Já se vrátím (S02E02)

Ivetino hledání štěstí nadále pokračuje. Nejdřív skončí v náručí a následně v posteli Rudolfa Hrušínského nejml. (Oskar Hes) během natáčení filmu Svatba upírů a pak jí na zvonek u dveří zazvoní paranoidní Roman Tříska, který se ujímá její osobní speciální léčby. Iveta si ve špatném psychickém rozpoložení ostříhá vlasy do oškubaného kuřete. A na světě je největší bulvární aféra své doby. Určitě se jedná o nejzajímavější epizodu z obou sérií. Michal Samir zřejmě nikdy nedosáhne na kýženou scenáristickou propracovanost, tak se rozhodl inscenovat Ivetina psychická muka na chalupě neznámého únosce velmi intenzivně sugestivním způsobem. Režijně se do toho opřel a svoje tvůrčí úsilí následně podtrhl napínavým soudním stáním, kde únosce paradoxně žaluje slavnou zpěvačku o náhradu škody. Soudní střet zpěvačky s psychicky narušeným mužem, kdy se soud zcela překvapivě zastane žalobce, je pojat velmi dramaticky poutavě. A dost to herecky podpořil Miloslav König, který se stal vůdčí postavou této epizody. Anna Fialová v roli zpěvačky se také výrazně zlepšila, za její výrazové zhoršení nese vinu slabý scénář první epizody. Po počátečním absolutním fiasku první epizody došlo k obratu a lepší přehlednosti i návaznosti jednotlivých scén. Dá se hovořit o malém tvůrčím zázraku. Kéž by v takto nastavené kvalitě pokračovala i závěrečná třetí epizoda. 8/10 (14.05.2023)

Úvod fajn, pojetím se mi hned vrátila první série, Oskar Hes uvěřitelnější než Ondřej Brzobohatý. Pokračuje se ve stejně přepjatě melodramatickém tónu, celé období kolem natáčení Svatby upírů ale působí živě a bezstarostně. Hrušínský je zřejmě první a bohužel i poslední muž, co se v jejím životě nechová jako majetnický debil. Jenže pak následuje linie o zlých lidech, jednu chvíli mi to přišlo divné, ale postupně jsem si vybavoval skandál, který hýbal devadesátkami: únos Ivety Romanem Třískou. Byl to moment, který poprvé vystavil Ivetu posměchu národa. Tříska měl „využít“ toho, že Ivetu doma zastihl v ne zrovna dobrém psychickém rozpoložení. Tvůrci se pokoušejí o atmosféru jako z paranoidního thrilleru, není patrné, co je dezorientace a co realita. A hned se mi následně vybavila kauza kolem únosu Ivety z roku 2013 do Itálie údajným únoscem Macurou. Byla to smutná doba, kdy se vždy našel nějaký „ochránce“, ani jednomu se však nepodařilo jí pomoci. Hned jsem ji pak vnímal smířlivěji, shovívavěji… (04.06.2023)

Nie je núdza o dramatické momenty, ktoré tvorcovia asi zdramatizovali trochu viac ako to mohlo byť. Súdny proces je možno trochu dlhší ako treba. Inak výborná hudba, výborný Jackuliak a tiež Gregor Brzobohatý ako herec aj ako skladateľ. –––– Já jsem myslel, že slavný lidi nejsou nikdy doma. Ale ona otevřela. No právě, tyvole. –––– Měla by mít děcko. Děcko každou ženskou srovná. (05.05.2024)

Ivetě začíná poprvé ve velkém hrabat. A trochu i tvůrcům...Zpomalovačky, detailní záběry na zpocené obličeje, flashbacky v rámci dilu, flashbacky se Sepešim, klasická nicneříkající vsuvka s exvojákem. Bez těchto věcí bych se obešel. Na druhou stranu, cením. že tvůrci onen únos nechali odvyprávět z obou stran, jak jsem si dohledal, tak takhle situace zůstala nakonec dost otevřená a vlastně se nikdy naplno neřeklo, jak to vlastně celé bylo. Únosce byl teda podle všeho určitě slušný magor, každopádně Iveta v té době už byla taky slušně mimo, tak kdo ví...Oskar Hes jako mladej Hrušinský úplně k nerozeznání od originálu, skvělá práce maskérů. (05.06.2023)

Celkem oceňuju ten žánrový odvážný pokus o psychohoror, ale nakonec to vyšlo stejně úplně to prázdna. Jedna fajn hvězda za výkon skvělýho Hese, kterej z mladýho nejmladšího Hrušínskýho udělal takovýho autentickýho frajera, že se mrknu na Discopříběh. (23.05.2023)