Samuraj

" Chlapče, prines nám paličku toho maséra. Dostaneš za to zaplatené. " Tak toto bola hustá masáž, na ktorú by Tarantino čumel s otvorenou papuľou ! masáž [masáž ] masáž, maso, masaker alebo tiež masakrovať, rozmasakrovať ( Naučný slovník výkladový od sochokinga ) (14.10.2010)

Velice zvláštní slepenec samurajského, slepeckého, humorného a muzikálového filmu. Příběh je akorátně zajímavý, bojové scény málo akční, krev digitální, vizuální stránka poněkud chudší. Poslední samuraj a Kill Bill u mě zabodovaly podstatně více. Muzikálové vložky byly ale perfektní. (21.10.2004)

slepý masér kitano proti horde samurajov . . . no môže z toho vzniknúť niečo zlé? (12.09.2007)

Zmes westernu a džidai geki, špagetti westernu, gangsterky a postmoderného násilia. Tu ani nejde o to, koľko mŕtvych sa v Samurajovi ocitne, ale v koľkých záberoch po sebe sa mŕtvoly, respektíve ich efektné "vyrábanie" objaví. Tak jednoduché, až je to vďaka Kitanovmu prístupu komplikované. Množstvo nerozoznateľných ksichtov, ktoré majú prsty v ďalekej minulosti a súčasnom bezpráví. Ak by som sa z toho dokázal viac vysomáriť, bol by som asi touto hyperštylistickou hračkou o niečo viac unesený. Pozrieť si to znova a zapisovať si, kto je kto, sa mi bohužiaľ nechce a ani to nestojí až tak za tú námahu. Bavilo ma to na druhej strane viac, ako napríklad podobne ladený, avšak omnoho rozťahanejší a do seba zahľadený "západný" Kill Bill. (23.02.2014)

Zatóiči skutečně hravě zatočí s každým šikmookým zloduchem. Vše je prostě takové milé a hezké. Zkrátka typický zástupce filmů, u kterých jsem zvyklý zanechat 3*. (06.09.2012)

Takeshi Kitano dokázal spojit klasické samurajské téma s novějším pojetím, to celé okořeněné litry krve a rytmickými tanečky. Zní to šíleně? Ano, je.. :) (18.11.2008)

Srovnávat Zatoichiho s Kill Billem a vyvozovat z toho podobné závěr, jako že je to film horší, to je s prominutím hloupost. Zatoichi je natočen s úplně jiným smyslem než KB. Podle mě Zatoichi už neoplývá Kitanovým humorem tak výrazně jako jeho předešlé filmy, ale stále je to on. Hudbu si tentokrát nevzal na starosti Hisaishi, ale Keiichi Suzuki a povedla se mu více než skvěle. Rytmické zvuky zesynchronizované s pohyby dělníků na stavbě nebo s pracanty na poli, to je nádhera. A nakonec skvělé číslo stepujících japončíků, plno bubnů, prostě luxus. Přestože příběh o pomstách je v tísících filmech tak omílaný, Zatoichi přinesl opět něco nového a přidal nádherné samurajské souboje, patřičnou dávku krve a jednoho obdivuhodného "slepého" hrdinu. Takeshi snad nikdy nezklame... (11.07.2004)

Ani druhý film, ktorý som od Takeshi Kitana videl, mi neposkytol dôvod, aby som hodnotenie zdvihol nad tri hviezdičky. Samurajský príbeh rozdrobovali vedľajšie línie a za tie sekacie scény by sa nemusel hanbiť ani Tarantino. Akurát som pri nich nezachytil nadsádzku s trochou humoru. A bez tých dvoch ingrediencií mi to pripadalo viac trápne, ako zaujímavé. Dúfal som, že pri chýbajúcom leitmotíve počas filmu, príde aspoň ohromujúci záver. Namiesto neho prišiel záverečný stepový dupák, u ktorého som sa vzdal nádeje, že pochopím jeho zmysel. (25.03.2011)

Očekával jsem další krvavý samurajský film, jako jsou Vlk samotář, místo toho režisér uvařil podivnou polévku, v které vyvařil všechno možné. Velice by mne zajímala původní série a reakce fanoušků na tento film. Já bych rozhodně patřil k těm, kteří by tento snímek brali coby svatokrádež, ale kdybych měl psát bordwellovskou analýzu, tohle by byl jasný adept na vítěze. Děj se odehrává v několika rovinách, skoro každá postava má vlastní časovou linii, byť často absolutně nedůležitou a někdy i nedávající smysl. Opět je zde přítomen šílený asijský humor, který z celého díla dělá frašku. Hlavní hrdina je nesmyslně obarvený na blond, chodí spíše jako ochrnutý a má kouzelné tiky v obličeji (nebo trpí samomluvou). Jedině co stojí trochu za pozornost je akce, i když i ta je pokažená spoustou zpomalovaček (digitální krev by měla být zákonem zakázána), když připočteme příšernou hudbu i český dabing (o konečném tanečku radši nemluvě, protože ten už je úplně mimo), máme zde klasický příklad zabití legendy. (08.05.2011)

Dlho som prehliadal Kitanove projekty, ale čoskoro sa chystám svoje zaváhanie napraviť. Samuraj je typickým ázijským filmom. Nádherné a vizuálne čisté predstavenie so silným príbehom plným symboliky a lahodnej poetickosti. (14.07.2008)

Je to drama, je dost krvavé, ale také poetické, dojemné i groteskní a končí velkolepou taneční scénou. Ale Kitanovi se to povedlo všechno ukočírovat, takže rozhodně nejde o žádný pejsko-kočičkovský dort. Právě naopak! Úvod byl sice chvíli poněkud nepřehledný, ale v závěru už nebyly výjimkou ani scény, které byly k pláči i k smíchu zároveň. A stejně hravá jako režie je i hudba. Rozhodně originální film, který stojí za to vidět. (30.03.2011)

Souhlasím, že Takeši Kitano je v roli záhadného slepého samuraje excelentní, jen ho je na scéně poněkud málo. Souhlasím, že Kitano jako režisér vyladil v kombinaci obrazu a hudby znamenitou audiovizuální záležitost, jen proč mám pocit, že na poli dvou hodin občas pokulhával děj? A ano, závěrečné tanečky jsou celkem fascinující, ale proč z ničeho nic film úplně jiného ražení vrcholí zrovna takto tanečním vystoupením, je mi tady prakticky stejnou záhadou jako u Vinterbergova Chlastu. Nakolik mi je ale samurajská tematika vzdálená a u samurajských filmů snad vždycky bojuji s míjením, tady se tak dělo minimálně a musím říct, že Kitanův Samuraj je snad prvním filmem z tohoto ranku, u kterého jsem se z větší části bavil, hltal většinu soubojů (i navzdory lehce komickým výtřiskům digitální krve) a na konci chvílemi zamýšlel dát i 4 hvězdičky. Jen to bych nesměl mít proti většině filmu najednou na závěr obrácený pocit, že Kitano tímhle filmem nechtěl ani tolik vyprávět (příběh), jako spíše předvádět (filmovou atrakci) a ač to zde ještě není tolik znatelné oproti následujícím Kitanovým filmům Takeshis' a Sláva filmovému tvůrci!, ten ústřední záměr pohrát si s filmovým uměním a zde hlavně aktualizací klasických samurajských motivů ve finále jakoby trochu převýšil vše ostatní... potvrzuje to kromě tanečního vyvrcholení i mystifikační odkaz do kamery v úplném závěru, který mi připadal dost mimo a jen srazil silný ústřední motiv slepoty nebo podvodu na laciný metavtip. Nejvíc ale můj dojem srazil pomalovaný transvestita mezi samuraji – proti aktualizacím klasických příběhů nic nemám, ale linie s touto postavou už mi připadala jako menší fraška. Přesto ale u mě kupodivu převládají pozitivní dojmy. [70%] (27.06.2023)

Trochu trhlá komedie. Takový Japonský "divoký západ". (21.11.2020)

Další skvělý Takeshi Kitano, tentokrát v roli "slepého" samuraje Zatoichiho. Silný je především v scénách kdy Zatoichi "rube" své protivníky, hudba je také výborná. Taneční závěř je také velice originální. Jenom ty vtipné scény mi moc vtipné nepřišli. (07.02.2005)

Všetko šliape ako hodinky. Čosi tak dokonalo kočírované som asi ešte nevidel... (15.01.2006)

Kitano se tentokrát odprostil od všech drsných policistů a gangsterů a vydal se někam úplně jinam. Zahrál si slepého muže, který je vášnivý hazardní hráč a skvěle umí ovládat samurajský meč. Film vyniká kvalitními bojovými scénami, které sice nejsou to nejlepší co jsem kdy viděl ale přesto jsou zvládnuté velmi dobře a řadou výborných herců v čele se samotným Kitanou. Hodně povedený film. (13.01.2007)

Kitanova pocta filmům se samurajskou tematikou. Kromě patřičné dávky pro autora typické brutality je film plný i svérázného humoru a jeho vizuální stránka je vyložená pastva pro oči. (27.07.2007)

„Ani s očami dokorán otvorenými vôbec nič nevidím” • Dovolím si tvrdiť, že Takeši "Masér" Kitano, doposiaľ vytvoril nielen svoju vari najambicióznejšiu snímku, ale zároveň vskutku i svoje snáď najlepšie kinematografické dielo, ktoré v žiadnom prípade už nikdy viac ani žiadne nasledujúce viacej neprekoná, keďže to už nie je možné, nakoľko sa takýto mimoriadne oceňovaný a vydarený, jidaigeki, akčný počin, podarí nakrútiť iba raz za život, podobne ako jeho predchádzajúcim nasledovníkom, ktorých「majstrovské diela」, sa zväčša pravidelne vyskytujú v naprosto renomovaných, filmových rebríčkoch, trebárs Wellesov Citizen Kane, ďalej povedzme i také Hitchcockovo Vertigo, či dokonca i Felliniho La Dolce Vita, alebo aj Coppolov The Godfather, pričom tým práve teraz sledujem najmä to, že sa síce Zatōichi, kvalitatívne týmto majstrštykom ani zďaleka nepribližuje, či nevyrovnáva, ale je s takou veľkou vervou a láskou divákom sprístupnený, t.j. nakrútený, že si svoje smelé stanovisko obhájim asi v takom zmysle, že sa v tomto príklade predsa jedná o režisérovo『Opus magnum』, aby sme boli odteraz konečne na tej správnej vlnovej dĺžke, skrátka, aby sme si poriadne rozumeli, čo má tým vlastne recenzent na mysli? • Predstaviteľ tohto slepého šermiara, znovu sedí na dvoch stoličkách a je mu dobre, čo to trepem, až na troch/štyroch, áno, aj v strižni spája tieto jednotlivé políčka dohromady vo fascinujúcej, strihovej skladbe... Nie, ešte sa rovnako osvedčil i po scenáristickej stránke (s niekoľkými esami v rukáve), čo sa konkrétne teda týkalo celkového vývoja udalostí a línie vzťahov medzi postavami, čím azda napokon prechádzam i k samotnému dianiu, v ktorom je možné ponachádzať viacero zaujímavých postáv, nielen v podaní samotného protagonistu, ale aj v podobách vedľajších (anti)hrdinov: hazardného hráča Šinkičiho, osobného strážcu Hattoriho Genosukeho a jeho ďalších, temných prisluhovačov, no najmä prostredníctvom optiky「dvoch gejší」, na ktorých je v podstate priamo postavený základný kameň, jednoducho povedané, od nich sa to celé odvíja, kryštalizuje, až sa to v samom konci komplet vykryštalizuje v tanečnej sekvencii, ako vystrihnutej z Milionára z chatrče, a tak aspoň viem, kým sa Danny inšpiroval? • Proste je vidno, že si na tomto vynikajúcom filme dali všetci zainteresovaní, čiže z hľadiska - hereckého - hneď pred kamerou, no súčasne i z toho režisérskeho, a to rovno za ňou, extra záležať, že bola absolútna radosť sa tomuto snímku s miestami komickými prvkami, počas 2. skvelých hodín, venovať, až som si normálne želal, aby sa tá záverečná sekvencia o malý kúsok ešte trošku natiahla. • Maestro, nakrútili ste zásadný film Vašej kariéry, ktorým ste ma nezvyčajne potešili. Vrelá vďaka Vám za to patrí. PS : Technické zložky, akými sú kamera & zvuk, sú kategóriami samými o sebe, veď potom uvidíte a budete počuť. (15.04.2023)

Myslím, že tragikomická zkazka o slepém masérovi vyšla Kitanovi mnohem lépe než yakuzácká současnost, kterou se tak rád zabývá. Ačkoli jindy mě tato tématika celkem úspěšně odradí, Zatoichi se vymyká - neboť převládá smysluplný příběh, souboje jiskří jak samurajský meč na poledním slunci, laskavý humor provází staccatové rytmy rolnických prací, a ten prima odvaz na konci - ten nemá chybu!!! A nevíte někdo, kde bych sehnala ty světový botky?? :-) (26.03.2010)

Na tenhle film jsem se moc těšil a míra mého těšení byla naplněna téměř dokonale. Perfektní hudba, gejzíry krve, humor a samurajové ctící své závazné kodexy... a to vše bez patosu (a Toma Cruise). Takeshi Kitano Zatoichiho hraje s tiky ve tváři a nechápavým výrazem - o to působyvější překvapivější jsou pak jeho vražedné eskapády. Scény s "motykovým" rytmem, připomenou Tanec v temnotách, kde je hudba utvářena také z různých zvuků všedního světa - v Samurajském krváku mě podobný přístup rozhodně překvapil. Pro Evropana možná nezvyklý film. Míchá různé žanry, odvíjí se v pomalejším tempu, souboje připomínají spíš 7 samurajů (dlouze čekají, jednou seknou a je po všem) než Kill Billa. Rozhodně stojí za vidění. (17.04.2004)