The Hunger Games: The Ballad of Songbirds and Snakes
Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách
The Hunger Games: The Ballad of Songbirds and Snakes
Režie:
Francis LawrenceKamera:
Jo WillemsHudba:
James Newton HowardHrají:
Tom Blyth, Rachel Zegler, Peter Dinklage, Josh Andrés Rivera, Hunter Schafer, Viola Davis, Jason Schwartzman, Fionnula Flanagan, Burn Gorman, Ashley Liao (více)Obsahy(2)
Začínají desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow čeká jen na to, jak v nich zazáří. Tentokrát jako mentor jednoho z vyvolených. Tvrdě dřel, aby dokázal naplno využít svůj šarm, znalosti a dovednosti, které mohou dovést vyvoleného k vítětství. Bohužel, štěstěna mu není nakloněna. Dostal ponižující úkol. Trénovat největšího outsidera, dívčí zástupkyni chudého dvanáctého kraje Lucy Gray. V aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo arénu se v Coriolanovi ale probouzejí city... a tak se musí rozhodnout, zda bude dodržovat pravidla nebo se bude řídit pudem sebezáchovy, který mu radí něco jiného. Boj o přežití nakonec odhalí, kdo je nevinné ptáče a kdo had, čekající na svou příležitost zaútočit. (Forum Film CZ)
(více)Videa (17)
Recenze (245)
Už je to bezmála 12 let (!!!), kdy se hrdinkou všech dospívajících dívek stala Jennifer Lawrence jako Katniss Everdeen, hlavní postava filmové a knižní série Hunger Games. Režisér tří dílů se do dystopického světa vrátil a natočil prequel, který se odehrává přibližně 60 let před příběhem Katniss. A tento prequel patří k tomu nejlepšímu, co v sérii vzniklo. Ústřední postavou Balady o ptácích a hadech je nadějný mladík Coriolanus Snow, ze kterého se o desítky let později vyklube ďábelský prezident Snow. Mladý Snow se ale musí padouchem teprve stát a vývoj jeho postavy je radost sledovat, zejména díky výkonu dosud méně známého Toma Blytha a jeho chemie s Rachel Zegler, která ztvárnila Snowovu svěřenkyni Lucy. Velkou roli ve filmu hraje trochu nečekaně zpěv, protože ale Rachel zpívá velmi dobře (jak jsme mohli slyšet v nedávném West Side Story), nejsou pěvecké scény vůbec na škodu. Snímek je napínavý od první do poslední minuty, pochválit si zaslouží také výprava a kostýmy. Jenom tu šílenou dvě a půl hodiny dlouhou stopáž si tvůrci mohli odpustit, jinak se ale jednalo o jedno z nejpříjemnějších filmových překvapení minulého roku. ()
Návrat do světa Hladových her po osmi letech jsem milerád uvítal, i když je pravda, že závěr původní trilogie (resp. tetralogie) utrpěl do určité míry tím, že byla třetí kniha rozdělena do dvou filmů. Prequelovou předlohu jsem nečetl (na rozdíl od trilogie), takže jsem byl zvědavý na to, s jakým příběhem budu mít tu čest. Líbilo se mi, že se děj koncentroval na zrod popř. formování postavy Snowa a chválím obsazení Tom Blytha, jemuž se tento přerod z relativně nevinné polohy do spíše psychopatické povedl uvěřitelným způsobem. Rachel Zegler si střihla podobnou roli jako v předloňském West Side Story a (nejen) její hudební čísla jsem si celkem užíval. Vývoj vztahu mezi Snowem a Lucy Grey měl vskutku silný náboj, zpočátku milý, posléze mrazivý. Diabolická Viola Davis a nejednoznačný Peter Dinklage pouze potvrdili své herecké kvality a potěšila mě menší rolička Fionnuly Flanagan. Během snímku se člověk asi neubrání porovnání s nacistickým Německem (líbily se mi scény z "předělaného" Památníku bitvy národů v Lipsku) a bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem byly pojaty Hladové hry ve svých počátcích - ve "skrovných" útrobách železobetonového monstra. - P.S. "It's the things we love most, that destroy us." ()
Upřímně jsem vlastně chvíli i uvažovala, jestli nedat 4*, z nějakého důvodu mě film dokázal vtáhnout a nenudila jsem se ani chvíli. Strašná škoda té závěrečné části, ta pro mě měla potenciál být tou nejzajímavější, protože měla ukázat celkový přerod hlavní postavy a věřím, že na papíře to muselo vypadat osudově. Jenže na to, že film má 157 min, tak ta závěrečná část je děsně zkratkovitá. Věci se dějí rychle a jakoby mezi scénami nějaké další scény chyběly, nové postavy se objeví tak rychle, jak rychle zase zmizí a divák nemá absolutně šanci se v nich pořádně vyznat. Momenty, které by měly být emocionálním vrcholem filmu, vyznějí hodně do prázdna, protože už na ně jednoduše není čas. A pro ty, co nečetli knihu, tak samotný závěr musel působit hodně zmateně. Já celkově Hunger Games v rámci žánru young adult řadím mezi to lepší a troufám si říct, že tahle část je lepší než obě části závěrečných původních Hunger Games, jen to prostě mělo potenciál být lepší. Možná, kdyby se tvůrci nesnažili za každou cenu být téměř doslovná adaptace, já patřím mezi ty, co tvrdí, že doslovná adaptace neznamená nejlepší adaptace, protože prostě některé věci, co fungují v knize, nemůžou fungovat ve filmu. Celá kniha stojí hlavně na vnitřních monolozích hlavního hrdiny a chce to sakra dobrého scénáristu, který by to dokázal přenést na plátno. Ale jinak vlastně pokud máte Hunger Games rádi, tak si myslím, že i v této časti si to svoje najdete. Hodně mě taky překvapil Tom Blyth, pro kterého si myslím, že by tohle mohla být vstupenka do Hollywoodu. ()
Asi úplně zbytečný prequel k sérii Hunger Games. Sledující osudy mladého Coriolanuse Snowa jak k lásce a šílenství přišel. Osobně jsem ten přerod od romantického teen dramatu k survival hororu, který se ovšem neodehrává v aréně, vůbec nějak nečekal. Nesedlo mi to, díky tomu je film až přehnaně dlouhý a nové herecké obsezení mi nesedlo. Blyth je takový divně uslizlý a Rachel Zegler (ačkoli je její hvězdná trajektorie na vzestupu) vůbec nemusím. Zbytečně dlouhá a rozplyzlá snaha přiživit se na známé značce. ()
Galerie (92)
Zajímavosti (24)
- První Hunger Games, kde na konci traileru nezazní píšťalka Rue. (Johnny.ARN)
- „Covey“ je malá skupina lidí, věcí nebo koroptví. V Lucyině skupině se děti oslovují křestním a prostředním jménem, prostřední jména jsou ta barevná. Proto Lucy „Gray“ Baird (Rachel Zegler). (Johnny.ARN)
- Natáčení probíhalo v Německu na místech: Berlín (Olympiastadion ve čtvrti Charlottenburg; Krematorium Baumschulenweg; Britzer Garten; Altes Museum; Bärensaal, Altes Stadthaus; Tieranatomisches Theater na Humboldtově univerzitě), dále ve městě Duisburg v parku Landschaftspark, u Památníku Bitvy národů v Lipsku a v Polsku ve Wroclawi a v Grzędy (jezero). (noelcoward73)
Související novinky
Warneři už zvažují odsuny premiér
Čeká nás nová vlna odkladových novinek tak jako za časů pandemie covidu? Soudě dle reakcí stávkujících herců a scenáristů zřejmě ano, k dohodě se studii se totiž údajně v dohledné době nikterak… (více)
Twilight sága se vrací
Mysleli jste si, že nic horšího než remake Harryho Pottera v podobě televizního seriálu už nehrozí? Pak vězte, že studio Lionsgate čerstvě oznámilo také návrat Twilight ságy. Stmívání se pak rovněž… (více)
Druhý Constantine s Reevesem má oficiálně zelenou
Pekelně dobré zprávy hlásí studio Warner Bros. To se totiž dohodlo s režisérem Francisem Lawrencem (Já, legenda, Hunger Games: Vražedná pomsta) a hlavně Keanu Reevesem (John Wick, The Matrix… (více)
Filmový BioShock našel režiséra
Netflix, BioShock a režisér Já, legenda nebo Hunger Games. Tak přesně tahle kombinace teď má fanoušky dnes již kultovní herní série přimět k tomu, aby se začali mírně těšit na filmovou adaptaci.… (více)
Jako čtenář předlohy jsem vlastně s filmovou adaptací velmi spokojená. Ano, jak to tak bývá, kniha je sice lepší a komplexnější a nabízí toho více, co se do filmu bohužel nedostalo, nicméně přesto, že se celý příběh bezmála 500stránkové knihy musel vměstnat do jediného filmu, ustál to až překvapivě dobře, nic zásadního nechybí, a i na malém prostoru se podařilo dobře vykreslit charakterovou rozpolcenost hlavní postavy, díky které je ostatně tento příběh tak zajímavý (v některých ohledech by se dokonce dalo říct, že mladý Coriolanus Snow je pozoruhodnější a prokreslenější postavou než Katniss Everdeen a její příběhový vývoj). Zde musím zároveň zmínit, že pro mě nový a neokoukaný herec Tom Blyth zvládl tuto roli nebývale dobře. Za mě rozhodně výborně obsazeno. Stejně tak samozřejmě potěšila Rachel Zegler, kterou mám v hledáčku od chvíle, co naprosto uhranula svým výkonem v novém West Side Story. Když se ovšem vrátím k vystavění příběhu ve filmu, tak přestože to jako celek funguje, najde se jedna vada na kráse a tou je poslední třetina. Film je rozdělený stejně jako kniha na tři „části“, přičemž ta poslední se odehrává ve 12. kraji a je velmi odlišná od prvních dvou, kde jde především o samotné „hladové hry“. Jedná se o velký předěl, ve kterém se příběh stočí nečekaným směrem a začne nové vyprávění. A v knize se v této poslední části příběhu odehraje ještě mnoho. Oproti tomu, ve filmu tato poslední část působila uspěchaně a že osekává téměř vše, co není nezbytně nutné. Důležité sice zůstalo, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že pro diváka, který knihu nečetl, může tato závěrečná část působit jaksi neúplně a zkratkovitě. Jedna z věcí, co trochu utrpěla, bylo nejenom další prohloubení vztahu s Lucy Gray, ale především chyběl hlubší náhled do vztahu Coriolana se Sejanusem. Film bohužel dává Sejanovi a jeho přátelskému vztahu s hlavní postavou méně prostoru, než je nutné (v knize např. Coriolanus interaguje také se Sejanovou rodinou a dobře se s ní zná). Filmu by rozhodně prospělo, kdyby dal poslední třetině příběhu o něco více ze své stopáže a některé prvky a události v ději lépe rozvinul. Vůbec bych se nezlobila, kdyby byl film třeba o 10-15 min delší (ostatně v dnešní době nejsou filmy, které stopáží atakují tři hodiny, žádnou výjimkou). Napadá mě, že v poslední třetině knižního příběhu je toho vlastně tolik, že by snad dokonce fungovalo i to, kdyby se příběh rozdělil na dva filmy (první o hladových hrách, druhý o životě v kraji). Na druhou stranu, je mi velmi sympatické, že se filmoví tvůrci rozhodli příběh nedělit a všechno odvyprávěli v jednom celovečerním filmu. Jen zkrátka škoda té zkrouhnuté poslední třetiny. Důležité však je, že i přesto film funguje, má silné vyústění a závěrečný dojem z celku je vesměs dobrý. Co taky filmu velmi přidává body jsou některé propracované detaily – vizuální i příběhové. Obzvlášť narážím na přesvědčivě ztvárněný kontrast mezi Kapitolem a Hladovými hrami v původní trilogii a v tomto příběhu, který se odehrává více než 60 let nazpět. Kapitol má sice dobře našlápnuto k lesku a slávě, které vidíme v původní trilogii / původních filmech o Katniss Everdeen, ale je přece jen ještě těsně po válce v dezolátním a trochu dezorganizovaném stavu. Na to poukazuje mnoho hezkých detailů a celkově musím pochválit výpravu. Zároveň se tento kontrast a rozdíl 60 let zábavnou formou odráží také v postavě Caesara Flickermana – zatímco v „současném“ Kapitolu je to moderátorské eso a veleslavný showman, před 60 lety je pouze trapným rádoby kouzelníkem a začínajícím moderátorem, který se očividně živí především jako hlasatel počasí. Je rozhodně zábavné vnímat nejrůznější rozdíly mezi starým a novým Kapitolem a jeho obyvateli. Osobně jsem si to moc užila a i přes výše zmíněnou výhradu si myslím, že jde o povedenou filmovou adaptaci, ke které se ráda vrátím. ~(4,3★)~ () (méně) (více)