Horem pádem

První Hřebejkův výlet do současnosti a jeho první selhání.Ano je to tak.Hřebejk se tentokrát snažil vystihnout co nejvíce naší současnost,ale výsledek je velmi rozpačitý.Film postrádá nějaký zajímavý příběh a sledujeme tak jenom život několika odlišných lidí,kteří tentokrát ani nebydlí ve stejném baráku :-) .Hřebejkovu režii vůbec nepoznávám když jsi vzpomenu na jeho předšlé filmy.Jediný velký klad,kterým tento film disponuje jsou všichni zúčasnění herci(mezi nimiž kraluje Vášáryová,Macháček Dušek).Ano díky hercům jsem někdy opravdu zasmál,i když to třeba nebylo v úmyslu. (28.11.2004)

Nevěrohodný, křečovitě splácaný scénář rozehrává přehršel motivů a bohužel ani jediný vlastně nedotahuje do konce. Vtipných situací je zoufale málo a jsou drtivě převažovány absolutní nudou a do očí bijící scénáristickou vykonstruovaností - předlouhou scénu u slavnostní tabule si teda dvojka H&J mohla odpustit, měl jsme při ní nutkání s panickým vyrázem ve tváří nadzvukovou rychlostí opustit kinosál. Jarchovský byl měl klečet na hrachu alespoň týden, ale nějaké tři dny trestu bych uvalil i na Hřebejka, protože po formální stránce je Horem pádem rovněž dílem nevydařeným. Hřebejk se patrně snaží o uměleckost a před kamerou se tak ocitají barevné filtry jako z cirkusu, zejména ten úplně příšerně žlutý, až má dívák pocit, že se film točil v Mongolsku. Před odpadem, případně jednohvězdičkovou ostudou film zahraňují velmi dobré herecké výkony, jen trojka Forman - Tříska - Macháček občas trošinku pokulhává.... (09.09.2007)

Ten film je skutečně hodně hořký a smutný - to se musí Hřebejkovi nechat, že se odvážil opustit svou pevnost nostalgie, kde byl pevný v kramflecích a pokusil se nám sdělit co ho u nás (na světě vůbec, v naší malé zemi zejména) trápí. Lidi jsou zahořklí, zklamaní a otupělí, bezohlední, sobečtí, zrádní, násilničtí, sprostí, víceméně bez výjimky rasisti (v různé míře samozřejmě) a nikdo s tím jak to tak vypadá nic nedělá (a ani nechce - viz scéna na policejní záchytce, aneb "pánové si přáli ještě med")... Osobně tedy nemám problém s tím, o čem film vypráví, ale spíš v tom jak to dělá. Paralelní, prolínající se příběhy několika lidí se společnou pointou, to je v současné době poměrně moderní a osvědčený model vyprávění (Podfuck, Magnolie, Amores perros, 21 gramů, ...), ovšem Hřebejk jakoby ho využíval jen a pouze proto. Všechny postavy kromě policisty Františka a Martina a jeho matky Věry jsou prakticky ploché a z charakterového hlediska hodně nevýrazné (i když třeba svým způsobem zábavné - duo Liška, Daniel). A hlavně - i když celé poselství filmu je samo o sobě poměrně silné a nosné, celý film postrádá... jak to říct? Šmrnc, něco co by z něj dělalo ucelené dílo. V rámci naší kinematografie se přesto stále jedná o silný nadprůměr. 70% (02.01.2007)

Scénář: Petr Jarchovský, Jan Hřebejk .. Film kulhající ve spoustě momentů, bez konzistentní linie. Zasazení do současnosti narušuje křečovitost jednání postav a neporozumění látce (rasové nesnášenlivosti, hooligans apod.). Nemohu snímku upřít určitou naléhavost, ale nevěřím jí tak jak je podána. Ani známá porce jiskřivého humoru tentokrát nenese své ovoce, tedy ne v takové míře, jak je zvykem. Pro mne nepovedený film a nejslabší Hřebejk! (01.10.2006)

Příběh ze života – Dobře, já to beru. Tento snímek mi ovšem vůbec nesedl a ničím nezaujal. Pro mě to byla jedna velká nuda. Jako komedie mi to rozhodně nepřipadalo, možná okrajově, ale nějak jsem si toho nevšiml. A ten průvodný komentář po celou dobu filmu mi to ještě víc znechutil. Nejspíš tyto filmy české kinematografie jdou mimo mě… (11.01.2011)