Útěk z New Yorku

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

Režisér John Carpenter bol na prelome 70. a 80.rokov očividne vo forme a Útek z New Yorku je toho dôkazom. Kurt Russell exceluje v úlohe trestanca Snakea Plisskena, ktorý má za úlohu vyslobodiť v blízkej budúcnosti (1997 - takže dnes v minulosti) prezidenta USA z rúk väzňov žijúcich na Manhattane, z ktorého sa stalo obrovské väzenie, kde trestanci žijú podľa vlastných pravidiel . Výborný, skvelý Kurt Russell ako Snake Plissken, ale hlavne fakt originálny film zo skvelým príbehom. Taká dobrá kusovka, odolné kulisy, zaujímavá kamera, dobová hudba a drsní drsniaci. Námet, z ktorého John vypotil aj napriek viditeľne nízkemu rozpočtu maximum a tak vznikol kultový snímok, ktorý sa stal pre mnohých filmárov vďačnou inšpiráciou. Akčná dráma nikam tempom neponáhľajúca sa dejovo plynule rozvíja a vytvára prehliadku temného a zároveň smutného obrazu ľudského bytia. (17.09.2019)

Ja na vaši vládu seru.... Kurt Russell sa väčšinou nikdy z ničím nesral. Ako Snake, oklepaný veterán, ktorý má zachrániť slizkého prezidenta Donalda Pleasenca (naj USA prezident široko ďaleko) je pod Carpenterovým vedením jeden z najlepších drsňákov 80-tych rokov. Scenár je vynikajúci, ale možnosti doby ešte nedovoľovali stvoriť plnohodnotný, vysokorozpočtový design a výpravu, ktorá by ma dokázala ohúriť. Tým nežiadam nikoho o remake. VIDENÉ ZNOVA 6/23: Na druhýkrát považuje spočiatku mnou nedocenenú výpravu za výrazný klad snímky. (30.05.2012)

Kultové sci-fi béčko s Kurtom Russellom,ktorý dostáva úlohu zachrániť amerického prezidenta v New Yorskom Manhattane,kam dopadlo lietadlo po akcii teroristov...Prezident,ale po náraze nebol v Air Force One,ale tesne predtým sa stihol katapultovať... Dobre je to spracované,Plissken trúsi hlášky na každom kroku,Johnova réžia má šmrnc,zdevastovaný Manhattan má nádych apokalypsy,do toho divné postavy,90 minút počas ktorých nuda nehrozí,ale aj tak si myslím,že toto je pre iné spektrum divákov. Ale mám osobne rád snímky,v ktorých budúcnosť nevyzerá ružovo,pesimistické vyznenie je na vysokej úrovni. Depresívna pochmúrnosť je vidieť a cítiť až do obývačiek,tak za to 4.hviezdičky,inak by som udelil maxi.3. (02.08.2014)

Snake Plissken z Trocnova má do 24 hodin zachránit prezidenta USA, kdo ale během těch 95 minut zachrání mě? Vždyť Kurt, ač tvrdý jak týden starý chleba, ani nebyl tak Hodný, aby byl na Zlého Ošklivý.. Carpenterovo dystopické vězení svým osazenstvem spíše připomínalo ústav pro choromyslné, pětinu stopáže zabraly přelety vrtulníků, žena je tam jen kvůli hloubce výstřihu (to zase není takové překvapení) a údajně zhusta hláškující hrdina spíše drží jazyk za zuby (což naopak překvapení je). Chaotické zpracování tohoto bizarního béčka postupně otupilo můj interest a v hlavě se začaly množit dotazy. Proč tolik zvučných herců přijalo roli v téhle harlekýnské šmíře? Měl Kurt ty elastické maskáče z vietnamské tržnice? A říkali mu Snake kvůli tomu, že ten delší zbytek vytetované kobry byl tam, kde si myslím..? (02.11.2015)