Černý humor střídá absurdní humor a celé to má v režii brutal death pagan folk black metalová banda kousek od Oulu, která hraje tak, jak kdyby je na zem seslal samotný Ódin, ale nikdo je ještě pořádně neslyšel hrát. Narážek je tu tuna, některé jsou popkulturní tak, že v tom metalovém prostředí trošku musíte být. Minimálně alespoň v rámci výběru muziky, která tvoří naprosto skvostný soundtrack Ale je tu i řada scén, které jsou univerzální a dokáží bavit i nemetalově laděného posluchače. Jen jsou trošku černější, než by bylo záhodno. Ale co naplat, to jsou prostě Finové. Ti, když něco dělají, tak to prostě dělají na krev a buď se to nepovede a nebo je to brutální hlína. A tady se to povedlo na jedničku s hvězdičkou.

Na debut to není vůbec zlý. Scény v taxíku mě vysloveně bavily. Měly napětí, skvělý herecký výkony a atmosféru. Jakmile ale tvůrci přeskočili mimo taxík, tak jak kdyby kvalita filmu šla brutálně dolů. Trapně mi vysloveně bylo, když jsem koukal na jednu ze scén z policejní stanice. Nevím, nejsem filmař, ale přiznám se, že nedokážu pochopit, jak film na jeden moment může působit jako profi thriller a pak se vyloupne scéna jak z Ordinace. No, co naplat. Jako celek je Taxi 121 možná rozporuplný film, ale mě v mnoha ohledech i přesto zaujal. A to se v případě debutu rozhodně počítá.

Jedna je šikanovaná, druhý je postižený. Tady to Nizozemci vzali z jedný vody na čisto. A docela, musím říct, jim to šlo od ruky. Vzorový rodinný drama, natočené s citem, které dělá Holandsku dobré jméno.

Ani vlastně nevím, co jsem od toho čekal. Je to romantika a byla to romantika. Nic víc, nic míň. Snad jenom jsem doufal, že když nic jinýho, tak film nabídne slušné herecké výkony. Speciálně jsem byl zvědavej ma Matthiase. To je pro mě v současné době nejvýraznější postava evropského filmu a jelikož se ukazuje v evropských filmech, tak si myslím, že i oprávněně. Jen ten film byl taková ta eyrovská romantika, na které nebylo, kromě prostředí, vůbec nic zajímavého. Všichni jsou tu sladký, jak čokoládovej bonbonek a přitom se kolem nich neustále děje nějaké nepříjemná úskalí a životní prokletí. Stará Škopková by to oplakala, já nic.

V rámci totální příběhové ulítlosti by se za jiných okolností konalo docela solidní evropské drama. Jenže jelikož tvůrci dali hlavní slovo dvěma trotlům, tak je z toho asi nejdebilnější film, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl. A není to jenom o těch dvou, ale i o celé té koncepci, která vůbec nedává žádnou logiku a už vůbec ne myšlenku. Děvečka je ze začátku na diskošce docela živelná, ale postupně se z ní stane nemyslící nána, která by za to chování potřebovala poslat do Izraele na vojnu a trošku ji tam psychicky sejmout. To týpek, ten je blbej od začátku a žádnej zázrak u něj ani nečekáte. Celé jsem to dokoukal jenom ze zájmu, kam se to dál posune. Už teď ale můžete tušit, že když jsem tomu dal dvě hvězdy, tak to kdovíjaký pokrok neudělalo.

Chápu, kam tím vším režisér mířil. Bohužel ale nechápu, jak to všechno natočil. Zatímco Vyvolený je pro mě zásadní film americké kinematografie a Rozpolcený má k tomu taktéž nakročeno, tak Skleněný příběhy všech zúčastněních propojil tak, že kdyby je nepropojil, tak nejenom, že se nic nestane, ale ještě si nebudu mít důvod kazit dojem z předchozích dvou filmů, které skončily perfektně…a měly tak i zůstat. Jenže Shyamalan ze svých superhrdinů udělal takové zvláštní postavičky, že i když se mi živelné hraní McAvoye pořád líbilo, jako celek jsem z filmu byl hrozně nešťastný. Působilo to totiž jako totální zhovadilost. Pořád je to ale Shyamalan a tak, když vydržíte nudnej střed filmu z blázince, tak závěr docela dokáže po scénáristické stránce zaujmout. To se režisérovi odpárat rozhodně nedá.