Knoflíkáři

Asi mi nezbyde než se uchýlit ke zbabělému hodnocení, neb si netroufám film hodnotit jako celek. Takže tu máme 6 vzájemně slušně propojených příběhů z nichž na mě zapůsobily dva. A to: Štěstí z Kukury(díky své poetice) a Idioti(díky přívalu humoru). Zbytek filmu ovládla výrazná nuda. Takže takovou jednodušší matematikou to vidím maximálně na 2*. Lva tady nějak nechápu, ale já toho nechápu na světě víc. Takže asi tak. (27.10.2011)

Kvalitní hořko-humorná podívaná, které bohužel kazí výsledný dojem její nevyrovnanost (Štěstí z Kokury a Duch amerického pilota mě narozdíl od zbývajících povídek moc nevzaly). Nejvíce se mi líbili "Pitomci", ale třeba létající Kodet ze zástupu dalších bizarních postaviček mě taky nadchl. Pěkné 4*, originální a zajímavý snímek. (14.03.2011)

Kromě už zmíněné hlášky "To neřeš, po tom nepátrej" mi zalezla za nehty ještě "Neživíš, tak nepřepínej". Ale vlastně mi za ně zalezl celý tenhle vychytaný film, nejen díky své geniální provázanosti a překvapivými vyústěními povídek, ale hlavně tím, že je to prostě "tak trochu jiný" film. Z celého zpracování vyzařuje skutečná tvůrčí invence a inteligence, kterou je asi Petr Zelenka nadán měrou takovou, že by jí kus mohl věnovat některému "chudšímu" kolegovi, a ještě pořád by mu zbylo na natočení dalších filmových perel. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl "knoflíkáře" Bořivoje Navrátila a "letce" Jiřího Kodeta. Jejich povídka o lidských úchylkách je prostě dokonalá. (29.08.2002)

Pokud by takhle vypadal prototyp současné české komedie, byl bych spokojen, dokonce by se dalo mluvit o nějaké úctě k našemu filmu... jenomže to díky naší národní povaze nejde a tak si musíme případné úspěchy vychuntávat jen sporadicky. Na zdejší poměry celkem originálně spletený příběh, sice ve světovém měřítku nebyl Zelenka první, ale i tak dle mého názoru i překonává podobně osobitého amerického tvůrce - a proto Knoflíkáři budiž "českým Pulp Fiction". :-) Není to až tak absurdní přirovnání, podstata obou filmů je vesměs stejná - rozdělení jednoho příběhu do šesti (dokonce i ten počet je stejný) různých segmentů, přičemž jeden bez druhého nemá až takovou váhu. Zelenka původní nápad ještě vylepšil tak, že se vyvaroval zbytečných dialogů, které neposunuly povídání ani o palec a natáhly tak stopáž cca o hodinu. Sice v konečném účtování nelze hodnotit povídky samostatně a následně hodnocení zprůměrovat, přesto bych rád vyjádřil svou spokojenost s určitými částmi. Takže - Štěstí z Kokury 2/10; Taxikář 10/10; Civilizační návyky 6/10; Poslední slušná generace 7/10; Pitomci 10/10; Duch amerického pilota 6/10. Nejvíce se mi tedy líbily druhá a pátá povídka - na první pohled vypadají ujetě, nicméně jako by vypadly z běžného života. Nejslabší mi naopak přišla ta první - kdyby nebyla důležitým pojítkem k dalším, obešel bych se bez ní, ani toho humoru tam moc nenajdeme a jednu hvězdu jsem díky ní musel ubrat. Vyzdvihl bych také kvalitní herecké výkony - jelikož jsem si oblíbil předposlední část, asi nikoho nepřekvapí, že nejlepší mi z tohoto filmu přišel Rudolf Hrušínský (ale i ostatní jsou dobří). Rok ďábla to u mě nepřekonalo, ale i tak Petr Zelenka rozhodně dokázal, že je momentálně nejnápaditějším českým režisérem (škoda, že Samotáře jen napsal, režírovat je, výsledek by byl mnohem lepší) a bylo by pro naši trochu zapáchající scénu dobré, kdyby si formu udržel i nadále. (06.09.2009)

Film, který na mě v pubertě udělal ohromný dojem. Každá z povídek je sama o sobě malý klenot (ta poslední je bohužel nejhorší), ale postupně se začnou skládat v ďábelsky promyšlený celek. Knoflíkáři jsou zkrátka Zelenkovo Pulp Fiction, včetně toho, že celek dává dohromady víc než soubor částí. Navíc je tenhle film skutečně tím, čím se čeští režiséři donekonečna zaklínají - fungující hořkou komedií. Příjemná ozvěna toho nejepšího ze zlatých šedesátých. (10.12.2003)