Nejdelší den

Nie hurávlastenecký, ale vlastenecký megaskvost dokumentárneho rázu úchvatne podáva prípravy na vylodenie spojencov, priebeh jedného z najdlhších dní, aké pozná história, 6. 6. 1944 a vojenské stratégie všeobecne. Patrí a bude patriť až do konca k tomu naj, čo som na vojnovom poli videla. Bez debaty. (16.01.2009)

Pokud jste zapřísáhlý fanoušek války a válčení všeho druhu, tak vaše srdíčko jistě zaplesá. Film popisuje jeden z nejkrásnějších dnů na planetě Zemi vskutku nádherným způsobem. Začne pozvolna u válečných příprav, a to na obou stranách. Přičemž na straně německé si Dolfík vybere nejhorší možný den ke spánku, čímž výrazně ovlivní chod a výsledek následujícíh momentů. Na obou stranách jsou naprosto vybroušené dialogy. Všechno je krásně zahrané a naprosto mi sedl styl vyprávění. Stáří filmu si vůbec nevšímejte. Rok 1962 se na filmu projeví pouze tím, že ho budete sledovat v odstínech šedi. Bez speciálních efektů působí mnohem přirozeněji, než mnoho filmů současných. Nelekněte se stopáže, protože ta utíká velmi rychle. Film si na nic nehraje a vystihuje atmosféru války, dle mého názoru, mnohem lépe než kupa filmů ostatních. Dávám 4* a dovolím si zakončit komentář slovy někoho jiného. „Kam jsem jen dohlédl, na pláži vládl chaos. Výsadková plavidla přistávala v dorážejícím příboji, zmítala se ve vlnách a vyhazovala mužstvo i výstroj do vody. Vojáci bezcílně bloudili, beznadějně ztraceni volali na sebe i nadávali jeden na druhého i nazdařbůh. Nikde na pláži ani na pobřeží nebylo vidět jediný útvar. Byl jsem prochladlý ... byl jsem osamocený ... Gen. L. K. Truscott (06.06.2013)

Skutočne dlhý - až natoľko, že som si miestami takmer nevedel spomenúť, ako začínal. Film bombarduje diváka menami a časovými údajmi kadenciou guľometu, čo je paradoxne dobre, pretože i keď sa v tom miestami môže strácať, k menám si a) ľahko priradí výrazné tváre a za b) je to svojou audiovizualizovanou faktografickou výpovednou hodnotou prosto lepšie než hocktorý výukový program alebo hodina dejepisu. A zábavnejšie. Rozpočet je obdobne veľkorysý ako dĺžka a koprodukcia (neviem, z akého titulu tu figuruje len USA), kde Američanov hrajú Američania, Francúzov Francúzi, Britov Briti, Írov Íri a Nemcov Nemci, takže nás nerušia žiadne podivné prízvuky ani preložené piesne a pod. (platí samozrejme len pre orig. znenie). Pridanou hodnotou je obsadenie, v ktorom sa na jednom mieste stretávajú mená ako John Wayne, Robert Mitchum, Henry Fonda, Sean Connery, Bourvil, Robert Wagner a ďalší. Pre každého, kto chce vedieť, ako to skutočne vyzeralo na pláži Omaha (a nielen tam) povinnosť. 85% P.S.: Ani sa nedivím, že si Spielberg ukradol (ne)jednu scénu do Saving Private Ryan. (13.07.2014)

Opulentní válečná podívaná, jejíž multiperspektivní románová struktura podává neobyčejně komplexní obrázek slavného vylodění. Film od začátku paralelně stříhá mezi muži různých hodností a národností, přičemž každý má přístup k jiným informacím, což významně pomáhá budovat napětí. Na jedné straně nechceme, aby Němci věděli, kdy spojenci zaútočí, zároveň si přejeme, aby byli o invazi včas informováni např. členové francouzského odboje. Jedině správná synchronizace může přinést vítězství. Díky rozmáchlé stopáži nám sice můžou být postupně představeni všichni hlavní aktéři (byť je později spíše než podle jmen rozpoznáte podle tváří známých herců), ale důraz je kladen primárně na samotnou operaci a její jednotlivé kroky, nikoliv na psychologii postav a jejich citový život. Jde o podobně fascinující procedurální ansámblovou válečnou akci, jakou o rok dříve nabídla Děla z Navarone nebo o několik let později Kam orli nelétají. Oproti nim je ovšem Nejdelší den zároveň více orientovaný na co nejvěrnější (v rámci možností žánru a hollywoodského vyprávění) zprostředkování historických fakt, čímž předjímá dokudramata, která se dostanou do módy o něco později. Díky zaměření na to podstatné je film navíc nabitý akcí. Téměř neustále se v něm něco zásadního děje, nebo alespoň k něčemu zásadnímu schyluje. Některé masivní scény, viditelně natáčené se stovkami komparzistů pobíhajících po pláži, berou dech nejen svou rozmáchlostí, ale i virtuozitou režie (obzvlášť vyniká jeden nepřerušovaný letecký záběr bojů probíhajících na obou březích řeky). Občasné komické vsuvky (procházející jeptišky) a dialogové scény mezi vojáky (které "velký příběh" nikam neposunují) tak představují vítanou možnost vydechnutí. Pojetí války je s ohledem na dobu a charakter projektu poměrně černobílé. Zejména američtí vojáci jsou bezchybní hrdinové, zabíjení je nevyhnutelné a nevyvolává ambivalentní pocity a nihilistický dovětek v podobě posledního dialogu přichází příliš pozdě. Ani silná alergie na Johna Waynea a heroické oslavy virility vám ale nebrání vychutnat si, jak obratně je film vystavěn a jak svou konstrukcí v něčem připomíná (mimo jiné) Dunkerk Christophera Nolana. 80% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Subjektiv, Madsbender, gudaulin (10.08.2017)

Můj nejoblíbenější film z druhé světové. Film má výbornou dějovou linii a nevšiml jsem si, že bych se někdy byť jen trochu nudil. Vše je dotaženo až do konce což je, vzhledem k několika režisérům, skutečně obdivuhodné. O hercích a jejich výkonech se tu rozepisovat nebudu, myslím, že jména toho řeknou dost - John Wayne, Robert Mitchum, Bourvil, Richard Burton, Sean Connery, Henry Fonda ci Rod Steiger. Prostě se zde sešli ti nejlepší a na filmu to bylo znát. Dále se mi líbil náhled jak na spojeneckou tak na německou stranu fronty a hláška německého důstojníka: " To se bude novinářům skutečně líbit, prohrajeme válku, protože vůdce si vzal prášky na spaní" mi bude v uších znít ještě hodně dlouho. Kamera je zde také nekompromisní, zvláště záběry zničených budov a nebo samotné vylodění ale i jině scény jsou díky tomu velice realistické. Mnoho lidí tento snímek nezná a tak považují za vrchol kinematografie 2. světové Spielberguva Ryana, ale myslím, že po shlédnutí tohoto filmu, by to nebylo tak jednoznačné. 90% (06.06.2006)