Monstrum

Seriál Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera klame názvom. Nesnaží sa totiž zobraziť monštrum, snaží sa zachytiť kto bol Jeffrey Dahmer a hlavne prečo bol aký bol. Seriál z neho nerobí beštiu, ktorá by proste len zabíjala a zabíjala, ale ukazuje že mal v sebe pochybnosti, veľa životných sklamaní, chcel aby mu niekto pomohol...A až súhra toho čo mal vrodené, prístupu okolia, a doby v ktorej žil mu umožnila/donútila/poskytla priestor na vražedný prerod. Ako je príbeh odprezentovaný a hlavne herecky zvládnutý by som prirovnal k dojmom zo seriálu Černobyl. Tak nejako všeobecne známe odprezentovať pútavo a dostať do diváka všetky potrebné informácie. Bohužiaľ tu Netflix urobil niečo, čo dojem veľmi rozriedilo. Posledné 4 diely sú vlastne úplne samostatný seriál. Netflix ukazuje, prečo si vybral zo všetkých vrahov práve Dahmera. Zabíjal čerňochov, gayov a bol tam aj hluchonemý. Netflix z druhej polovice seriálu tak mohol urobiť kritiku spoločnosti, ukazovať prstom na hriechy minulosti, ktoré pretrvávajú dodnes. Tie posledné 4 diely, čo sa udalostí týkajúcich sa priamo Dahmera, sa mohli vojsť do potitulkových scén 6 dielu. Dahmer časť 4*, agitačný prívesok 1-2*. (16.10.2022)

Může být pro NEobolševickou Televizi Flagrantně Liberálních Imbecilů a Xenokratů větší stimul ke slastnému mnutí všech pseudoasimilačních a pseudointegračních orgánů a k nechutně demagogickému globalizování statisticky naprosto nepodstatných událostí z minulosti na současný celospolečenský problém, než když nějaká zkurvená bílá huba vraždila černoušky? Jistěže může! A sice, když jsou ti negroameričané navíc ještě buzeranti. To je pak prostě totální orgáč! Čili, není divu, že po takovém skutečném příběhu skočili soudruzi od politruků jako slepice po NETFLUSu a k maximálně pěti epizodám, jinak zcela dostačujícím a snesitelným k vykreslení veškerých zrůdovitých Dámrových psychotrampot, přičinlivě a angažovaně přidali ještě jednou tolik BLMLGBT+ manipulativně účelového lkaní, jako obvykle na úkor například invalidů, slepců a dětí s rakovinou bez ohledu na rasu a pohlavní dezorientaci. Výsledkem je brutálně vatěná, úmorně rozplizlá až k posrání vleklá agitka o miloučkých a spořádaňoučkých homomouřenínech, z nichž by bezesporu byli doktoři, inženýři a světoznámí umělci, kdyby v rovněž veskrze spořádaných, mravných a čisťoučkých ghettových HIVklubech nenarazili na predátora. Agitka, kde známého masouna téměř vymazává naprostá osina v prdeli v podobě sice kurevsky labilní, ale patrně veskrze uvědomělé prdelaté čokofeministky, čokoaltruistky a čokomandelinky, evidentně strádající bez čokohada, jejíž jediným příkořím byl občasný smrad v bytě ze sousedovic kulinářských experimentů, ovšem polovinu stopáže tu řádí více než zdivočelý Luther King a zachraple vyřvává, jako by ji samotnou Džefry právě pomlel do karbošů a pod bitchem otrokáře rozházel po bavlníkové plantáži. (24.10.2022)

Videl som už dosť true crime dokumentárnych filmov a seriálov od Netflixu na to, aby som bol aj k tomuto spočiatku skeptický. Väčšinou nemajú ďaleko od bulváru a oproti základným faktom (ktoré nájdeme dvomi klikmi aj na wikipédii) k prípadom pridávajú iba lacné emócie, lacnú drámu, ich výpoveď sa začína a končí pri moralitke "vraždy sú zlé a tí čo ich vyšetrujú sú dobrí". Bol som preto takmer šokovaný touto majstrovskou filmárčinou z ich produkcie, s fantastickými hercami a reálne hutným obsahom, pokladajúcim množstvo otázok ako "Ako sme to mohli dopustiť? Do akej miery to bola vina jeho okolia? Čo sme mohli urobiť lepšie aby sme ho zastavili?", analyzujúcou systematický rasizmus, homofóbiu a iné spoločenské neduhy dobovej i súčasnej Ameriky (a to s minimom pátosu!). Herecký koncert tu nemá len Evan Peters (ktorého Jeffovi rozumieme, napriek tomu že si prajeme jeho dolapenie) ale aj fantastický Richard Jenkins ako Lionel Dahmer, ktorý má svojích vnútorných démonov taktiež viac než dosť. Fascinuje ma, koľkým kritikom vadí, že bol Dahmer vykreslený ako komplexná postava/človek a nie ako karikatúra masového vraha, ktorú poznáme z popkultúry. Napísané je to skvelo a vôbec nie ideologický pomýlene, ako občas zaznieva - a za režijnou stoličkou tu zas sedia okrem iného napríklad aj Jennifer Lynch a Gregg Araki. Skvelý projekt ktorý ma po väčšinu času absolútne pohltil, akurát záverečné dve epizódy boli na môj vkus trochu antiklimatické, resp. oproti zvyšku seriálu málo výpovedné - že "obetiam dodnes nebol postavený pomník" mi naozaj nestačí. (18.10.2022)

Příběh sériového vraha, který se nevyžívá v zabíjení obětí (když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně nikdy přímo neuvidíme žádnou násilnou scénu), ale zaměřuje se především na osobnost Dahmera (především jeho sexualitu) a osudy lidí a rodin, kterým ublížil. Tahounem celého seriálu je Evan Peters, kterého jsem v první epizodě vůbec nepoznal. Do téhle role se doslov vžil. I když ke konci kvality seriálu poněkud slábnou, pořád jde po produkční stránce o skvěle natočené ztvárnění hrůzných událostí. Samotný Dahmer zemřel už v roce 1994, takže se nemohl podílet na tvorbě formou konzultací. Tvůrci tak museli vycházet z dochovaných záznamů. Po úspěchu tohohle seriálu bych se nedivil, kdyby Netflix přišel se ztvárněním životů dalších slavných sériových vrahů. (01.11.2022)

Dahmer je jeden z tých audiovizuálnych počinov, pri ktorom máte pociť, že recenzie naň by mali písať klinickí psychológovia a nie filmoví publicisti. V rovine štýlua rozprávania ide o príjemnú spomienky na (nie tak dávne) netflixové série, ktoré vo vás ostali dlhšie ako týždeň (Narcos, Midnhunter). Výborná práca s napätím, dramaturgická precíznosť pri uchopovaní kľúčových scén a retrospektív je okamžite stiredaná kráčaním po tenkých ľadoch v oblasti psychologizácie hlavnej postavy, resp. vo vykresľovaní portrétu Dahmera a doby, v ktorej kontexte fungoval. Miestami sa zdá, akoby seriál s Dahmerom sympatizoval a vykresľuje ho ako útlocitného nesmelého introverta, ktorého proste likviduje jeho necitlivé a konzervatívne okolie. Týmto mostíkom sa dostávame aj k portrétu konzervatívnej, homofóbnej a rasistickej Ameriky 70. a 80. rokov. Seriál akoby Dahmera ospravedlňoval, miestami s ním takmer chápavo sympatizoval a zo všekého vinil vplyvy okolia. Škoda, že to netočil Rob Zombie. (25.09.2022)