Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (790)
Bylo zajímavé sledovat Hitlerovy šílené myšlenkové pochody ("Ve válce jako je tato nejsou žádní civilisté."..."Např.Opice.. ty které nepatří do jejich tlupy vyženou a usmrtí.To co platí pro opice musí přece platit i pro lidi.") a to jak Hitler odkládá svoji sebejistou masku a odhaluje paranoidní a nevyrovnanou osobnost, přičemž se film věnuje i blízkým "Vůdce". Po delší době jsem se podívala na utrpení války z jiného pohledu než-li z pohledu Židů a mám rozpačité dojmy. Chvílemi jsem se ztrácela v tom kdo je kdo, jak už tu někdo zmínil-psychologie postav nulová a navíc délka filmu, ta byla utrpením zase pro mě:) Za mě slabší 4* ()
Konec dubna 1945, Berlín - ideální místo pro koncert kapely s názvem Suicidal Tendencies.. Führer jako uřvaný, zakomplexovaný slaboch, odříznutý nejen zdmi bunkru od neúprosné reality hroutící se říše. Populistický kněz, co už dávno káže v prázdném svatostánku, načež mocnosti udělají od jeho oltáře ke vchodu tlustou čáru a rozdělí skoro na padesát let kostelní lavice na levé a pravé. Moc ztrácející figurka, která kouzlem ironie v době nedostatku pohonných hmot potřebuje benzín k zabránění vlastní identifikace.. Je mi líto těch, co čekali nad patkou rohy a místo jedné nohy kopyto, ale Der Untergang nelze vinit z nějakého polidštění nacistických pohlavárů ani omylem. V souladu s německou strohostí přinášejí narůstající zoufalství a sebevraždy spíše chlad a pocity diváka mají blíže k zadostiučinění než nějaké lítosti, aby pak autor vpálil jako dokonalý emoční protiklad smrt šesti nevinných bez možnosti volby. Kdo s informacemi z Hirschbiegelova filmu naloží dobře, užije si o to více poctivé filmařiny a německé poválečné sebereflexe. A jinak, jednomu z místních uživatelů, píšícímu své drísty tučným písmem, bych milerád dopřál několikaminutový pobyt ve "sprchách" zařízení Auschwitz - Birkenau, aby pak lehce narůžovělý a lapajíc po dechu našel ještě více pochopení pro činy svého rakouského génia.. ()
Pri mojej premiere pred par rokmi mi tento film zostal v pamäti, ako vynikajuci film, ale chcel som si ho pozriet znovu, aby som ho mohol definitivne ohodnotit. Mal som stastie, ze pri dlhej ceste v autobuse prave tento film davali a premyslal som, co je na tom filme tak fascinujuce. Na to, aku minutaz ten film ma, je prekvapujuce, ze ma nenudila ani jedna minuta, pretoze nie je to nonstop dialogovy film o konci Tretej rise niekde v bunkri, ale dost sa tam striedali aj bojove zabery s tankami a vybuchmi, ktore boli sokujuce a velmi kvalitne natocene. Tesi ma, ze na IMDb je v topke na 93. mieste a ze je nominovany na Oscara i za najlepsi cudzojazycny film. ________ Bruno Ganz - (Adolf Hitler) +++ Alexandra Maria Lara - (Traudl Junge) +++ Corinna Harfouch - (Magda Goebbels) +++ Ulrich Matthes - (Joseph Goebbels) +++ Juliane Köhler - (Eva Braun) +++ Heino Ferch - (Albert Speer) +++ Thomas Kretschmann - (SS-Gruppenführer Hermann Fegelein) +++ Produkcia: Bernd Eichinger +++ ()
Celosvětová pecka, která ztrácí na kvalitě tím víc, čím víc se člověk věnuje dějinám II. sv. války a jejího závěru ... Myslím, že vysokoškolský profesor vyučující dějiny II. sv. války by tomuto filmu dal "odpad!". Každopádně se jedná o komorní, herecky špičkově zvládnuté dílo, které naprosto neodpovídá realitě. Zcela nadneseně až směšně vykresluje reakce a chování lidí v bunkru, žádné drama se nekoná, žádná histerie nic ... Jednotliví herci hrají podle scénáře špičkově, ale jejich scénář je zpatlanina, kterou by běžný psycholog, nedej bože profesionální psycholog a dějepisec roztrhal na kusy. Projevy Hitlera jsou excelentním Bruno Gantz si odehrál svoji životní roli a to asi nejlépe ze všech a hlavně nejreálněji. Film se tváří, jako by nakonec trpěl, pochyboval a vztekal se pouze on ... okolo chodí desítky figurek, často tak zmateně a v rámci délky stopáže až velice nevýrazně a znuděně. Toť můj názor, film jako takový nudí, jako rekonstrukce neuvěřitelně citlivého tématu naprosto selhává. Ale poradím vám jednu věc, která se mi tak nějak nechtěně podařila ... Nejdříve se podívejte na dnes již kultovní ruský film z roku 1985 Jdi a dívej se. "Pád Třetí říše" na vás bude působit jako neuvěřitelné blaho a zadostiučinění. Tohle už se netýká hodnocení těchto filmů, ale je to můj osobní názor: "Jsem rád, že to Rusové Němcům nakonec vrátili až do úplného konce, do poslední kapky hořkosti se vším všudy..." ()
Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (51)
- Na castingu na rolu Keitelova (Dieter Mann) asistenta obliekli jedného muža do nemeckej uniformy a prikázali mu zdvihnúť pravú ruku a zvolať: "Heil Hitler." Muž to urobil s radosťou a s nadšením. To štáb šokovalo a spýtali sa ho na pár osobných údajov. Zistili že sa jedná o istého Karla Richtera, člena NPD (organizácia, ktorá bola takmer zakázaná pretože slúži ako politické útočište neo-nacistov). (Algren)
- Po Hitlerově (Bruno Ganz) smrti je ve filmu hlášeno rozhlasem ulicemi Berlína, že Vůdce spáchal sebevraždu. Ve skutečnosti však bylo vyhlášeno, že Hitler padl za Německo, když do posledního dechu bojoval proti bolševismu. Druhý den to takto interpretoval i protektorátní tisk. Šlo o jednu z posledních lží nacistické propagandy. (#47)
- Prvý film nemeckej povojnovej kinematografie, kde sa Adolf Hitler (Bruno Ganz) predstavil ako ústredná postava. (vander19)
Reklama