Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Brutálne švacnutá groteska, ktorá síce miestami veľmi bystro paroduje dnešnú spoločnosť a uťahuje si z nej najdrsnejším spôsobom, predsa na to však používa niekedy až príliš primitívny humor. Zo začiatku som prekvapene pozerala, čo je tento film zač, potom som si zvykla a pomaly sa začala aj smiať. Napriek tomu je dojem z filmu trochu rozpačitý a aj keď som sa zabavila, nemôžem mu dať viac než 2 hviezdičky a nepredpokladám, že si ho ešte niekedy pozriem. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Pokus o oživení němé grotesky v moderním hávu. Bohužel v rámci žánru režisér experimentuje až příliš, od vážně míněného melodramatu až k surrealistickým nechutnostem a v celovečerní délce působí tahle struktura hodně nesourodě a bezkoncepčně. Film by se spíš měl jmenovat "Masokombinát", role skřítka jako jisté spojovací niti příběhu je hodně nepovedená. Humorná složka filmu je zato solidní a žánrově padne vesměs jak ulitá. PS: Vegetariáni, na tohle radši nekoukejte. ()

Reklama

Legas 

všechny recenze uživatele

Reklamní kampaň přitáhla do kina poměrně dost lidí, ale u většiny z nich jsem se nebyl jist tím, že věděli, na co vlastně jdou. Já jsem si o filmu lecos přečetl, ale stejně jsem byl překvapen, na co to vlastně koukám. Česká groteska - dobrá, ale místo šlehačkových dortů jatka. Pozadí, na kterém je vystaven celkem slušný groteskní humor, mi přišlo dosti nevlídné. Film doslova překypuje kritikou dnešní společnosti, což zrovna grotesce docela škodí. Na druhou stranu Tomáš Vorel natočil Skřítka velice moderně a poutavě. Rozhodně je se na co koukat. Herci také občas překvapí, ale spíš bych jejich výkony považoval za příjemně standardní. Instrumentální verze známých písní od Mig 21 byla dobrá volba. Spíš 70%. ()

Adman 

všechny recenze uživatele

Nejedná se přímo o film, ale dle mého názoru zde jde jen o jakýsi experiment. Experiment, který měl ukázat jak se zachovají lidé po shlédnutí „celovečerní filmové grotesky“. Tomáš Vorel asi věděl co dělá, protože ač jsem to ani tak nečekal, tak se mu docela zadařilo. Film (experiment) rozhodně nepatří k nějakému odpadu, či něčemu podobnému. Režisér se snažil celou dějovou linku vyjádřit jen pomocí obrázku – bez zvuku. Jednoduše se vrátil o to jedno století v čase nazpět, kdy se točily němé, černobílé filmy, kde se veškerý děj jinak než pomocí obrazu vyjádřit nedal. Za to tedy poklona. Dále chválím také pěkné dobarvování instrumentálním podkladem hudby MIGu 21, který si občas poslechnu a do tohoto filmu se hodí znamenitě. Přímo jako groteska, jak si tvůrci myslí, bych to nenazýval. Groteska má být plná GAGů, a jeden navazovat na druhý aby divák nestíhal popadat dech, což se zde příliš nepovedlo. Občas se člověk zasměje, to ano, ale natýrav dílo groteskou mi přijde poněkud přehnané. Ačkoliv by si někdo mohl myslet že cpaní takovýchto filmů do dnešní doby je blbost, já zastávám spíše názor opačný. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Tomáš Vorel u mě ještě nikdy jako režisér nepřekonal dvě hvězdy a stejně je tomu u Skřítka. Navnadil mě trailer a obsazení v čele s Bolkem Polívkou a Jiřím Macháčkem, proto jsem tomu dal šanci. Bohužel se mi to nelíbilo a Skřítek u mě rychle upadne do zapomnění. Pochválím snahu o originalitu… ale jen tu snahu. Ten koncept grotesky mě nesedl a jednotlivé gagy moc nebavily. Vlastně si vzpomínám jen na jednu jedinou vtipnou scénu a to je na podobný film sakra málo. Dramatická linka s příběhem na mě nefungovala prakticky vůbec. Zůstávají jen slabé dvě hvězdy a mé soukromé varování sobě samému: filmy od režiséra Tomáše Vorla už opravdu ne. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama