Monstrum

Binge-watching možná není dvakrát zdravou činností, ta pravá seriálová pecka ovšem diváka jednoduše chytne a jen tak ho nepustí. To je právě i případ Příběhu Jeffreyho Dahmera. Tenhle nepříjemný portrét sériového vraha pochopitelně nezkousne každý, v průběhu sledování je ovšem snadné uvěřit tomu, že samotný materiál lepší péči dostat nemohl. Minimálně ohledně navození přesně těch pocitů, které už ze samotného převyprávění Dahmerových činů ihned u diváka naskočí. Příběh Jeffreyho Dahmera funguje nejen jako obdivuhodná a mrazivá charakterní studie, které i přes mrazivé výjevy a pocity nepříjemna nelze nepodlehnout. Jako seriál jde totiž o perfektně vystavěnou mozaiku, která navždy nastaví nepřekonatelnou špičku ledovce pro odvážlivce, kteří se jednou pokusí zpracovat Dahmerův příběh tak fantastickým způsobem.... více zde (22.09.2022)

Zvláštní projekt. Není divu, že ho Netflix úplně marketingově netlačí. Na začátku se Dahmer tváří, že má ambice zaujmout prázdné míso po Mindhunterovi, ale netrvá to dlouho a sklouzne do pozice ala ACS: The Assassination of Gianni Versace. Hvězdný tvůrčí tým se měl zaměřit více na společenská témata a příběhy obětí, sousedů, rodičů které tu jsou načtrnuty citlivě a posouvají materiál na jinou úroveň, než na samotnou postvu Dahmera, která celou tuhle snahu potápí ve vodách exploatace, takže je to místy zatraceně nepříjemná záležitost s brutálně přepálenou stopáží. Nick Cave, Warren Ellis a jejich křik velryb na závěr každé epizody hodně ikonický hudební motiv. (25.09.2022)

Zaujímavý a zároveň desivý pohľad na život a pôsobenie jedného sériového vraha. Išiel som do toho naslepo, keďže o tomto človeku som toho veľa nevedel, a bol som dosť prekvapený z tých ohavností čo spáchal, ale zase naopak aj z toho ako vybočuje z tej plejády ďalších vrahov. Zarážajúca je hlavne skutočnosť, že sa ani moc nesnažil byť opatrný a vydržal tak dlho nedolapený, mnohokrát už mal na mále, avšak dokázal sa z toho vykecať, a tak pocit nedotknuteľnosti narastal, no toto šťastie mu nemohlo vydržať večne. Na seriáli je fajn aj to, že sa nevenuje len jemu, ale priestor dostávajú aj ľudia, ktorým vstúpil do života a nie každý mal šťastie, aby z toho vyšiel živý. Atmosféra je správne mrazivá a nepríjemná, čomu dopomáha aj fakt, že tie jeho činy ani nevidíme, no naša predstavivosť spraví svoje. Evan Peters je v hlavnej úlohe priam skvostný, už len jeho pohľady a mimika mi navodili husiu kožu, prevtelil sa do toho Dahmera skvelo. Jediné čo mi tu asi vadilo, bolo to kolísavé tempo, hlavne ku konci sa to ľahko tiahlo, no celkovo som s tým veľmi spokojný a dávam tvorcom palec hore. 8,5/10  (27.09.2022)

Takéto nechutné pocity a zimomriavky po celom tele som snáď ešte pri seriály v živote nemal. Pomalá a hnusná prehliadka zvrátenej mysle človeka čo spravil veci z ktorých sa vám kľudne môže zdvíhať žalúdok. Na to sa poriadne pripravte. Intenzívny maratón zvrátenosti natočený ale tak geniálne že ajtak neviete odtrhnúť oči od obrazu. Herectvo Petersa a Jenkinsa bolo prvotriedne. Oni sa na svoje postavy premenili a ani na chvíľu som si neuvedomil že sledujem len hercov. Príbeh Jeffreyho Dahmera je jednoznačne najkomplexnejšie spracovanie aké som o reálnych vrahoch kedy videl a s prehľadom sa v mojich očiach zaradilo medzi Seven alebo Mindhunter keď ide o atmosféru. Už len zvolená štruktúra rozprávania dokázala vytvoriť taký obraz o pozadí všetkého čo sa dialo že som miestami fakt nedýchal. Na to sa pri masových vrahoch často zabúda a zameriava sa hlavne na vraždy. Tu nie. Tu sa ide inak. Vo veľkom a do hĺbky. 10/10 (20.10.2022)

Původně jsem chtěl napsat nějaký strašně satirický komentář jako jsem to udělal u komentáře k Johnu Waynu Gacymu a Tedovi Bundymu, ale myslím si, že si to zrovna tenhle počin tak úplně nezaslouží. Víš, tihle sérioví vrazi můžou být zobrazeni dvěma způsoby, buďto ve formě real krimi dokumentů, kde se dělají rozhovory se skutečnými obětmi a policisty, nebo se může natočit seriál s dosazenými herci a scénářem. První případ funguje ve valné většině pokusů, kdežto druhý hraný případ prakticky nikdy. Tím se dostávám k jádru věci, protože Monster: The Jeffrey Dahmer Story, je jedna z těch světlých chvilek, kdy je to zkrátka udělané dobře. Myslím si, že je to udělané dokonce tak dobře, že kdyby bylo trochu víc zatlačeno na nějakou policejní linku a ubráno z linky černošské sousedky, mohlo by to připomínat jakýsi spinoff Mindhuntera (i ten soundtrack je ve vyhrocených scénách prakticky identický). Celá šestá epizoda, je topově natočená, sonda do hlavy sociopatického vraha, který se naposledy ohlédne a pak už se naprosto oddá své posedlosti. Jo a to zatmění je taky sick af. No a co samotný Jeff? Taťka si o prášcích během těhotenství může říkat co chce, ale vzít šestiletého syna a učit ho jak pitvat přejeté zvíře je z hlediska naprosto základní psychologie bezpochyby spouštěč pro sériového vraha. I přes občasné k uzoufání pomalé tempo doporučuju. (23.09.2022)