Malarkey

Netflix dal do kupy solidní partu hollywoodských maníků a připravil s nimi neméně solidní akčňák v duchu legendárních Tří králů s Georgem Clooneyem. Akce je slušná, scénář z borců udělal trošku pitomce, ale aby se něco dělo, tak to vlastně nemohlo dopadnout jinak. Jen mi tam chybělo, jako u každého akčňáku poslední doby, trošku víc hlášek, u kterých bych si řekl, že si ten status borců zaslouží právem. No, tak třeba příště.

Pěkné. Kevin Costner si prostě umí vybírat dobré, pro-americké, náměty. Kluci běhaví tu evidentně žijí svůj americký sen. Nejlepší je moment, když vidím, jak na závodech vyhraje kluk, kterej má panděro jak já a předežene profesionální sportovce. Musí se nechat, že ten příběh má prostě jedinečného lidského ducha, který by měl jít vzorem všem, co svůj boj sami se sebou vzdali. Horší už je to s filmem samotným. Já z toho trošku cítil náběh na podobný film, jako jsou třeba Kokosy na sněhu, jenom mi tam ale chybělo více sympatických momentů, lepších scén a trošku větší důraz na legraci a ne, aby z toho tvůrci udělali klasický hollywoodský příběh plný velkých patetických momentů s americkou vlajkou v pozadí.

Tady se všichni chovali jak regulérní blázni. Nejdřív tu jsou teroristi, pak tu jsou tenoristi, najednou je z toho přátelské poplkání u čaje a nakonec to skončí brutální přestřelkou. Pochopil jsem myšlenku filmu, ale pojatá byla jak kdyby se tu sešla parta hic, kteří si tu chtějí ze všech udělat blázny a tak točí, co se jim zlíbí. Závěr mě ale zaujal. Sice ten operní hlas nešel z pusy Julianne Moore, ale aspoň jsem si zjistil, že existuje americká operní pěvkyně Renée Fleming, která se i krásně česky naučila Rusalku. Klobouk dolů.

Není to tak dávno, co jsem viděl film Sbohem Kryštůfku Robine, tak jsem měl trošku strach, že tento film bude v podobném duchu. V dnešní době je v Hollywoodu moderní točit filmy na stejná témata v jednom nebo v rozmezí několika let. Moc to nechápu, ale budiž. Nicméně Kryštůfek Robin se povedl. Dá se říct, že je i hravější jak jeho předchůdce. K tomu volba Evana McGregora byla poměrně dobrá. Hřejivý rodinný film, který si našel místo v mém srdci. Stejně tak, jako Medvídek Pů.

Přiznám se, že když bych věděl, že tento film remakem skandinávské divnosti Boj sněžného pluhu s mafií, tak budu hodně přemýšlet, zdali se na tento film vůbec podívám. Kór, když ho natáčel ten samý režisér. Takhle mě nalákal Liam Neeson, od kterého jsem čekal klasickou akční ždímačku, kterou mi poslední léta nabízí měrou vrchovatou. Tady to ale bylo trošku jinak. Vtipné momenty nebyly vtipné. Absurdita byla spíš směšně trapná. No…nenašel jsem na tom nic, co by mě za ty dvě hodiny bavilo. A co víc, jedná se o poměrně věrnou kopii švédského originálu, takže vlastně stejně zbytečný film jako například Funny Games USA. Jen škoda, že zrovna Liam Neeson zde mrhal časem…

To si takhle děláte na zahradě a jak Vás bolí celej člověk, tak máte po obědě chuť si u něčeho, třeba i blbýho, odpočinout. Tohle bylo ale víc než blbý. Za normálních okolností bych dal odpad, ale jelikož jsem se v některých momentech upřímně od srdce zasmál, tak mi bylo trapně, kdybych filmu jednu tu hvězdičku neuštědřil.

Musím se přiznat, že film může děkovat Lée Seydoux za to, že se podílela na filmu. Ta mě svojí rolí dokázala učarovat, že jsem se na tenhle jinak docela zasněně nudný sci-fi romantický kousek i neměl problém dodívat. Jinak to byla vcelku jasná nuda, která chvílemi zaujala pohledem na blízkou budoucnost, ale ne zase natolik, abych z toho sršel radostí a nadšením.

Židovská komedie plná židovské tématiky, židovských praktik a úplně ne tak klasických židovských vtipů, na které jsme, my nežidi, zvyklý. Je to tady samej pesah, šabat a bůhví co ještě a ještě k tomu se na filmu podílela celá řada známých herců. Pro mě trošku nepochopitelně, ale svoje fanoušky tenhle film asi mít bude. Mě ani ne. Byla to vcelku nuda.

Hráli jste počítačové hry? Říká Vám něco pokračování legendární akce Wolfenstein 3-D s názvem Return To Castle Wolfenstein? Tak přesně to ve mně evokoval tento film. Totální filmařský úlet, trošku i humusek ve stylu Věci, ale jinak solidní jednohubka, která není kdovíjak dokonalá, ale fanoušky podobných filmů dokáže bavit. Za normálních okolností bych hodnotil i víc, ale trošku mi chybělo víc hlášek, u kterých bych se dokázal bavit. Působí to, jak kdyby dneska psát kvalitní hlášky bylo složitější, než v průběhu 80. a 90 let.

Na seriál Dark z režie internetové televize Netflix jsem pokukoval už delší dobu. Námět vypadal krásně mysteriózně. Výsledek ale není úplně podle mých představ. První část první série byla jak kdyby ji natáčeli milovníci Městečka Twin Peaks. Neustále jsem nevěděl, co se v seriálu děje, ale pořád jsem byl fascinován prostředím a hlavně učarován zpracováním, ze kterého dýchala atmosféra vostrá jak bič Indiana Jonese. Až k nějakému šestému dílu jsem ale přemýšlel, proč bych měl být nadšený ze seriálu, kterému pořádně nerozumím, scénáristicky má skvělý námět, ale totálně odfláklé postavy, ale jinak vypadá hrozně rádoby cool a stylově. Od sedmého dílu se pak začala dít příběhová rošáda a vše začalo do sebe jakž takž zapadat. Jelikož mi ale ploché postavy byly v podstatě jedno, tak i když se něco dělo a působilo to zajímavě, nějak jsem se do toho tempa už nedokázal dostat. Seriál Dark má možná zajímavý námět, ale jinak je dutý, jak prázdné vlaštovčí hnízdo. Pro mě osobně veliká škoda a akorát to potvrzuje skutečnost, že není jednoduché natočit něco, co by bylo tajemné jak technicky, tak i duchem.