Povolení zabíjet

Daltona mám v téhle roli fakt rád, takže mě mrzí, že zrovna on neuspěl a málem poslal sérii k čertu. Vždyť ty jeho filmy byly jedny z nejlepší bondovek. Dějová linka se mi zamlouvá, tyhle osobní příběhy o pomstě jsou vždy velmi osvěžující a těší mě vidět nejlepšího agenta, jak se žene za šmejdem, který ublížil jeho příteli. Samozřejmě nic proti tomu, když James zachrání planetu. Ohromně mi sedí Robert Davi, ten by se svým charismatem mohl bourat stěny, stejně jako tehdy mladý Del Toro. Největší star ale stejně představuje Desmond Llewelyn, který se dočkal většího zapojení do děje a jako Q v akci exceluje. (10.02.2007)

JB 16: Bondovky se vždycky snažily držet krok s dobou a proto tentokrát producenti zvolili příběh, který se měl slunit vedle ostatních "odplatovek" . Možná chtěli Bonda posunout někam dál. Vychýlit ho ze zaběhnuté cesty. Bohužel musím konstatovat, že tento protřepaný filmový koktejl nefunguje. Skvělý Timothy Dalton se může snažit jak chce, ale "béčkovost" filmu prosakuje v každém záběru. Nemůžu si pomoc, ale spousta scén na mě působí laciným dojmem a nebýt několika bondovských songů, tak by si člověk myslel, že se dívá na stý pokračování Přání smrti a ne na svého oblíbeného hrdinu (25.09.2006)

Až na druhé skouknutí po několika letech se mi tenhle Bond zalíbil. Sice to není tradiční bondovka (jenže ty se mi nikdy tolik nelíbily), ale když jí přijdete na chuť, pak vám naservíruje nadprůměrný film. Pro mě je to důstojné rozloučení s Bondem (ty nové filmy jsou trochu o něčem jiném, holt ten Sovětský svaz tam chybí, výjimkou je Zlaté oko) - ten romantický konec se mi kupodivu zamlouval. (08.11.2005)

Tedy, bál jsem se chvíle kdy budu muset říct, že největším kladem bondovky byla bond-girl, ale už nemusím. Ta chvíle už nastala a ani to tak nebolelo:) Nějak se vytratila stylovost, charisma padouchů nahradil jejich počet, takže tu máme nevýraznou skupinku individuí (až na mladého Benicia Del Toro, který ale taky zaujal maximálně svým mladistvým vzhledem). Zkrátka a dobře Povolení Zabíjet je ještě slabší než Dech Života... (26.11.2003)

Ono to bylo stejně pitomé, jako bondovka-daltonovka předtím, jen si to ještě víc uškodilo tím, že zde bylo o mnoho méně humoru či humorných scének. Vlastně nebyly skoro žádné. Táhlo se to jako týden před výplatou a Dalton byl opět za toho „stréce v obleku“. Byl hrozný. Agent amatér, příšerný milovník, špatný hráč, nedůvtipný plašan. Nikdy už asi nepochopím, jak někdo mohl připustit, že se agent 007 pral jako kluk ze zvláštní školy, aby rozhazoval ručičkama a rozdával tak směšné pěsťovky? Ale to je fuk, to je jen taková vrtošivá… prostě pitomost. Ale dál, byla to smutná a nudná podívaná. A celá ta drogová zápletka mi přišla jako ze špatného sedmdesátkového seriálu. Dalton předvádí jakési agentské motovidlo, po celou dobu s výrazem: Ano, bolí mě zuby. A vůbec, pro mě byl celý tento snímek jako jedno velké rozčarování z bondovské iluze na cestě časem od Skyfallu po Dr. No. Největším plusem, učiněnou spásou, byla Bond girl Pam Bouvierová. Byla velmi suverénní a velmi sexy. Na několik málo zaškobrtnutí dokonale vymyšlená, napsaná a hlavně zahraná. Jakoby vyskočila z úplně jiné doby. Tedy závěrem, Carey Lowell to svým charismatem vytáhla z úplné bídy a nebyla vlastně sama, velmi mě pobavil i mladičký Benicio Del Toro v roli mafiánského pohunka. Celkové mi to ale přišlo jako nějaký nezdařený pokus o vtip. Pokus o akční film, který se chtěl svézt na jméně BOND. Dávám dvě hvězdy. Jednu za Del Tora a jednu za lovely Lowell. (09.11.2012)