Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (109)

plakát

Strážci Galaxie: Sváteční speciál (2022) (TV film) 

Měl jsem velké obavy, neboť většina děl se slovy "Holiday Special" v názvu ve mně vyvolává nepříjemné věci (viz. Star Wars Holiday Special), však tento speciál se nemá za co stydět. James Gunn jak jinak, než skvěle kombinuje šílený sci-fi svět s vánoční atmosférou a do toho nápaditě odvypráví vtipný příběh, který příjemně pobaví a na konci i krásně emočně sepne. Našli se i problémy, které se převážně týkaly akce a scény na Zemi, však nikdy mi tyto nedostatky nebránily, abych si tuto netradiční vánoční komiksovku v klidu užil. Takže ve výsledku spokojenost. (P.S. Ta hudba je fantastická! Nechápu, kde ji furt bere?! :D).

plakát

Dívka ze země Venku (2022) 

Upřímně jsem čekal, že tento film překoná stejnojmenný kraťas z roku 2019, ale bohužel ne. Samozřejmě to není žádná tragédie. Stejně jako kraťas má úchvatnou animaci, sympatické hlavní hrdiny s dobrou chemií a příjemnou hudbu, která dodává správnou atmosféru. Však co už na mě nefungovalo, bylo vyprávění a představování světa obecně. Jeho vysvětlování mi ne vždy pomohlo se zorientovat a v některých scénách mě spíše mátl, než pomáhal pochopit. Nejhorší pocit jsem měl na konci, kdy holčička Shiva má najednou nějaký problém, který musí „Učitel“ vyřešit, jenže když ten problém se vynoří asi tak 20 minut před koncem a ani mi nevysvětlí kdy a jak se to přihodilo, tak potom celé finále na mě emočně nefunguje. Tento problém však byl i v kraťasu, jenže tam to odpustím, neboť má krátkou stopáž a je celý němí, takže nespoléhá na slova, ale pouze na kreativní animaci. Díky tomu na mě působil lépe, protože nic přesně nevyjadřoval, akorát vizuálně znázorňoval emoce postav a jejich situace. Na místo toho film z roku 2022 popisuje přesný děj a ten, když nedokáže dostatečně popsat ani slovy, tak mě děj pouze mate a neužívám si ho naplno. Pořád ale velmi fine anime a pro fandu fantasy velice příjemný zážitek.

plakát

Tocukuni no šódžo (2019) 

Velice milá jednohubka s dech beroucí animací, která překypuje hravostí a všemožnými barvami. Na to, že je stopáž pouhých 10 minut, tak se tvůrcům povedlo dostatečně představit svět a dodat správné emoce. Rozkošný filmeček a to beze slov.

plakát

Lví král (1994) 

Nemám slov. Animace překrásná, plná hravosti a života. Epický soundtrack od mistra Hanse Zimmera a popové legendy Eltona Johna, která pozvedá celé dílo a dodává jí extrémní hloubku. Mezi tím se rozplétá silný, skvěle fungující příběh plný emocí a sympatických postav, které si hned oblíbíte. Je to prostě křišťál západní animace, zářící nad veškerými animačními díly a majestátně stojící na piedestalu mezi těmi nejjasnějšími klenoty, jež kdy přivedla animace k životu.

plakát

Herečka tisíciletí (2001) 

Tak tenhle film má jeden z nejoriginálnějších vyprávěcích technik, co jsem kdy viděl. Geniální spojení skutečných vzpomínek slavné herečky a scén z jejích největších filmových hitů, které jsou rovněž nasáklé jejími zkušenostmi a traumaty, aby divák dokázal pochopit, co v životě opravdu cítí. Do toho všeho vstupuje a vtipně reaguje kameraman, jakožto mladý neuchvácený posluchač celého příběhu, který však postupem času si začíná uvědomovat, proč je tato žena tak neobyčejná. Celému filmu pak krásně dopomáhá hravá animace, plynulé přechody, střih a perfektně sedící hudba, která ladně doprovází příběh a mění svůj motiv, jakmile je opravdu třeba.

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Jak jinak a lépe jde začít filmová trilogie než takhle. Jde dobře vidět, že Jackson a jeho team pečlivě promýšleli, co je důležité v knize a co ne a představili nám skutečně unikátní adaptaci, kde i odborník na původní knihy Tolkiena zavře čelist. Samotný prolog je tak vše vypovídající a epicky natočený, že člověk nemůže odtrhnout hlavu od filmu a musí sledovat dál, jak svět Středozemě roste každým okamžikem. Efekty jsou zde v nejlepší kondici, co tehdy mohly být a v mnoha věcech překonávají současné filmy. Scenérie naprosto impozantní, rozmanitě vykreslují krajinu, jak nejvíce to jde a přidávají světu nepředstavitelnou hloubku. Hudbu od Howarda Shorea nemůžu vynachválit. Vždycky jeho skladby nádherně ladí s tím, co vidím, až se mi z toho uši rozplývají blahem, jak geniálně to zní. Na těchto všech kvalitách pak stojí celý epický příběh, který krásně plyne a postupně představuje všechny členy společenstva se dobře vykreslenými charaktery a čím dál se děj ubíhá, tím více jsou naši hrdinové fascinující a dokážu se do nich plně vcítit. Jednoduše nemám co vytknout tomuto zázraku a jako úvod do trilogie, je tohle to nejlepší, co jsme mohli dostat. (Pro lidi, co váhají, jestli stojí za to se podívat na režisérskou verzi, tak za mě ano, ale spíše jen pro ty, co už viděli kino verzi. Boromir dostává o dost větší hloubku a tím i konec dostává úplně jiný rozměr. Též přidává pár super scenérií a mnoho scén z elfího království Lórien, které ocení především fandové původní knihy.)

plakát

Prehistorická planeta (2022) (seriál) 

Vidíte to tvůrci posledního Jurského světa! Vidíte! Takhle mají vypadat dinosauři, ne jak u vás! Teď ale vážně. Když jsem nedávno znovu viděl dokument Putování s dinosaury, který jsem v dětství hltal neustále, tak jsem byl opět okouzlen celým vyprávěním o tehdejší fauně a flóře. Bohužel některé efekty dinosaurů už za tu dobu zestárly a chtěl jsem, aby v dnešní pokročilejší době vzniknul podobný dokument v novém CGI kabátku. Pak zanedlouho se naskytl trailer Prehistoric Planet a byl to splněný sen a po zhlédnutí se to akorát potvrdilo. Přenádherný vizuál, jak živé přírody, tak scenérií natočených z různých úhlů a nakonec dinosauři, kteří jsou fakt nádherní a vyšperkovaní do nejmenších detailů. Do toho všeho zde burácí hudba Hanse Zimmera, která je neodolatelná a pociťoval jsem z ní velmi podobné emoce, jako u božského soundtracku Jurského parku. Prostě špica co se dokumentárních seriálů týká a pro fandy dinosaurů nutnost vidět.

plakát

Star Wars: Příběhy rytířů Jedi (2022) (seriál) 

Skvělá, oddychová seriálová jednohubka s velkou porcí kreativity, která rozvijí určité příběhy ze světa Star Wars a prohlubuje jednotlivým postavám jejich osobnost a motivy. Linka hraběte Dooku mě překvapivě nejvíce zasáhla. Zde konečně dostal jeho charakter pořádnou hloubku a jeho 4. epizoda je totální strop. Linka Ahsoky byla taky fine, sice nám nemohla ukázat nic moc nového, neboť seriál Clone Wars už ji prozkoumal dostatečně, nicméně i tak jsem si jí užil. Hlavně tedy 5. epizodu, která mě jako fanouška SW náramně okouzlila svou plynulou návazností na starší díla a přidáním nových detailů k Ahsoce. Teď už budu jenom doufat, že se dočkáme dalších sérií (nejlépe s delší stopáží), protože tento koncept malých příběhů mi velice sednul do vkusu a byl bych rád, kdyby dostaly prostor i jiné postavy, které mají neprobádanou minulost. (Ještě bych chtěl zmínit, že jsem nečetl knížku Ahsoka, takže nemůžu moc posoudit chybnost poslední epizody. I tak chci říci, že se mi 6. díl hodně líbil, ale naprosto chápu, že když ten díl přepisuje knížku, která má být také canon, tak je to velký problém, nemělo by se to dít a snad se to nebude opakovat!)

plakát

Vlkodlak: Noční lovec (2022) (TV film) 

Parádní komiksové překvápko od MCU. Snímek je značně inspirovaný starými filmy s legendárními příšerami, a i samotný kostým Werewolfa je touto érou filmografie značně inspirovaný. Giacchino tu ukazuje krásné hrátky se světlem, kamerou a především barvami, které dělají tento speciál značně netradiční. Hudba je tu taky neskutečná a není divu, když režisér je především skladatel, který umí svými melodiemi vymáchat diváka v emocích a v neustálém napětí. Je mi líto, že i CGI, kterého je tu naštěstí málo, není lepší a že scénář není více nápaditější, či dotažený do konce. Přesto chci vidět více takových projektů, protože takovéto experimenty jsou určitě pro MCU ta správná cesta a budu za ně jedině rád.

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) 

Asi jsem jeden z mála, když se kouknu na hodnocení na ČSFD, ale mně 4. Thor dost sednul a překonal pro mě i Thora Ragnarok, především příběhem. Což neříkám, že by byl film dokonalý. To vůbec. Můj asi největší problém je některá nekonsistence schopností a zbraní, která byla vysvětlena v minulých filmech, ale tady najednou fungují o dost odlišně (hlavně co se týče přemisťování hlavních postav). Občas i humor trošku pokulhával, však nikdy se mi nestalo, že by mě nějaký vtip úplně znechutil jeho trapností a u některých vtipných scén jsem se i začal smát. Herci tu předvádí skvělý výkon a Christian Bale v roli Gorra je opravdu excelentní a jde vidět, že si tu roli užívá. Jeho charakter, vizuál, styl, motivace jsou tak hrozně dobře zpracované, že určitě patří mezi mé nejoblíbenější padouchy z MCU a vždycky když byl na scéně, tak jsem slintal blahem. Natalie Portman mě tady mile překvapila, protože jsem měl obavy, že bude akorát přesílená ženská hrdinka bez charakteru (ehm Captain Marvel), ale překvapivě je tu dobře prokreslená, dynamika s Thorem byla skvělá a u některých scén i slza ukápla. Co je hodně u filmu kontroverzní, je hlavní postava Thor v podání Chrise Hemswortha, protože vtipkuje a občas dělá šílenosti. Jak jsem už říkal, humor někdy nefunguje, avšak u Thorova charakteru mi to sedí, protože to má už od Ragnaroku v povaze a přijde mi to super vývoj, kdy byl prvních filmech vznešený a příliš nafoukaný, až se vypracoval do stádia, kdy se dokáže vcítit do lidí, zvednout někomu náladu a dělat si ze sebe srandu. To mi přijde jako dobrý charakterový oblouk, líbí se mi a rovněž se těším, díky konci filmu, že Thor bude mít do budoucna další těžkou zkoušku ve svým životě a může se dál jeho osobnost posunout. Ale chápu, když to někomu vadí a respektuju to. U mě však Waititi zase zabodoval. Předvedl, že dokáže spojit humor a vážná témata, aniž by se celý film sesypal nebo nějaká linka nedostala prostor. Na mě prostě tento film funguje. Nemohu si pomoct.