Monstrum

Zaujímavý a zároveň desivý pohľad na život a pôsobenie jedného sériového vraha. Išiel som do toho naslepo, keďže o tomto človeku som toho veľa nevedel, a bol som dosť prekvapený z tých ohavností čo spáchal, ale zase naopak aj z toho ako vybočuje z tej plejády ďalších vrahov. Zarážajúca je hlavne skutočnosť, že sa ani moc nesnažil byť opatrný a vydržal tak dlho nedolapený, mnohokrát už mal na mále, avšak dokázal sa z toho vykecať, a tak pocit nedotknuteľnosti narastal, no toto šťastie mu nemohlo vydržať večne. Na seriáli je fajn aj to, že sa nevenuje len jemu, ale priestor dostávajú aj ľudia, ktorým vstúpil do života a nie každý mal šťastie, aby z toho vyšiel živý. Atmosféra je správne mrazivá a nepríjemná, čomu dopomáha aj fakt, že tie jeho činy ani nevidíme, no naša predstavivosť spraví svoje. Evan Peters je v hlavnej úlohe priam skvostný, už len jeho pohľady a mimika mi navodili husiu kožu, prevtelil sa do toho Dahmera skvelo. Jediné čo mi tu asi vadilo, bolo to kolísavé tempo, hlavne ku konci sa to ľahko tiahlo, no celkovo som s tým veľmi spokojný a dávam tvorcom palec hore. 8,5/10  (27.09.2022)

1. série - 80 % Naprosto geniální herecká jízda Evana Peterse. Muselo to být nechutně náročné takovou postavu ztvárnit. Zde asi není moc co psát. Příběh, který je více méně přesně podle skutečných událostí je drsný, nechutný a i hodně smutný, protože stačilo málo a nemusel by být počet obětí tak vysoký. Co cením je, že seriál jde cestou spíše atmosféry, vysvětlování, jak mu to mohlo procházet a dopadu na rodiny, než, že bychom tu měli nechutný krvák, kde by bylo vše vidět. Přesto bych to viděl spíše na osm dílů, nežli to natahovat do deseti. Jinak ale v rámci seriálu spokojenost. I když to není drsné, psychicky je to hodně náročné a ne každý to může zvládnout. (07.10.2022)

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)

Pomalu plynoucí psycho s neskutečným Evanem Petersem. Tomu efektivně sekunduje jako vždy mrazící hudba od dua Cave a Ellis. Posledních pár dílů pak ztrácí dech. Seriál šlape nejlépe, když má Dahmer volnou ruku, ať to zní jakkoliv špatně. Každopádně jeden z nejzajímavějších kousku, co Netflix za poslední dobu vyplodil. Stačí se toho nebát. (19.10.2022)

Tahle série mě velmi překvapila. Upřímně mě na ní nejvíce nalákal Evan Peters, kterého jako herce mám ráda a do takových rolí se hodí. A tady tomu nebylo jinak. Začátek seriálu měl i hororovou atmosféru, kterou podkreslovaly skladby od Nicka Cavea a Warrena Ellise. Nevím jak se vyjádřit k samotné osobnosti Jeffreyho Dahmera, ještě si asi počkám na Rozhovory, ale co můžu říct už teď, tak že byl opravdu nemocný a bohužel se to nijak neřešilo. Přijde mi, že se neměl komu svěřit, protože by nikdy nenalezl pochopení. Protože si to sám uvědomoval, že je s ním něco špatně a to byl  jeho hlavní problém. Podívejte se sami. Doporučuji. (23.09.2022)