Stopy Járy Cimrmana

Nápad zrealizovat cestopis o místech, která jsou spojena s Járou Cimrmanem, byl hezký. Jenom to celé nedrží pohromadě. Z lokality do lokality se skáče bez vhodnějšího uvedení polohy na mapě. Místo toho umí cestopis zmínit i místa, kolem kterých autoři nejspíš jenom projížděli. Do toho stopáž vyplňují vzpomínky na členy divadla a ukázky z divadelních her Járy Cimrmana, které s lokalitami souvisí nanejvýš jenom okrajově. Překvapilo mě, že humor, který dobře funguje na divadelních prknech, v televizním pořadu nemá šťávu. Nakonec to možná celé vyznívá víc jako pomník. Ne, Cimrmanovi, ale divadlu Járy Cimrmana. (11.06.2023)

Divácké masy umí zaujmout kde kdo. Fajnšmekry, kteří milují divadelní humor dvojice S+S, umí zaujmout jen takoví tvůrci, kteří se dokážou elegantně přizpůsobit jejich stylu, tempa, filmové řeči a vlastně i pointám jednotlivých vtipů a dialogů. Přiznám se, že jsem se bál, jestli nám o dvě generace mladší tvůrci Cimrmana nezničí, nebo ho nepootočí jiným směrem, který by všechny cimrmanofily zklamal. V tomto případě se to nestalo, dokonce je tam trošku cítit i rukopis Jiřího Šebánka, zakladatele divadla a vlastně tvůrce postavy Járy Cimrmana. Tento projekt je unikátní i v tom, že v něm účinkují téměř všichni žijící členové souboru, kteří dostali takřka rovnocenný prostor. Je to pocta divadlu, divákům i krásné české krajině, která světoběžníkovi dala jeho domov. (16.06.2023)

Velmi originální způsob dokumentárního cestopisu. Vtipné, inteligentní, dobře zahrané a hlavně skvěle vybrané, co se týče lokalit a objektů. Hrané prvky takové sérii moc sluší a po filmařské stránce je to jedinečné dílo, srovnatelné např. s Modrou krví. Táborský je civilní vypravěč, který nevyžaduje pozornost a přesto se mu jí dostane. Příjemnou podívanou zajistí nejen dobrá kamera, ale i hudební ilustrace, která je hravá i nostalgická. (16.06.2023)

Jak říká na konci Zdeněk Svěrák cestopisný seriál vznikl na přání diváků a fanoušků mezi které se hrdě hlásím. Je pravda, že jednotlivé epizody mohou působit lehce neurovnaně svým pojetím a chtělo by to i přesnější označení na mapě kvůli nadšeným turistům nicméně i tak dílo pobaví. Zhodnotitel vyčítá tvůrcům nefunkční humor, jenže je třeba si uvědomit, že legrace divadelních her je tvořena právě na divadlo, kdežto toto je spíše humor filmový blízký třeba filmu Jára Cimrman ležící, spící. Přiznám se, že bych uvítal třeba i nějaký další místopisný dokument s tím, co se zde nevešlo. Nebo též humorný historický seriál o osobě Járy Cimrmana. Zde se totiž ukazuje, že vše co se naopak nevešlo do divadelních her je zde použito úspěšně a národ evidentně na Járu a humor žižkovského Divadla Járy Cimrmana chuť má. (12.06.2023)

Než klasický cestopis, tak je to spíš další výrazný produkt divadla Járy Cimrmana, se všemi věcmi, které k tomu patří. Typický Cimrmanovský humor se prolíná všemi díly a obzvláště vsuvka s Ondřejem Vetchým patří k naprosto výborným. Čím blíže je pak závěr samotného cestopisu, tak tím víc je zřejmé, že se jedná hlavně o jakousi poctu samotnému vellikánovi a všem členům divadla, což pak umocňuje závěrečná scéna, která by klidně mohla fungovat jako uzavření jedné velké éry okolo Svěráka, Smoljaka a dalších. (14.06.2023)