Ukradená vzducholoď

Tenhle film jsem miloval (jako pilný čtenář Julese Verna) již ve věku chlapeckém a miluji jej dodnes. S konkrétním dějem nějaké Verneovky je zde spojitost jen volná, ale jako barvitá, nostalgická a laskavě ironická evokace ducha Verneovek je to záležitost dokonalá. Ztracený svět chlapeckých dobrodružství, které jsem si v té době přál prožít. Nádherný hlavní hudební motiv a šik sportovní úbor vzduchoplavkyně... (07.03.2010)

Promiňte, ale nemůžu jinak, jakožto fanda a řekl bych i znalec Vernových románů, půjdu proti proudu. Mám odjakživa problém se Zemanovou tvorbou. Jistě, musí se uznat na svoji dobu Zemanova pozoruhodná nápaditost v oblasti "triků", dokonce občas jakoby dokázal přenést slavné románové ilustrace na filmové plátno, až na člověka dýchne působivost původního obrázkového zpracování. Tím ovšem klady končí. V oblasti příběhu se dostaví nuda celkem záhy - podobný pocit se mi přihodil při sledování jiného Zemanova filmu u adaptace románu Na kometě. Je to k neuvěření, film nemá ani hodinu a půl a já se ošívám a koukám na hodiny před půlkou snímku... Navíc jsme u "Vzducholodě" svědky neuvěřitelného míšení motivů, postav a událostí z Vernových knih (Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem), což se mně osobně nelíbí. Ty tři hvězdičky dávám za Zemanovu karikaturu žurnalistů, ta se povedla. (12.03.2012)

Režisér Zeman, byl velká kapacita, nejen ČR filmu. Jeho díla, mají nezaměnitelnou pododbu a jen málo co se tomu může rovnat. Podmanivá a nezaměnitelná atmosféra, dokonalý příběh a perfektní triky, dělají z toho filmu klenot, kterého si musíme vážit, uchovávat a pokud to jde, tak i prohlížet. Protože pohled na něj, nikdy nemůže omrzet. (12.11.2008)

Když se člověk podívá na filmy, co u nás vznikají dnes, nechce se mu ani věřit, že u nás byl i tvůrce Zemanova ražení. Škoda, že byl nucen tvořit v hnusné době komunistické diktatury, která jeho originální imaginaci a tvůrčí poetice házela klády pod nohy. Ukradená vzducholoď je pro mne svým zpracováním jedinečná. Skvělá výtvarná stylizace a množství vtípků a narážek až na hranici parodie mne kdykoliv spolehlivě dostane. (29.12.2007)

Geniality Barona Prášila a Vynálezu zkázy už to nedosahuje, scenáristické pojetí (ve kterém přibylo didaktiky a ubylo poetiky), výtvarná stylizace, triky, herectví, humor a muzika o sebe místo dokonalého zaklapnutí tu a tam zadrhnou, ale při pohledu z klukovské perspektivy je to pořád strhující dobrodružství – ověřeno dnes pokusem na jedenáctiletém exempláři, který na to koukal se stejnýma očima navrch hlavy jako kdysi v pravěku jeho předkové. (18.05.2014)