Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(více)

Recenze (71)

kajas 

všechny recenze uživatele

V rámci československé televizní tvorby a s přihlédnutím k historickým událostem (srpen 68) obdivuhodný počin. Přesto se mi jednotlivé epizody zdály příliš rozvláčné (na celovečerní stopáž to vážně nebylo) a bavily mě jenom určité fragmenty. Ráda si ale někdy zopakuji například díl třetí (populární zpěváci v rolích učitelů a "Podívej, kvete růže" Helenky Vondráčkové) nebo čtvrtý středověký. ()

xxlch 

všechny recenze uživatele

Až se zvednete z křesla,projděte se lipovou álejí a poslechněte si píseň slavíků z Mardidu.Až budete mít v nohách tisíc mil zastavte se v hospůdce kde proberte s šenkýřem tvar džbánu a co že vám připomíná.Třeba potkáte dívku zlou a všimnete si že svítá. Pak chvíli blouděte po vlnách s korábem stokrát potopeným v bouřích. Není třeba aby jste přešli Jordá,řeku všech nadějí protože ždycky zbývá za šesták naděje aby jste došli k názoru ,že NEjste pro,aby válku ved tento svět a pokud najdete vhodný podkroví, požádejte miliu dívku o ruku,projděte chrámem Svatého Víta a vše si nechte posvětit motlitbou pro Martu................................Tohle je pouze výtah mnoha písní z tohoto muzikálového super díla.O tom že jsou tyto písničky nesmrtelné, není třeba nikomu říkat,pouze se znova a znova dívat a poslouchat a poslouchat a.... ()

Reklama

petaspur 

všechny recenze uživatele

Rudolf III. není žádným habsburským monarchou, nýbrž pragmatickým socialistickým řezníkem - uzenářem Rudolfem Vandasem. Jeho dospívající dcera Šárka, v jejíž hlavince se svižně rozvíjejí feudální fantázie, v něm však dokáže bez problémů vidět vladaře, či kohokoli jiného. Seriál je založen na trefných hovorech zejména mezi otcem, dcerou či sympaticky zakřiknutým nápadníkem Vaňkem, které nenuceně vyúsťují v kostýmové videoklipové hity své doby. ()

Bohemák 

všechny recenze uživatele

Z málokterých počinů Československé televize sálá ta naděje Pražského jara 1968 a poté veliký vzdor. A je asi nutné uznat, že i z toho popíku lze vybrat pár ještě stále velmi poslouchatelných písniček. Rozhodně doporučuju ke zhlédnutí (pokud někdo má tu možnost) těch pár záběrů z dílu po příchodu "spřátelených" vojsk, který se již nesměl vysílat. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

"Pouze" znamená mnohdy všecko. To "všecko" tvoří obligátní instrumentárium nápadu a zvládnutí návazných výrobních složek - v tomto případě televizní tvorby. A pak "maličkost" - jiskra, nevypočitatelná a nevykalkulovatelná, která způsobí zázrak: trvalou pozornost, neutuchuchající obdiv vzdorující času a konečně všeobecně sdílenou a uznávanou hodnotu. Pohlédneme-li z tohoto hlediska na klasický čeký muzikálový seriál - i tak to lze charakterizovat toto Dietlovo zralé dílo - jsme konfrontováni s vícefunkční, navýsost profesionální Vaštovou režií (Jaromír Vašta), skvěle vybraným mladickým hereckým duem Hrzán-Janžurová a dobře zachyceným dobovým prostředím světel i stínů zavedeného komunistického životního stylu té doby i prvků. jež prorážely viditelně jeho povrchem. Na tomto pozadí písně, vybírané tak, aby mohly navázat na úspěšné televizní soutěže první poloviny šedesátých let (PÍSNIČKY NA ZÍTRA, KDO - S KÝM - O ČEM - PRO KOHO) i rozmach malých divadelních scén (Semafor, Rokoko, Alfa), a události Pražského jara a rané, postupně prosazované normalizace (píseň PŘEJDI JORDÁN), nemohly neuspět - zvlášť když byly interpretovány špičkovými zpěváky doby (Gott, Matuška, Neckář, Pilarová, Vondráčková, Kubišová). Symbolické je. že poslední díl, předvídavě nazvaný DINOSAURUS, nikdy nebyl vysílán. Zaujmou i politické reflexe v obou posledních dílech (7. a 8.). Způsob, jakým Dietl vtělil do romantického syžetu Dumasova románu i biblické vánoční scenérie soudobou politiku, je jedinečný (scéna podpisu vázacího aktu Třemi králi na Herodesův příkaz v 8. díle). Je dobře, že dílo je konečně také dostupné i na DVD nosičích. ()

Galerie (179)

Zajímavosti (42)

  • Píseň Modlitba od Marty Kubišové zazněla v tomto díle, který byl vysílán na podzim roku 1968, to ji ale už znal celý národ, protože autoři se rozhodli ji nasadit do rozhlasového vysílání v důsledku okupace v srpnu 1968. První verze písně se nahrávala v hudebním studiu na Petynce, autor hudby Jindřich Brabec přijel vyděšený v rozstříleném autě od kulek spřátelených vojsk. V této nahrávce je drobná chybička v textu, která vznikla tím, že autor textu Petr Rada text přečetl do telefonu, protože jej dopisoval na poslední chvíli. Místo „lide“, zazpívala Marta „lidé“. Je zvláštní, že v místech, kde se píseň „Modlitba“ nahrávala, je dnes sakrální prostor malé modlitebny. (sator)
  • V prvním dílu se objevila i poměrně známá tvář pop music z tehdy kapitalistického západu. Dvě písničky si v něm totiž zazpíval rakouský zpěvák Udo Jürgens, který rok předtím zvítězil v hudební soutěži Velká cena Eurovize (dnešní Eurovision Song Contest) a který pro stejnou soutěž napsal v roce 1968 píseň „Tausend Fenster“, jíž tam pod vlajkou Rakouska zazpíval Karel Gott. (sator)

Reklama

Reklama