Samuraj

zvláštní zpracování, krev a souboje - dobré a zároveň krátké, souboje by mohly být daleko delší a akčnější... na konci jsem měl pocit, že jsou všichni mrtví a že přežil akorát tam "masér", mimochodem vesnický blázen byla pro mě role, kterou jsem vůbec nepochopil a děti vyvražděné rodiny v podstatě to samé... i tak ale svěží vítr v žánru (22.04.2010)

I skutečně efektní souboje nevyváží nepříliš zajímavý děj. Škoda, vzhledem k samurajskému námětu bych totiž rád dál alespoň čtyři hvězdičky, ale pokud bych to udělal, nebylo by to fér k filmům, které jsem tento měsíc viděl a kterým jsem ty čtyři hvězdičky dál. 65% (24.07.2012)

Na můj vkus příšerně natahovaná záležitost a ten tanec na konci je tam zcela navíc 70%. (15.11.2009)

H? Videl som vôbec ten istý film, ako ostatní? Tak vysoký raiting pre takúto divočinu? A to sa považujem za milovníka ázijskej histórie. O čom ten film vlastne bol? Nejaký slepý masér krája ľudí hlava nehlava, ruka neruka. Spojí sa s gejšou, ktorá už vedela ako to chodí od mala a jej travestitným bratom aby opäť pokrájal vrahov jej rodiny. Počas celého trvania filmu som si nevedel zvyknúť na štýl natáčania a dej mi občas pripadal až moc chaotický až odveci. Neviem, či som sa na film mal pozerať na nejakú sčasti lyrickú legendu, no film vo mne nič podobné nevyvolal. Neviem , či som moc nasiaknutý západným štýlom, ale tu často spomínaný Kill Bill bol v mojich očiach zrozumiteľnejší a ľahšie stráviteľný. Taktiež krvácanie, odrezané údy a celkovo digitálne vychytávky sú v taranínovke lepšie spracované. Hudba zo shamisenu sa mi vždy páčila, tej som si užil do sýtosti. A to je jedná z mála pozítiv filmu. (01.02.2011)

Sice jsem nikdy nějak nemohl tyhle japonské filmy nějak pochopit, tu touhu po tom umírat a zabíjet ve jménu cti, ale tohle bylo poměrně povedené, efektní i s příběhem. A jediné, co mi tam tak dost nesedlo, byl tanec ála STOMP, který se do příběhu a filmu, dle mě, poměrně nehodil. Bez tanečku za 4*, s ním za 3,5*. (18.06.2011)

Najznámejšia verzia Zatoichi s legendou japonského filmu Takeshi Kitanou...nikdy som ho nevidel, ale vryl sa mi po tomto filme do pamäte, svojím opusom, ktorý je výnimočným úkazom...ktorý treba vidieť... P.S. Tak bol slepý alebo nebol? (06.07.2008)

řek bych, že Kitano bude ctitelem klasického amerického muzikálu v podání G.Kellyho a F.Astaira, možná i komiky a precizního stylu J.Tatiho a samozřejmě Kurosawy. Mix toho všeho je dost působivý. (29.05.2011)

Tak tohle já můžu. Starý Japonsko, samurajové, meče a věci kolem toho. Samuraj - Zatóiči splnil co jsem očekával. Místy neskutečná řezničina i když občas nevyvážená. O zápletce není potřeba něco rozepisovat. Spojí se 2 nebo tři jednoduché linie do jedné a ta vyvrcholí ani nevíte jak. Finální souboj mohl být určitě na lepší úrovni. Možná by se slušelo říct, že alespoň nějaký být mohl, ale vlastně se jen nesl v duchu celého filmu. Za to odhalení hlavních padouchů si zaslouží hvězdu navíc. za mě je to ovšem za 72 procent za místy zbytečné pasáže a souboje sice krvavé, ale lehce bez nápadu. (29.04.2014)

krasna poeticka sekanica s vynikajucou hudbou. a navyse dokonaly humor ma polozil na kolena a skraslil moju existenciu... (03.09.2005)

Pro diváka zvyklého na euroatlantickou kinematografie určitě poněkud bizarní podívaná. Pokud však přijmete Kitanovy pravidla, čeká vás plnohodnotný filmový zážitek okořeněný příjemným černým humorem. Kill Bill? Cožeto? :) P.S.: český dabing na videu byl jeden z nejotřesnějších, jaký jsem kdy slyšel, téměř by se to dalo klasifikovat jako zločin. (14.12.2005)

Takeshi Kitano jako slepy maser v duchodu hrajici kostky se skrytym srdcem hardcore samuraje. Je to vizualne nadherne, zvukove podmanive, herecky presvedcive a katany jsou dostatecne casto potrisnene krvi. Excelentni Japan stuff. 8/10 (28.06.2008)

Rozvážné vyprávění několika propletených dějových linií, netradiční humor, úsměvná nadsázka a realistické šarvátky …to všechno dělá z Ichiho film, na který se můžu kouknout opakovaně a pokaždé mě dobře pobaví. Z jednotlivých příběhů mi přišla nejlepší story komplikovaného a nejednoznačného ronina Hattoriho. Trošku mi ale nedochází časté srovnávání tohohle snímku s Kill Billem. Ano, v obou filmech se seká mečem a v obou filmech stříká krev. Ale tím (podle mě) veškerá podobnost končí. Ichi je vyloženě lyrická "příběhovka“, v níž sice mají japonské kruťárny své místo, ale sekání oudů a prýštění tekutin nehraje v tomhle bijáku zas tak zásadní roli. Kdo od soubojů čeká nějaké vyumělkované choreografické orgie, ten bude zklamán. Boje na život a na smrt se nesou v duchu realistické syrovosti. Šmik! Sek! A je po všem Žádné skákání po střechách, složité kryty, stovky výpadů, švihy do prázdna, žádná akrobacie nebo přetlačování mečů. Hrdinové máchají katanami s maximální úsporou. A já s maximální potěchou dávám krvavejch "pět ran do klobouku.“ (27.07.2009)

Zatōichi je ďalší z rady akčných samurajských japonských filmov. Je však natočený veľmi digitálnym štýlom, ktorý často zvýrazňuje estetiku násilia spomalenými zábermi a rôznou škálou vizuálnych efektov. Oceňujem aj to, že príbeh nie je tak dôležitý ako nenaratívny pohľad na neistotu a pobláznenosť ľudí v okolí malého mesta. Miestami brachiálny a živočíšny, miestami ale citlivý a spirituálny film, je takým kultúrnym reverzom minulosti ďalekého východu, ktorý používa prvky surreálnosti a mágie na reflexiu akcie alebo akčnosti. (25.05.2023)

Velké zklamání. Bylo to mé první setkání s Kitanem a bohužel ovlivnilo můj příjem dalších jeho filmů. Čekal jsem skvělé řemeslo a originalitu, dostalo se mi trapného humoru, béčkových masek a příběhu, který se plahočí odnikud nikam a který mne překvapil jen tím, jak byl předvídatelný. V Asii se objevuje tolik zajímavějších filmů i režisérů, proč se zdržovat takovým slabým odvarem? (02.12.2006)

Srovnávat Samuraje s Kill Bill je jako konfrontace dvou naprosto odlisných kultur, každá je něčím specifická a je jen na nás nakolik může oslovit a kolik si z každé vezmeme. Většina dnešních diváku/konzumentů dává sympatie jasně najevo a ztotožnuje se stou americkou. Neni divu, vše je zde podáváno mnohem jednodušší formou na podnosu akce a dynamiky. Tarantino navíc svůj krvavý opus narval spoustou odkazů a výborných nápadů, takže si človek mezi uznalým pomlaskáváním může připadat i jako znalec japonské kinematografie Opak je pravdou. Tam, kde Bill pouze odkazuje, tam Samuraj nabírá na sile a režisér nás pomalým tempem provádí asijskou kulturou. Vtahuje diváky do klasického schématu dávné pomsty, ale přitom jeho film rozhodne nenudí. Teďka nemyslím jen na ty vizuálně propracované souboje. Jistě, jsou perfektní, ale celý film na nich rozhodně nestojí. Největším důkazem jeho režisérské vyzrálosti je hudba, která je doslova včleněna do příběhu, úchvatné stepující finále, kdy většina hlavních postav předvádí taneční exhibici za neustalého pohledu do kamery a v neposlední řadě také cit pro vyprávění. Další pozoruhodnou složkou celého počinu je určitě ten komediální obal. Dlužno podotknout, že se jedná o humor dost specifický, tudíž nemusí sednout každému. Sám sem s tím měl trochu problémy. Jinak není v podstatě co vytknout. Doporučuji hlavně těm, co touží po jiném zážitku než jaký jim denně nabízí mainstreamový proud. (25.08.2005)

Když Japonec chce, umí natočit skutečně působivý film - a nejen působivý, ale také kvalitní. Příběh maséra nás provází celým filmem a nutí nás přemýšlet, jak to s ním vlastně doopravdy je. oproti merické produkci je tenhle snímek dosti odlišný, ale přesto jedna malá podobnost by se našla - velkolepý tanec před závěrem, nu což... (25.01.2009)

Určitě to není tuctové samurajské drama. Vzhledem ke kulturní vzdálenosti mám docela potíž přesně určit, do jaké míry se autor bere vážně a kde paroduje a po japonsku „pábí“. Osobně jsem groteskní momenty ocenil asi nejvíc. Doufám, že i bohatá nadílka mrtvol byla míněna jako parodie. Otrávil mě jen závěr, který mi připadal jako zbytečné a nestylové vystoupení orientální skupiny Baletu a Tanečního orchestru Československé televize. (21.02.2011)

Takeshi Kitano je borec!! Jak herec, tak režisér. Dlouho se mě nestalo, že bych se skoro celý film usmíval a občas se hodně zasmál.Tohle je tak perfektně natočeno, že jsem si užíval každý záběr. Nejsem moc příznivcem digitální krve, ale tady působí tak umělecky krásně, že se to k filmu a krvavým scénám absolutně hodí. Stejně jako vynikající hudba, která přímo vytváří děj, třeba jak čtyři muži na poli kopají motykami přímo do rytmu muziky, nebo když v blátě stepují a to čvachtání přesně ladí do rytmu, to je prostě něco užasnýho. Nebo ta stavba domu, kdy všichni řemeslníci mlátí různými pracovními nástroji, to je prostě obrazovej soundtrack. Ano ano, to je pecka!! Musím ještě vyzdvihnout excelentní zvuk, třeba když ve filmu prší, tak jsem myslel, že mám zaplavenej celej pokoj. A Zatoichi v podání Takeshi Kitana je perfektní řízek, kterej se hodně často směje a já jsem se musel smát s ním. A taneční stepařský číslo na konec je perfektní!! (17.03.2011)

Vzhledem k tomu, že jsem se i dobře bavila, dávám čtyři hvězdy. Přítel pravil že kdyby se na tuhle vyjetost měl dívat sám, po pěti minutách ji vypne.To měl ale blbý, že jo! :-) No,faktem je, že život samuraje tu byl pojat poněkud z netradičního úhlu a potulný slepý masér, potažmo pan režisér osobně, byl zajímavá postava,tak jako celá plejáda kolem, včetně mentálně švihlého baculatého sousedovic dospělého synka, běhající polonahý a s podivnou stavbou na hlavě, až po závěrečnou hudební scénu,u které jsem se velmi bavila. A tak čekejte zradu, podlost, sourozeneckou lásku, tranvestitu, gamblera, usekané končetiny všech druhů s gejzíry krve, svistot meče, přátelství, zkrátka všechno, co k životu ve starém Japonsku patří se vším všudy, očima pana Kitany. (14.05.2016)

Opravdu delikatesní filmový zážitek, tuhle poetiku opravdu můžu a Kitanův styl mi sedl jak nůž mezi žebra. Při pohledu na onoho nemotoru, povaleče a hazardního hráče, kterak učí tři kluky karate, jsem málem umřel smíchy. Samozřejmě to není žádná hlubokomyslná sonda do liské duše, Kitanovi jde o styl, estetiku a svérázný humor (tanec rolníků na poli, to jsem fakt ještě neviděl, paráda). A bohatě to stačí! (06.11.2004)