Mňága - Happy End

Výborná mystifikace o uměle vytvořené kapele Mňága a Žďorp, jejím vzestupu, vzpouře a následnému fungování kapely s úplně jinými lidmi (mimochodem hrají je Chinaski). Ani by mě nepřekvapilo, kdyby si někdo myslel, že je skutečný dokument. * *"Já jsem teda nechtěl hrát převlečenej vůbec za žádný ovoce, ale když už, tak ze všeho nejmíň jsem chtěl bejt ananas. No, samozřejmě to dopadlo tak, že jsem za něj byl převlečenej já."** (17.08.2006)

Velmi povedený film, který by jako mystifikační dokument obstál i v dnešní době. Můj dojem bohužel maličko pokazilo to, že jsem o mystifikaci už předem věděl. Ale to je jen drobná vada na kráse a chyba spíše má, než filmu samotného. Každopádně je třeba ocenit spoustu skvělých hlášek, nápad, výkony neherců a také hudbu, kterou sice nějak moc neposlouchám, ale přesto považuji za kvalitní. Bonusem navíc už je pak přesah do kritiky hudebního průmyslu a povrchnosti fanoušků. (01.01.2011)

Happy End je rozhodně můj neojoblíbenější hudební dokument, viděl jej už nespočítaněkrát. Díky lásce k Mńáze možná přehlížím chyby:). Příběh kapely je skvěle podaný, správně absurdní, a je vidět, že Mňága si vše řádně užila. Další povinností správného mňágisty je ještě další snímek, který se zove Made In Valmez, ale zde na ČSFD jsem jej nikde nenašel. Naštěstí si ho suším na VHS:) (04.07.2007)

Opakování mystifikačního modelu. To, co poprvé fungovalo dokonale, nemohlo zabrat znovu - tady už každý chápal, že jde o recesi (ne kvůli horšímu zpracování; prostě proto, že to bylo o 3 roky později). Ono koukat se na mystifikaci a říkat si: "To je pěkná mystifikace!" nemá tak nějak hlavu ani patu. (20.03.2008)

Svět je jenom hodinový hotel a můj pokoj je studený a prázdný... Hodinka nabitá perfektními mystifikačními nápady, hláškami a skvělou muzikou. Mňágu sice nijak moc neznám, ale vlastním první tři alba, která si čas od času rád poslechnu. Petr Zelenka stvořil skvělý fiktivní dokument a zároveň parodii na hudební dokumenty a satiru na hudební rychlokvašky. U konkursu do kapely jsem se neudržel smíchy, stejně tak u ukázky z filmu o kapely od Zdeňka Trošky. A navíc tváře všech protagonistů (rozhodně bych nečekal Karla Zicha, Jiřího Černého či Ivana Krále) jsou tak dokonale přesvědčivé, že by tomu člověk dokonce i uvěřil :-). 85%. (19.07.2009)