Píseň pro Rudolfa III.

V rámci československé televizní tvorby a s přihlédnutím k historickým událostem (srpen 68) obdivuhodný počin. Přesto se mi jednotlivé epizody zdály příliš rozvláčné (na celovečerní stopáž to vážně nebylo) a bavily mě jenom určité fragmenty. Ráda si ale někdy zopakuji například díl třetí (populární zpěváci v rolích učitelů a "Podívej, kvete růže" Helenky Vondráčkové) nebo čtvrtý středověký. (04.05.2020)

Až se zvednete z křesla,projděte se lipovou álejí a poslechněte si píseň slavíků z Mardidu.Až budete mít v nohách tisíc mil zastavte se v hospůdce kde proberte s šenkýřem tvar džbánu a co že vám připomíná.Třeba potkáte dívku zlou a všimnete si že svítá. Pak chvíli blouděte po vlnách s korábem stokrát potopeným v bouřích. Není třeba aby jste přešli Jordá,řeku všech nadějí protože ždycky zbývá za šesták naděje aby jste došli k názoru ,že NEjste pro,aby válku ved tento svět a pokud najdete vhodný podkroví, požádejte miliu dívku o ruku,projděte chrámem Svatého Víta a vše si nechte posvětit motlitbou pro Martu................................Tohle je pouze výtah mnoha písní z tohoto muzikálového super díla.O tom že jsou tyto písničky nesmrtelné, není třeba nikomu říkat,pouze se znova a znova dívat a poslouchat a poslouchat a.... (01.06.2009)

Rudolf III. není žádným habsburským monarchou, nýbrž pragmatickým socialistickým řezníkem - uzenářem Rudolfem Vandasem. Jeho dospívající dcera Šárka, v jejíž hlavince se svižně rozvíjejí feudální fantázie, v něm však dokáže bez problémů vidět vladaře, či kohokoli jiného. Seriál je založen na trefných hovorech zejména mezi otcem, dcerou či sympaticky zakřiknutým nápadníkem Vaňkem, které nenuceně vyúsťují v kostýmové videoklipové hity své doby. (28.01.2009)

Z málokterých počinů Československé televize sálá ta naděje Pražského jara 1968 a poté veliký vzdor. A je asi nutné uznat, že i z toho popíku lze vybrat pár ještě stále velmi poslouchatelných písniček. Rozhodně doporučuju ke zhlédnutí (pokud někdo má tu možnost) těch pár záběrů z dílu po příchodu "spřátelených" vojsk, který se již nesměl vysílat. (11.08.2010)

"Pouze" znamená mnohdy všecko. To "všecko" tvoří obligátní instrumentárium nápadu a zvládnutí návazných výrobních složek - v tomto případě televizní tvorby. A pak "maličkost" - jiskra, nevypočitatelná a nevykalkulovatelná, která způsobí zázrak: trvalou pozornost, neutuchuchající obdiv vzdorující času a konečně všeobecně sdílenou a uznávanou hodnotu. Pohlédneme-li z tohoto hlediska na klasický čeký muzikálový seriál - i tak to lze charakterizovat toto Dietlovo zralé dílo - jsme konfrontováni s vícefunkční, navýsost profesionální Vaštovou režií (Jaromír Vašta), skvěle vybraným mladickým hereckým duem Hrzán-Janžurová a dobře zachyceným dobovým prostředím světel i stínů zavedeného komunistického životního stylu té doby i prvků. jež prorážely viditelně jeho povrchem. Na tomto pozadí písně, vybírané tak, aby mohly navázat na úspěšné televizní soutěže první poloviny šedesátých let (PÍSNIČKY NA ZÍTRA, KDO - S KÝM - O ČEM - PRO KOHO) i rozmach malých divadelních scén (Semafor, Rokoko, Alfa), a události Pražského jara a rané, postupně prosazované normalizace (píseň PŘEJDI JORDÁN), nemohly neuspět - zvlášť když byly interpretovány špičkovými zpěváky doby (Gott, Matuška, Neckář, Pilarová, Vondráčková, Kubišová). Symbolické je. že poslední díl, předvídavě nazvaný DINOSAURUS, nikdy nebyl vysílán. Zaujmou i politické reflexe v obou posledních dílech (7. a 8.). Způsob, jakým Dietl vtělil do romantického syžetu Dumasova románu i biblické vánoční scenérie soudobou politiku, je jedinečný (scéna podpisu vázacího aktu Třemi králi na Herodesův příkaz v 8. díle). Je dobře, že dílo je konečně také dostupné i na DVD nosičích. (20.10.2007)