Královna prokletých

Sympatická hovadina, ktorá nemá so starším Interview s upírom takmer nič spoločné, pretože aj Lestat je tu úplne iný. Nenarážam tým na preobsadeného Stuarta Townsenda, ale na Lestatovu osobnosť. Samozrejme, stále je ambiciózny a arogantný, ale už nie tým istým spôsobom. Lestat-Cruise a Lestat-Townsend sa preto nedajú porovnávať. Neogotická atmosféra a nakrátko ostrihaný Vincent Perez sú určite najväčšie klady, rovnako ako vynikajúca hudba (Jonathan Davis z Korn), no taká Aaliyah by tu napriek názvu filmu vôbec nemusela byť. Queen of the Damned je moderná upírčina, ktorá sa snaží byť nesmierne cool (čo celkom vyšlo), no zabúda pri tom na dej a charaktery postáv. Veľká škoda. (24.10.2011)

"Je to rebel!", zařval vampkaprál a hnal se na Lestata s vytasenými tesáky. Aby taky ne, když se mizera rozhodl, že vykráká všechna upírská tajemství americké mládeží. I když si spousta gotikářů spojí jméno Lestat s Interview s upírem, nejspíš jen málokoho napadne, že Královna damnetých je volné pokračování. Možná i proto, že dle místních komentníků, dostala knižní předloha hodně na frak. Což mě naštěstí netrápí; nejspíš bych byl romantickým pojetím Anduly Rýžové znechucený víc. Tahle tvrdší verze mě vcelku bavila, přestože fanda ukňouraného rocku zrovna nejsem. Pozitivní také je, že díky tomu došlo k přeobsazení šprčka Toma, kterému by rockera věřil asi jen málokdo. Což by byl díky té stylizaci dost průšvih. Když pominu seriály a mládežnické uslintanosti, tak upírských filmů se slušným příběhem, moc není. Neustálé pokusy vyrabovat Stockera, považuju za úkrok přímo do hovínka. Takže v tomto kontextu mi příjde Královna prokletých úplně v pohodě. Ovšem, rezervy tady pořád jsou...nejspíš by to chtělo sáhnout i jinam, než do deníčků romantických tlusťošek. Třeba G. R. R. Martin, napsal moc pěkný příběh o upírech ...celou četbu jsem to viděl jako film. Sen Ockerwee se to jmenuje. Doporučuju. Postavu Lestata by tam šlo velmi snadno zakomponovat. (06.01.2024)

Co to bylo? Horor? Nebo komedie? Nebo jen úplně blbej film? Jeden upír (Stuart Townsend) už nechce být upírem, ale rockovou hvězdou. Na ty holky letěj, i když ... nazývat Královnu prokletých holkou ? Zároveň na něj taky letí jiná holka, která zas pro změnu chce být upírkou, protože má tetu upírku. Prostě jeden velkej chaos. Jedna hvězdička za Aaliyah (královnu prokletých), tedy spíše jako uznání (v roce 2001 zemřela při leteckém neštěstí) a druhá hvězdička za metalovou hudbu ve filmu... I když .. já vlastně metal rád nemám... tak nic... (11.04.2004)

Dost podprůměrný upíří "horor", při kterém se rozhodně bát nebudete. Ani ústřední sexy dvojice matky upírů (která je krásná, což o to) a jejího upířího milence nic nezachrání. Hudební doprovod ušel, fanoušci metalové či rokovové hudby si přidají hvězdičku navíc. P.S. Jsem velký fanoušek hry Vampires, ale tá má na rozdíl od tohoto filmu atmosféru (for Gemini) a mnohem lepší příběh. (28.12.2007)

Co o to, námět by byl fakt zajímavý, ale to zpracování... Tenhle film prostě nemá žádnou poetiku, atmosféru. To nejlepší, co tohle dílko může sdělit, podává skrz monolog páně Lestata, ale, to co při něm běží na plátně připomíná nepovedný videoklip s afektovaně nakřáplým hlasem Jonathana Davise v pozadí. Děj je příliš prosťoučký a příliš nelogický, herci odvádějí, to co mají, lehce vyčnívá svůdně divný Stuart Townsend. Ale ono je velice těžké převést předlohy, kde se mluví a přemýšlí a nic moc extra se v nich neděje, v dílo, ve kterém se nestřílí a není akce, tak, aby to k něčemu bylo. Chce to alespoň trochu invence, neotřelosti a samozřejmě taky nápady. S velkým přimhouřením oka jsem to vykoukala na 50%. (27.06.2007)