Muž, který stál v cestě

Osobnost Františka Kriegla (1908-1979) si samozřejmě zasloužila vlastní film, protože dosavadní politická figurka, tak jak vyznívala v jiných filmech věnovaných srpnovým dnům, byla samozřejmě nedostatečná. Bohužel i tak jsme se opět dočkali jen rozšířeného pohledu na invazi, klasické obrazy doplnila Krieglova lékařská praxe a jeho dny v sovětském vězení, kdy se neúčastnil vyjednávání s Brežněvem. Minimální prostor dostala také jeho žena Riva (1908-2001). Ale abychom mohli docenit jeho postoj a abychom ho mohli alespoň částečně pochopit, musel by být natočen skutečný životopis haličského žida, který za republiky vystudoval na pražské německé univerzitě lékařství, ve 30. letech se zapojil do občanské války ve Španělsku atd. a to bychom byli teprve na začátku. 20. století se někdy nádherně zrcadlilo v osudech právě takových jednotlivců, jejichž cesty a motivace bychom měli lépe znát. Nikolaevův film je bohužel sotva dostatečný, herecké výkony Töpfra a Mauréry jsou výborné, ale celek je zkratkovitý a ničemu nepomáhá obsazení Jastrabana jako Husáka, pokud už ten stejný herec hrál Dubčeka a podobné lajdácké omyly. Muž, který stál v cestě je možná dobrý film pro někoho, kdo s tématem teprve začíná, ale divák, který kromě mnoha dokumentů zná také britskou Invazi, epizodu Musíme se dohodnout nebo již zmíněného Dubčeka, bude více kritický. (18.01.2024)

Vidím, že my si vystačíme s jedným hercom na Husák aj Dubčeka - Jastraban v krátkom čase znázornil obe postavy, obe dobre, nabudúce mu možno aj súdruha Brežneva dajú. Mimochodom tohto degeneráta opäť veľmi dobre natrénovaný zahral zase Ignatuša. Film o obohratej téme, ale vieme, prečo sa v súčasnej situácii tak často a veľmi vyťahuje. Zároveň je to vytiahnutie z archívu osobnosti, ktorú v podstate, na rozdiel od Dubčeka, nikto nepozná, a pritom bol odvážnejší ako on. Kriegel ako kovaný, celoživotný boľševik urobil gesto, ktoré ho od spolusúdruhov mohlo stáť život. Netreba však zabúdať, že kým sa k tým morálnym zásluhám dostal, tak ochotne nastoľoval a budoval svetlé zajtrajšky. Zároveň film dobre ukazuje, akú váhu, akú silu má vlastný podpis. Žiadne totalitné ideológie, ani nacisti, ani rudí kméri v rôznych podobách si nedali tú námahu, aby podpis falšovali a radšej obeť aj mučili, len aby to podpísal on sám. To je naozaj na zamyslenie. (28.03.2024)

Film bohužel není tak dobrý, jak jsem čekal. Obávám se (a zdejší komentáře tomu nasvědčují), že dnešní většinový divák vidící černobíle bude mít Kriegla za hrdinu a ostatní za padouchy. Jenže takto na dobu před 55 lety nelze nahlížet. I starší díla na toto téma jasně říkají, že nebýt Svobody, bůhví jak by to dopadlo a jaký by tu byl další vývoj. Kriegel se v r. 1968 zachoval svědomitě a málem za to zaplatil životem. Proto si rozhodně zaslouží, aby o něm byl natočen film. Nechápu ale, proč bylo vynecháno dalších ne méně důležitých 11 let jeho života. (16.11.2023)

U mě filmová spokojenost, dostala jsem od tvůrců to, co jsem očekávala.. Dokument o panu Kriegelovi stavím samozřejmě výš, nicméně zpracování událostí roku 1968 se povedlo.. Potěšila mě účast pana Švehlíka, střihnul si roli Ludvíka Svobody na výbornou a moc ráda jsem ho viděla.. Celkově mi ten herecký ansámbl sednul a pravdou je, že jak mi ty roky přibývají, víc a víc dokážu porozumět tomu, co se tenkrát semlelo a celý náš národ zaledovalo... (02.05.2024)

Můžeme jen hádat (respektive vyčíst z internetových článků), na čí straně byla vina ohledně rozepře při natáčení tohoto filmu, každopádně výsledný tvar je kompromisem mezi strohým popisem historických událostí a dilematy jednotlivých historických postav. Ano, je to občas povrchní, jistě, hudba zase hraje většinu stopáže (ale Michalovi Novinskimu se fakt povedla), ovšem výsledný tvar mě zkrátka a dobře nepopouzí tak, jako mnohé jiné. Příspěvek k českým dějinám, který z hlediska faktografického i filmařského došel na půl cesty. Vždyť i ten oceňovaný román Ivana Fíly hodně fabuluje. (30.05.2023)