Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (426)

plakát

Smrt panen (1999) 

Osciluji mezi třemi a čtyřmi. Na filmu je vidět, že ho tvořila žena a tak úžasně vystihnutou bezstarostnost poloviny sedmdesátých let a představ, citů a problémů teenagerů - to bylo fantastické. Kirsten Dunst velmi přitažlivá a skvěle hrající (ostatní děvčata, mladíci a ostatně i James Woods též). Výběr hudby... vše prakticky bez sebemenší výtky. Jenže konec to zazdil tak nejvíc, jak jen mohl. Proč dívky udělaly to, co udělaly? Doopravdy rodiče nic neslyšeli? Veškerá pečlivě vybudovaná atmosféra byla pryč a objevila se jiná; odpudivá a naprosto nelogická. Co s tím? Slabé 4*. P.S.: Nevím, čím to je, že pětice svobodných dcer v jednom domě je tak (ne)cudné představy vzbuzující skupina obyvatel - trochu mi to připomnělo Pýchu a předsudek - i otec James Woods oplýval jistou zralou komediálností podobně jako pan Bennet.

plakát

Antikrist (2009) 

Nedám žádné hodnocení. Tohle byl můj první film od kontroverzního a osobitého režiséra, o němž jsem již před tím slyšel vícero rozcházejících se názorů. První rande nedopadlo nejlépe, ale nechám tomu volný průběh s tím, že si někdy možná zavoláme a domluvíme druhé. I když možná ani ne, protože mě tato společnice výrazně nudila. Nicméně první dojmy jsou téměř nebe se dotýkající intelektuálnost a ohromné množství otevřených myšlenek, obrazů a náznaků podle zásad Opera aperta (a jdoucí možná ještě dále než ona), z nichž si zatím nedokážu vybrat byť jen několik nosných, a tak se ve smrtelných křečích za živa čtvrceného člověka zmítám na obrovsky rozlehlém plochém vrcholu pyramidy, kde nalézám raně novověký hnus, dávnou i nedávnou lidskou zvířeckost i zvířeckou lidskost, tajemno, ošklivost, netvornost, chlad, zmrzačení, trápení, znechucení, temnotu i drsnotu, zmar, smutek, stesk, odcizení, hněv, touhu po pomstě, krvi, usmíření, splynutí se satanskou přírodou, ale také vraždění orlích ptáčat a tisíců žaludů, bolest a utrpení, mučivý porod, chudobu, špínu, odplatu, naději, lásku, blouznění, víru, život a smrt a z úplného dna lidské podstaty se valící sexuální pud. Opravdu je Freud mrtvý? P.S. Prolog je majstrštyk, vedle něhož působí zbytek filmu se vším jeho zoufalým (i když cíleným) tápáním, nelogickými motivacemi hlavních hrdinů i epilogem naprosto bezcenným, zbytečným, sračkoidním dojmem.

plakát

Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (2006) 

Přišlo mi to nechutné, zvrácené a stupidní. Satiru a drsnou kritiku americké mentality, modlářství a maloměšťáctví - ano, je to tam taky a všiml jsem si jí. Téměř deset let po South Parku a navíc podané způsobem, který je urážlivý i pro mě jako pro diváka. No nic. Adorujte si tu originalitu, nastavené zrcadlo a kdoví, co ještě... mě na to nikdo víckrát koukat nedonutí.

plakát

Obracečka not (2006) 

Chlad, plíživá pomstychtivost a zdánlivě bezcitná vypočítavost hlavní představitelky hnané touhou po odvetě za zhrzené ideály z dob dětství, trémismus a duševní nevyrovnanost klavírní virtuosky, přenesená trochu i na jejího syna... už dlouho jsem neviděl film, který by bohatou plejádu lidských emocí zobrazoval tak věrohodným způsobem (a vystačil si přitom pouze s kamerou, osvětlením a výtečným herectvím především obou ženských představitelek). Dobrý výběr hudby a práce s ní (motiv Bacha hraného u zkoušek se ve filmu objevil právě dvakrát - jednou u oněch zkoušek a po druhé výborně doplněn smyčci (báječný kontrapunkt!) u závěrečné scény, kdy si navrátivší se právník přečte manželčino vyznání se Melanii). Příjemně se na to koukalo a velmi nerad jsem přepínal program, abych zjistil stav pátého setu duelu Ferrer - Štěpánek (finále Davis cupu v Barceloně). Francois je velmi slibná herečka (a má v sobě zvláštní erotické kouzlo). Hodně silné tři za celkové zpracování, na lepší hodnocení by mi musel film poskytnout komplexnější prožitek.

plakát

Mechanik (2004) 

Kvůli Baleovi mám nutkání dát čtyři, jenže copak to jde, když kromě něj zbytek filmu nestojí za kdovíco? Tohle perla kinematografie nikdy nebyla a nikdy nebude... Nejinak je tomu i u mě. Pozitiva: Bale, atmosféra, občas kamera s hudbou a funkčnost triviálního střihu (do končíčího obrazu scény jde zvuk z následující). Negativa: nic moc scénář a vůbec celková zbytečnost námětu - ale zase je to návod, jak se i z ničemnosti dá vytvořit něco, co stojí za zkouknutí.

plakát

Equilibrium (2002) 

Za nápad a zpracování. I když tam bylo tolik nedotažeností, až hanba (viz komentář např. Mattyho). Jinak nuda, nuda, šeď, šeď (doslova). Ad Djkoma: "třeba za pár let se z tento film docení"... Myslím, že se to nestalo. Srovnávání s Matrixem je trochu mimo mísu, neboť Matrix je podle mě zcela jiný (promyšlenější a po hodně stránkách prostě lepší) film. Kult? Ani omylem, což lze vidět dnes, 24.11.2009. Digitální akce, blbost (jeden chlap skosí všecko á la plukovník Matrix - i když ten má aspoň svoje osmdesátkové kouzlo), odtaženost a neschopnost vtáhnout mě do světa filmu beru jako naprosté nedostatky, čili zbývá jen jedna poslední pseudofilozofická (jimiž se film hemží), nikoli řečnická otázka - stál film vůbec za sledování? No vlastně ani ne...

plakát

Osm statečných (2006) 

Ne, ne, říkejte si, co chcete, ale já dám pět. Nelze si nevšimnout poněkud rozvláčné poslední třetiny, digitálního tuleně i krutého přebytku sentimentu. Jenže co naplat, moc pěkně se na to kouká, zvlášť když jsou na plátně psi samotní (jejich "herectví" přebíjí lidské herce). Scéna, kterak Maya předává vůdcovství smečky Maxovi, to je dokonale odvedená práce, jak od trenérů psů, tak od Franka Marshalla. Velice příjemné překvapení - vůbec neurazilo a výborně zabavilo. (jasně, víckrát to vidět nemusím...)

plakát

100 000 $ na slunci (1964) 

Z tohoto filmu stojí na vyzdvižení jen málo momentů: honička v horách (kamera), hudba a herecký projev především Ventury (Belmondo má spoustu lepších kousků). Také na mě dýchla pouštní atmosféra - tak nějak nevědomky jsem si při sledování pustil větrák (23.11.). Zápletka však nic moc, příběh nic moc, rozuzlení teda jako příjemnější (mnou nečekané). Nicméně jsem se ale nepříjemně dlouho nudil -> slabé tři. Nenaděláš nic...

plakát

DOA: Na život a na smrt (2006) odpad!

Bejt nadrženej jak třináctiletej puberťák, tak z toho budu stříkat pětkrát denně. Jenže takhle jsem od počátečních minut věděl, že sleduju sračku totální a absolutní. A to i po filmařské stránce; scénář (zápletka, dialogy, charaktery postav), herecké výkony (snad jen Holly Valance něco zahrála), kamera chabě zabírající chabou choreografii akčních scén, děj? no fuj... Od počátku jsem tušil odpad, snažil jsem se najít pozitiva, leč nenašel, čili jasný odpad! Fuj!

plakát

96 hodin (2008) 

Čert vem mizerný scénář a poněkud sladkobolnou zápletku i několik posledních scén. Tenhle film má ale prostě neskutečný tah, který neskončí, dokud se nechutnému albánskému dědkovi na lodi nezaryje do hlavy poslední kulka. Příběh se krásně sklouzne po povrchu a to je možná dobře, psychologie a více rovin je často u akčních thrillerů na obtíž. Navíc film samotný trvá jen 85 minut (zbytek do 93 jsou titulky). Prvoplánová a vykalkulovaná, avšak úžasná podívaná.