Cirkus Maximum

Je to neskutečně nudný film plný konfliktů, které buď nikam nevedou, nebo jsou vyřešené ihned bez jakéhokoli vlivu na hlavní děj. Z celého filmu se mi líbila jenom jedna jediná scéna, což o zbytku děje podle mně říká dost. Postavy nejsou zajímavé a přesto jsem si našel důvod každou z nich nesnášet. Prezentace byla otřesná, film vypadá jako sitcom, je v něm spousta ošklivých záběrů, spousta scén byla otřesně nasvícená a střih místy vůbec nedával smysl. Herecké výkony byly při nejlepším snesitelné, jinak to hercům vůbec nešlo, dokonce ani Oldřich Kaiser film nedokázal pozdvihnout svým jedinečným charismem, a to je opravdu co říct. A jako zkažená třešnička na plesnivém dortu trůní hudba, která byla neskutečně kýčovitá, místy vyloženě trapná. 1/10 (21.07.2023)

Jeden z nejméně kompetentních českých filmů, co jsem za roky viděl - a to jsem jich viděl dost. Budí to hlavně lítost spíš než nějaký odpor, je to takové neškodně smutně nezvládnuté. Jako že režisér netuší, jak režírovat, kameraman jak záběrovat, střihač jak stříhat a herci jak hrát, ale společně byli uvězněni v tomhle očistci a museli dát něco do kupy. Proč tam aspoň nebylo víc cirkusu? (15.10.2022)

Jako těm umělcům za cirkusová čísla asi hvězdu dám, ale jinak? Příběh je jednoduchý, ok, ale tam prostě není nic zajímavýho a některé situace se řeší skoro až debilně. Přijde úřednice za magistrátu zrušit show, co uděláme? Jo mimo záběr ji prostě oprcáme a všechno v pohodě. Mladej chce být jako vyhořelý akrobat a furt se cpe do manéže. Tak prostě nakonec málem spadne a tím je to vyřešený, dál nic. A takové záseky jsou tam co chvíli a celé je to slepené do hodiny a půl. (06.01.2024)

Cirkusové šapitó, v němž se shromažďuje dobrá nálada jak z tv Šlágru. Petr Šiška, autor námětu a scénáře, by coby stálice tv stanice pro starší a pokročilé mohl vyprávět. A vlastně vypráví. Vypráví nám o jednom cirkusu jménem Maximum, kde se už sto let provozují artistická čísla a železnou rukou vše řídí respektovaný principál (Jan Přeučil), který jednoho dne náhle umírá. Rodinný podnik tak po jeho smrti přebírají jeho dva synové Boris (Petr Batěk) a Max (Radim Fiala), kteří jsou za ta léta separace tak nějak sice odcizení, ale přesto chtějí činnost prastarého cirkusu v úpadku zachovat a jeho prodej pokud možno hned tak nerealizovat. Dojde i na artistická čísla, to ale až v samotném závěru, která jsou vysloveně otřesná, nekvalitně sestříhaná a pramálo zajímavě vyvedená a obdivovat je může jen velmi slabomyslný jedinec. Daleko lepší je, co se děje před nimi. Angažuje se klaun ve výslužbě (Oldřich Kaiser), k cirkusu se přidá hláškující kočovný týpek z Brna (Tomáš Matonoha) s malou opičkou,  neodmyslitelnou duší cirkusu je kartářka (Hana Gregorová) a účetní záležitosti vede Motlice, u které se jen čeká, kdy shodí přebytečné svršky a předvede vnady, kterými se proslavila. A jelikož byli lidé z maringotek kdysi sledovaní v podobě seriálu Cirkus Humberto, je k mání vtípek s Pavlem Mangem alias Vašku v roličce dopravního policisty. Film ale překotně vtipný zase až tak není. A vrcholně dramaticky nápaditý už vůbec ne. Cirkus má sice problémy, mnohdy se zdá, že mele z posledního, ale všechny překážky se vždy velmi rychle překlenou, povolení k zabrání veřejného prostranství se dokonce vyřeší málo pravděpodobnou cestou, nesympatická úřednice (Lucie Benešová) je sexuálně svedena. Nejlépe je na tom film herecky, plejáda herců s filmem šlape a funguje. Režijně je Artur Kaiser ne vždy důsledný a nedokáže svůj film nějak extra povýšit. Svět cirkusových artistů si dával v českém filmu docela velkou pauzu. V rytmu placené reklamy, levnějších produkčních nákladů a sympatického hereckého obsazení se tito kočovní umělci pokusili o návrat. 6/10 (18.04.2023)

Scénář a produkce Petr „šlágrová petarda“ Šiška……….takže jste doufám nečekali dílo mající ambice být zde ohodnoceno větším počtem hvězd, než jednou v horším případě odpadem? Hloupoučký příběh ze světského prostředí, tak trochu Ordinace v růžovém šapitó, ale v šikovných rukách by se z toho snesitelný snímek dal vytřískat. Tady však od kameramana po nástěnkáře nepracoval snad jediný člověk, který filmařinu viděl byť z rychlíku. Artur Kaiser (ne nadarmo se na svých internetových stránkách „pyšní“ takovými kousky jako je Barrandovský Silvestr nebo Recitál Bohuše Matuše) nám ukázal peklo a jako bonus i to co je po něm. A jestli si Matonoha, Přeučil, Fiala a další do svého životopisu i po tomhle výkonu píšou jako profesi herec, tak jim jejich sebedůvěru nezbývá než závidět. Znáte ten pocit, když s dotyčnou věcí nemáte nic společného a stejnak je vám stydno, jako by vás nechytali, jak onanujete uprostřed obchodního domu? Tak ten se u mne dostavil během pár minut…..tohle bylo opravdu příšerné představení. (08.01.2024)