Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň

Začátek, kde děti v Londýně utíkají před kobercovými nálety Německých bombardérů je velmi pěkný a říkáte si, že to bude celkem dobré. Ale po půl hodině začínáte měnit názor. Připadá Vám to příliš dětské, takové moc zkreslené. Zasněžená krajina vypadá opravdu nádherně a mluvící bobři jsou milí, ale film nezachrání ani silný lev Aslan, který podle režiséra měl mít stejné poslání jako Ježíš v našem světě. A když si říkáte, že poslední bitva bude stát za dvě hodiny sledování, tak stejnak nakonec budete zklamáni. (22.05.2006)

Neforemný a nudný mix Pána Prstenů (kamerové nálety, hecování do bitvy, zpomalené záběry) a Harryho Pottera (barvitá výprava a viktoriánsky střižené kulisy). Dějově nudné a technicky velmi kostrbaté. Závěrečná bitva je celkem fajn, avšak absence krve (přístupnost) a příliš okaté vizuální efekty sráží celkovou efektivnost do průměru. Mladí herci překvapivě nesympatičtí a herecky ne zrovna moc vybavení, což by se ještě možna dalo unést, kdyby vůbec měli šanci hrát něco. Avšak tristní scénář jim zrovna moc prostoru nedává. Krásná výprava a výtvarná stylizace nejsou vše a snímek začne po čase nudit, tedy pokud je vám více než dvanáct let... (12.05.2006)

Kdyby byl ten film natočen tak v 50. nejpozději v 60. letech, byl by dodnes určitě uznáván jako velice povedená fantasy-pohádka pro děti. Ale dnes už máme trochu jiná léta a tohle absolutně neobstojí. A přitom jde o materiál, do kterého kdyby se někdo nebál pořádně zasáhnout, dalo by se z něj vytěžit myslím opravdu hodně. Kdyby se tvůrci nechali trochu poučit od Jacksona. Ale oni ne (i když třeba já jsem to hodně očekával). Tohle všechno se přece dalo zpracovat v daleko svižnějším stylu. Ale někdo se tu řídil podle hesla co se vleče neuteče. A nic neuteklo. Ani těm co si tenhle snímek nechali ujít... O tom že zde neukápne ani kapka krve už se napovídalo dost, a neomlouvá to ani známý argument "je to přece film pro děti". Neříkám, že se tu nenajdou silné scény, a že jsem se v průběhu jenom nudil. Pokud si ale myslím, že je na tom filmu něco špatně, určitě se mnou nesdílí názor ty spokojené davy diváků po celém světě. A tady se dostáváme k hlavnímu problému. Úspěch Narnie totiž vůbec není dobrým znamením pro budoucnost fantasy filmů. Je to znamení, že se vyplatí investovat do neškodné, na děti orientované fantasy produkce, a tím pádem (pokud někdo rychle nenatočí úspěšný fantasy krvák) to půjde s tímhle žánrem zase pěkně z kopce. A to už tu jednou bylo. Po úspěchu kvalitních filmů, jako Excalibur nebo Barbar Conan na začátku 80. let paradoxně nastal úpadek žánru, způsobený záplavou laciných napodobenin. Teď, po zázračném oživení způsobeným Jacksonovou trilogií, hrozí opětovné vyšumnění v podobě hezkých, nudných a skrz naskrz politicky korektních pohádek pro spokojené masy... Po tak velkém úspěchu první zfilmované knihy o Narnii, budou asi natáčet i ty další. Na ty už ale do kina nepůjdu. (17.01.2006)

Být malý capart, budu asi ze všech těch mluvících bobrů, vlků, kentaurů, orlů a jiných stvoření v sedmém nebi, ale jako dospělákovi mi zejména ve druhé půli bylo předkládáno něco, co bylo až k nevydržení. Dokud se ze začátku děti jenom seznamují s Narnií, jde o celkem svižnou podívanou, s krásnými zimními scenériemi a interiéry, při jejichž výrobě odvedla Weta opravdu kvalitní práci. Ale od setkání s Aslanem ve druhé půli přichází na řadu nesnesitelný všudypřítomný patos, s vroucnými pohledy a hlubokomyslnými proklamacemi, to vše myšleno smrtelně vážně bez špetky nadhledu. Jakoby v příběhu s křesťanskou symbolikou, která není pro malé děti stejně čitelná a může jim být úplně putna, nebylo místo pro humor. Hluboce věřící Lewis do své knihy skrze Aslana projektoval osobu Ježíše, s jeho obětováním se a vzkříšením, což pro nejmenované křesťanské ekumenické neziskové vydavatelství, jejichž nadšený propagační leták k filmu se mi dostal do rukou, může být zásadním středobodem filmu, ale běžný divák to vidí jinak a zajímá ho spíše to, že CGI postavy jsou čitelně digitální a mají nepřirozeně trhavé pohyby a vůbec úroveň triků je značně kolísavá, což u filmu s takovýmto rozpočtem je překvapivé zjištění. Pokud je film podán takto nezáživnou formou, je mi líto, ale na víc, jak 2* to nevidím. (11.03.2006)

Disney sa chopil sfilmovania sedemdielnej fantasy C.S. Lewisa, ktorá je krížencom Pána Prsteňov a Biblie a tak to aj dopadlo. Od prvých minút je jasné zameranie snímky na detského diváka, ktorý štúdiám vždy najspoľahlivejšie plní vrecká peniazmi. Narniu predchádzal obrovský hype, ktorý sľuboval veľkolepé fantasy predstavenie, plné bájnych bytostí a monumentálnych bojov. A čoho sa divákovi dostalo ? Roztomilých zvieratiek, ani kvapky krvi, neschopných nepriateľov, tisíckrát prevareného “originálneho” súboja medzi dobrom a zlom vo svojej zabehanej schéme. Tiež nesympatických a necharizmatických hlavných predstaviteľov, mrhanie androgýnnym potenciálom Tildy Swinton (kdeže je ten nádherne cynicky vychcaný archanjel Gabriel z Constantina), triky oscilujúce medzi genialitou (mimika reči zvierat) a pravekom (veľmi dobre viditeľné zadné projekcie) a strašne spackaný scenár, ktorý je po expozícii akurát vatou smerujúcou k záverečnej bitke bez ďalších fáz dramatického oblúka. A tou by asi scenár hrdinskej fantasy ságy byť nemal. Mať o dvadsať rokov menej, vyhlásim prvú (dúfam, že i poslednú) Narniu za najlepší film, takto bohužiaľ musím pochváliť len prácu s hudbou, hudbu samotnú a dať 5/10, pričom tá posledná polhviezdička je za výborný záverečný song “Wonderkind” od Alanis Morissette. (08.01.2006)