Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na scénu vstupuje neodolatelný, i když občas smolařský vyznavač ženských půvabů Alfons Karásek, kterého nezapomenutelným způsobem ztvárnil Miloš Kopecký... Když v roce 1967 natočil režisér Zdeněk Podskalský podle scénáře Gustava Oplustila tuto hudební komedii s podtitulem „Aneb, když holky berou, já nevím kterou“, založil malou sérii s ústřední postavou záletného seladona, v níž spojovací a děj posouvající prvek tvoří hudební úryvky známých šlágrů (např. "Tisíc mil", "O nás dvou", "Čau, čau bambína", "Tak prázdná", "Proč se lidi nemaj rádi", "Krajina posedlá tmou" a mnoho dalších). V prvním, ještě černobílém provedení, se Alfons Karásek na nádraží loučí se svou ženou Růženou (J. Adamová), která jede do lázní. Plánuje si eroticky naplněný týden, plný žen a záletů. Na každý den jedna milenka. Jenže už na začátku se složitě vybudovaný itinerář pokazí. Nakonec se sice v jeho bytě ocitne plno krásných žen (mj. J. Dítětová, N. Urbánková, C. Mayerová, K. Slunéčková, P. Filipovská…), bohužel ale včetně jeho vracející se manželky… (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Scénář psal nějakej náboženskej fanatik a/nebo zapšklej jedinec s neúspěchy u žen, páč každej normální člověk by Karáskovi aspoň jedno malý štrejchnutí za týden přál. O autorově osobnosti svědčí i ve filmu naznačené vcelku tragické způsoby balení ženských, si myslím, že s nějakým zpíváním člověk vládnoucí normálním (tj. nongottovským) hlasem neuspěje. To já jako známý (bývalý) orel mohu nabídnout daleko lepší způsob, použitelný zejména v prostředcích hromadné dopravy: člověk se nakloní nad vybraným objektem a dejchne na něj. Objekt se většinou na člověka otočí a nechápavě hledí. A člověk řekne: slečno (mladá/stará paní, to závisí na vkusu každého), zrovna jste v sobě měla pár mých molekul vzduchu, takže už je jedno, jestli budete mít v sobě jiné moje molekuly v jiném skupenství a jiném složení, ne? Objekt se zamyslí a pokud mu to aspoň trochu pálí, ví, že se proti tomu z logického hlediska nedá nic namítnout a nezbývá mu než souhlasit. Nutno říct, že úspěšnost této metody je cca 110%, protože se často stane, že i jiný objekt sedící vedle původního objektu, většinou postarší a ne moc atraktivní žena (ach jo), se vmísí do dialogu "ale já to vdechla taky!" No a z logického hlediska já s tím prostě nemůžu nic dělat. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Marně přemýšlím, jestli se v úvodních titulcích píše o "obraze dnešních mravů" kvůli tehdejší cenzuře, každopádně je mi jasné, že já písničky v Podskalského filmech mám rád ve Světácích, Noci na Karlštejně, přežiju zde - a víc ani ťuk. Tenhle režisérův oblíbený tvar zde ještě udržel pohromadě, má slušné vypointování a také byly vybráni herci, kteří spíš zpívat umějí. ()

Reklama

Bigfuckman 

všechny recenze uživatele

Pro mě je tohle dokonale spojení parádního humoru s dobře vybranými a vtipnými výtažky z písni. Miloš Kopecký jako dokonalý svůdník jemuž se bohužel smůla lepí na paty přimo vteřinovým lepidlem. Finální střetnutí nemělo chybu. Stopáž je poměrně krátka a tato komedie opravdu netrpí hluchými pasážemi. Bravo režisérovi! ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Taková bláznivá a milá tatrmanina. V životě bych asi ani o tomhle kousku nevěděl, kdyby prostě jen tak neběžela televize a já bych na to náhodou nekoukal. A nebo spíš nebyl líný to přepnout. Skvěle zkombinováno s různými písněmi, no a Miloš Kopecký v tomto samozřejmě plně dominuje svým klasickým šarmem. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Já mít na týden volno od rodiny, nutkavou potřebu zasunout a deníček plný telefonních čísel nadržených slečen, tak patrně nebudu mít problém skórovat. Známý obšourník Alfons Karásek tohle všechno měl, vše pečlivě naplánoval, ale ke koitu přesto nedošlo. Škoda, ale vtipně naroubované dobové hity do triviálního děje učinily z tohoto snímku celkem roztomilou záležitost. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v Benešove a v Prahe. (dyfur)

Reklama

Reklama