Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (2 927)

plakát

Kvočny a Král (1974) 

Děj opravdu není složitý. Poctivá pracovnice, čarokrásná devatenáctiletá Milena Steinmasslová, prožívá pletky se socialisticky nesmýšlejícím frajírkem s dlouhými vlasy, motocyklem a partou podobných "vyvrhelů". Její blankytný kádrový profil je navíc akcentován tím, že se po smrti rodičů stará o nezletilého bratra Pinďu (čtrnáctiletý Vladimír Dlouhý), kterého puberta táhne právě do party jejího amanta, kde může po vzoru např. Jana Krause zevlovat, kouřit, popíjet lahváče chlazené v kašně a podnikat spanilé jízdy na československých harlejích. Po zjištění, že "král" si zajišťuje občerstvení v hospodě sázkami o zprznění té které pletařky, se od něj odklání a podléhá hodnému leč úlisnému mistrovi se žigulíkem (pro jistotu předabovanému Viktorem Preissem). Král toto nese nelibě, zjišťuje, že Milenu upřímně miluje a rozhodne se také pořídit automobil, aby byl konkurenceschopný. Protože si ale dokáže spočítat, že při jeho pracovním nasazení si během této pětiletky nevydělá ani na trabanta, začne se svou partou plánovat krádež a zpeněžení několika rolí látek. Souběžně s tím se snaží Milenu vylákat z poklidných večírků SSM na pařbu do "protistátního" Ontaria. Milena jde, divák trne, ale ona je motivována snahou vytáhnout Pinďu ze spárů flinku, cigaret, alkoholu a vůbec nezřízeného života. Co se jí nepodaří u Pindi, podaří se u krále, který je láskou ke spanilé svazačce vyvázán ze spárů pokleslého smýšlení. Celý film je ozvláštněn způsobem vyprávění, kdy je fakticky zaznamenáván ve formě flasbacku do vyšetřovacího spisu... Naivní normalizační báchorka pro mladé rebely, aby vyměnili dlouhé vlasy za pozitiva a sociální jistoty režimu.

plakát

Školní výlet (2012) 

Tak nějak nevím co napsat. Prázdné, nudné, špatně natočené...

plakát

Červený pavouk (2015) 

Překvapivě poutavý noirový film s neokoukanými postavami a nečekaným příběhem. Tedy, příběhem... Jde jen o takové fáborky, které diváka nenechávají se úplně ztratit, ale že by nějak moc naváděly, to se říct nedá. O to víc prostoru dostává divákova fantazie, která ač tápající, rozhodně se nebude nudit. Ve výsledku potěší i dobře srozumitelná šišlavá polština a hry s kamerou s častými zajímavými kompozicemi se stropem atp. Jediné co mě tedy zklamalo byla hudba Petra Ostrouchova na kterou jsem se těšil, ale v podstatě jsem ji vůbec nezaznamenal. Možná že to znamená, že tam geniálně zapadla nebo jen zapadla. Nejsem si jist.

plakát

Dáma a Král (2017) (seriál) 

Je zbožným přáním producenta, že mezi jiskřivou dvojicí to výborně funguje. Nefunguje. Nerad to používám, ale ty příhody mi přijdou lehce dementní. Tohle se nepovedlo.

plakát

Únos (1952) odpad!

Je dobře vidět, jak si byli komunisté jistí, protože nechávají Američany argumentovat mnohdy uvěřitelně a srozumitelně, nechávají je používat slova jako "svoboda" či "volný pohyb. Samozřejmě to je proložené kapitalistickými šablonami nadřazeného obtloustlého bosse s doutníkem, vysmátého gestapáka, bezcitnými agenty atd. Chtělo by se pochválit řemeslně dobře zvládnutou práci, ale za cynické popírání skutečných pocitů lidí a nechutnou manipulaci nemůžu.

plakát

Lovci hlav (2011) 

Výborně udělaný film. Vzhledem k předloze lze očekávat strhující příběh, severská produkce zaručuje syrovost a neuhlazenost obrazů. To všechno tedy divák čeká, nevím ale jestli čeká výborné herecké představení norského Buscemiho a až Tarantinovsky kruté epizody jež mohou slabším náturám přivodit jemnou nevolnost. Líbilo se mi, jak si autoři pomáhali počasím. Na začátku slunečno a pak déšť, situace se obrací, pršet přestává a na konce zase sluníčko vykoukne zpoza mraků. Jako nejlepší scénu hodnotím tu u Lotte v bytě, to mě fakt přejel mráz po zádech, brrr.

plakát

Můj mazlíček a já (2014) (seriál) 

Docela dobré pro děti které chtějí nějakého mazlíčka, tohle je musí zaručeně odradit.

plakát

Nevěsta k zulíbání (1980) 

Velmi civilní příběh s příjemnými hereckými představiteli. Bohužel z dnešního pohledu už toho nemá moc co říct, takže jsem se ke konci už dosti nudil.

plakát

Dívka za zrcadlem (2018) (TV film) 

Atraktivní metoda filmu ve filmu na mě většinou nefunguje a ani zde to nebylo jinak. Tatianu Vilhelmovou jsem míval rád, ale v poslední době mě její herecký projev nesedí. Tady to bylo umocněno tou pitomou rolí. Jediné s čím jsem byl spokojen je mužská část herectva, jinak nic moc...

plakát

Všechno nebo nic (2017) 

Smršť stereotypů a škatulek. Nekonečný sled obehraných scén, profláknutých vtipů a očekávaných point. Navrch slabé herecky a ještě horší postsynchronně. Vypadalo by to na odpad, ale přece jen tam "něco" bylo a na takový obyčejný večer to celkem stačí. Myslím, že jsem se i dvakrát zasmál. Takže dvě hvězdičky no.

Časové pásmo bylo změněno