Mary Poppins se vrací

Na tenhle film jsem se těšila od té doby, co jsem se dozvěděla, že se bude natáčet. Emily Blunt byla skvělá volba do role Mary Poppins, nevěřím, že by to někdo zvládl zahrát lépe nebo se alespoň přiblížil originální Julii Andrews, tak jako ona. Klobouk dolů a nominace na GG je zasloužená! Písně trochu zklamání, až moc písní a tanečních vystoupení na úkor dějové linky, které nebyla ani moc dobře promyšlená. Navíc ani jedna z písní se mi nelíbila nebo neoslovila natolik, abych si jí po shlédnutí broukala. Chválím český dabing, nebylo to tak zlé, jak jsem očekávala, ale i tak se podívám na originál a třeba své hodnocení změním. (22.12.2018)

Muzikály mám rád, původní Mary Poppins si vždycky s chutí připomenu a Emily Blunt bych poslouchal, i kdyby předčítala televizní program, ale tenhle nostalgický remix je tak prázdný, až to bolí. ___ Samotná Mary má ve filmu ostudně marginální roli. Tvůrci s ní nepracují jako s plnohodnotnou postavou vyprávění, ale jako s pouhým symbolem (takže se její stín samozřejmě musí objevit na Big Benu). Pro příběh je přínosná pouze tím, že ve správnou chvíli posune zpátky minutovou ručičku. Jinak by ve filmu vůbec nemusela být. Stejně zbytečných je osmdesát procent děje, tvořených ledabyle seřazenými výchovnými (v lepším případě) písničkami, které zápletku nikam neposunují. Muzikální čísla představují vesměs jen technicky vyspělejší, delší a okázalejší variace scén z původního filmu - namísto tancujících animovaných tučňáků celá Zoo, namísto stepujících kominíků gang lampářů. ___ Jedna z nejvíc postradatelných scén je zároveň tou jedinou pamětihodnou, protože v ní Meryl Streep coby lehce pomatená cikánka odkudsi z východní Evropy zpívá totálně nonsensovou písničku o žábách (Shaimanovy slovní hrátky jsou hlavním důvodem, proč si pustit alespoň soundtrack). Dalším bolestivým příkladem plýtvání talentem je Colin Firth, který hraje - jak originální - zlého bankéře, obohacujícího se na úkor svých klientů, což ovšem není tak hrozný prohřešek jako skutečnost, že v sobě zadusil své vnitřní dítě. Jako kdyby společnost už nebyla dost infantilní. ___ Jde o stejný věšák na nákladná hudební/taneční čísla, jakým byl Čarovný les nebo Nine. Smutné je, že díky výpravě a hudbě bude tenhle bezdějový patvar zřejmě nominován na dost Oscarů a vydělá dost peněz, aby Rob Marshall mohl v páchání kinematografického zla pokračovat (už teď se můžeme „těšit“ na jeho Malou mořskou vílu). ___ Podívejte se s dětmi raději znovu na Paddingtona. 40% (20.12.2018)

V původním oscarovém filmu se děti potýkaly s příliš zaneprázdněnými rodiči. Teď už dospěly, dcera se věnuje charitě, syn má vlastní potomky a topí se v dluzích i ve smutku po rodinné ztrátě. Ale jinak vše zůstalo na svém místě. Jednak špičkové muzikálové řemeslo, jednak nálada londýnské mlhy s plynovými lampami. Dobový posun do 30. let shrne text písně s nadějí, že „krize brzy ztratí dech“, děti jsou praktičtější a svým způsobem dospělejší než jejich zlomený otec či letitá hospodyně, nicméně starosvětský rámec se nemění; ani nemůže. Pouze Mary Poppins má trochu jiné zadání: vyléčit pozůstalé ze stesku a slz, jimiž se na úvod brodí. Od chvíle, kdy honba za papírovým drakem vyvrcholí jejím příletem, se snímek prozáří. Emily Bluntová v titulní roli odpovídá přesně charakteru postavy: rezervovaná, lehce kousavá, důsledná, přitom hravá. Kdykoli Mary Poppins křísí představivost svých svěřenců, plátno se mění v pohádkovou říši, ať se hrdinové přenesou z vany do oceánu mezi delfíny, nebo v nakřáplé porcelánové míse bojují v takřka strašidelné honičce s únosci. Hrané prvky s animovanými se opět propojují s naprostou samozřejmostí. Vyloženou hitparádu překladatelského umu pak předvede výstup lampářů, tvořící zároveň i choreografický vrchol – byť je to pořád více méně divadlo z jiných časů. Prakticky jedinou, ovšem podstatnou slabinu představuje scénář, jenž téměř opisuje nedávného Kryštůfka Robina: jak terapií dospělých zapomenutou dětskou fantazií, tak v postavě zlého kapitalisty a jeho spasitelského otce. Skoro to vypadá, že britskou klasiku točí umírněné křídlo labouristů pod vlajkou výchovy k finanční gramotnosti. (20.04.2020)

Jasně, banky a bankéři byli přítomní už v první Mary Poppins, ale tady se z toho stává téměř učebnice finanční gramotnosti, která varuje před lehkovážnými půjčkami, zástavou domu, nesplácením a také neopatrným zacházením s dokumenty, které prokazují vlastnictví akcií (na druhé straně závěrečné vyústění je hotové finanční deus ex machina, kterému se v době dnešních úroků i se zohledněním toho, co se dělo na konci první Mary Poppins, nechce věřit). A tímhle vším včetně trudnomyslné atmosféry kvůli smrti matky těžkne film, který by měl rozdávat radost. Emily Bluntová, která je skvělou Mary Poppins, protože jí dává trochu jiný odstín, to nespasí, stejně jako Rob Marshall, který už zřejmě zapomněl, jak dát muzikálovým číslům šťávu (od Chicaga už holt uplynulo hodně vody). (23.12.2018)

Pro ty co neznaji puvodni film zbytecnost, pro ty co znaji je to pouze slaby odvar bez napadu. Emily Blunt je pekna ale pro takova nevyrazna, kdezto Julie Andrews je ta prakticky dokonala ve vsech smerech. Lin Manuel Miranda nesaha Dick Van Dykovi ani do puli kotniku.. schvalne jsem si rikal jestli v tom nehraje roli nostalgie pohadky meho detsvi (a detsvi mych rodicu) ale i moje deti radeji voli puvodni verzi! Misto tohoto dilu si jako dospeli pustte Saving Mr. Banks a nebo detem sezente Gnomemobile kde hrajou oba detsti predstavitele z puvodniho filmu. (11.02.2020)