Sardinky aneb Život jedné rodinky

Strašné. Na normalizační socialistické brutky se specializuji, ale tohle nebylo ani nechtěně vtipné jak tomu občas bývá. Jasně, v sedmdesátkách a osmdesátkách byla krize s bydlením, leckdo bydlel ještě s prarodiči a tak když se to večer všechno porůznu poukládalo na postele, rozložené gauče a válendy, šel do nějakých těch intimností s novomanželkou asi jen veliký natěšenec .-)... Již toto samo, novomanželé v malém bytě s rodiči kreslí zajímavé kulisy pro komediální zápletky, ale tady to jaksi vyšlo úplně někam až do blba.... S hrůzou jsem sledoval pana Hrušínského jak se jako kapr na břehu rybníka bezmocně plácá v předepsaném textu, se kterým prostě nešlo hrát. A to pan Hrušínský nebyl jediným skvělým hercem v této ,,komedii''. Mihli se tam i Cimrmanovci atd... Film tak poslouží spíše milovníkům knížek pana Petrova - RETRO, kdy si na té malé ploše bytu leckdo vybaví co všechno jsme měli i my doma z toho tehdejšího vybavení domácnosti od květovaných závěsů počínaje po jasně oranžové plastové stínítko lampy konče... Já naštěstí od mala žil v obrovském bytě a tak jsem tyto peripetie nemusel zažívat. Proto asi nejsem schopen ocenit to humorno z nějž opravdu vyčnívá snad jen ten Hrušínský tu si jdoucí do špajzu pro okurku či feferonku... A další co zaujalo byl gay pár Kanyza - Trávníček... Bohužel to celé ale nebylo zábavné a to ani nechtěně .... Dávám tedy za jednu mrtvou korelu či co to bylo. * (22.07.2018)

Milá televizní komedie z doby, kdy bytů nebylo a dostávaly se přídělem, podobně jako auta. Tato sonda do národa socialisticky československého je navíc podpořena velkou mírou "velkých" pánů a paní hereček a zajímavostí v podobě prvních televizních gayů. Snad jen to mohlo být o deset minut kratší, přeci jen tempo je pomalejší. Jedna z "nejrychlejších" rolí páně Čepelky a Synkové. (17.07.2012)

Komedie (alespoň se to v závěrečných titulcích tvrdí) o rodinných vztazích všeho druhu komplikovaných studiem, manželstvím, hledáním společného bytu a těhotenstvím. Atmosféru 80. let jsem si příliš nevychutnal (film vznikl ve stejném roce jako jsem se já narodil), a tak mi reálné problémy hlavních hrdinů přijdou sice dobře popsané (i když ne tak geniálně jako v Na samotě u lesa), ale dnešního diváka už to moc neuchvacuje. Přemýšlím, kolik lidí se tehdy mohlo ztotožnit s ústřední dvojicí Dlouhý - Andrlová; naštěstí je dnes už trochu jiná doba. Celý film tak spíše zachraňuje každou chvíli cosi slavící (a řádně napitý) Rudolf Hrušínský podávající skvělý komediální výkon, i když je tu možná až moc normální - větší exoti (Kopfrkingl nebo dědeček ze zámku v básnické sérii) jsou prostě nezapomenutelnější... I tak se na to dá koukat a sledovat proměny ve vztazích (až žádost o rozvod) způsobené pouze a jenom absencí vlastní domácnosti, takže pánové, pokud nemáte vlastní byt a tučné konto, nežeňte se a nepočínejte dvojčata, protože jinak je vše moc komplikované. (...) Scénář: H. Pawlowská, Hudba: Karel Svoboda. (25.08.2009)

"Tak jsme měnili, až jsme vyměnili..." Na můj vkus trošku přihlouplá komedie.  Rudolf Hrušínský svými opileckými hláškami zvedá film skoro až k průměrným třem hvězdičkám, ale jinak mi ten celý příběh o mladých manželech, co se nejdříve bez oznámení rodičům vezmou a pak si bez rozmyšlení (hlavně bez bytu) "pořídí" miminko, přišel dost praštěný na hlavu (včetně v tom, kdy se dotyční snaží stůj co stůj o soudní výpověď z bytu, aby jim socialistický stát musel přidělit nový byt - vše nakonec marno). A když v jeden moment Slávka Budínová řekne větu "mě už je to všechno jedno," mluvila mi z duše... (28.02.2022)

"Heleďte, já vám něco řeknu. Já svůj životní standard snižovat nebudu." Tak mi to trošku připomnělo pohádku o tom, jak stařeček měnil až vyměnil, ale ta je určitě mnohem zábavnější, než tato bytová krize jedné pražské rodinky. Jediné ponaučení, které jsem si z ní tedy odnesl, je to, že by se člověk neměl bát analyzovat a zase naopak syntetizovat, systematizovat a hlavně kompilovat, a komparovat a generalizovat, a kvalifikovat a synchronizovat, a redukovat a abstrahovat, a konformovat a konkludovat, aplikovat, argumentovat a absolutizovat. (23.10.2015)