Vacanze per un massacro

Priemerný taliansky exploitation, ktorý býva zaraďovaný medzi rape & revenge filmy, aj keď tematicky do tohto subžánru patrí iba okrajovo. Režisér Fernando Di Leo mal zjavne k dispozícii nízky rozpočet, no v rámci možností si počínal rutinérsky a plne zužitkoval každú líru. Vacanze per un massacro je minimalistický kúsok so štyrmi hereckými aktérmi, ktorého 90% sa odohráva vo vnútri dvojmiestnej chatrče a v ktorom nie je núdza o nahotu (ktorá však rýchlo omrzí), soft erotiku či náznaky sexuálneho násilia. Nemá však dostatok potenciálu na to, aby udržal diváka v napätí počas celej stopáže a napríklad s trochu podobným Deodatovým House on the Edge of the Park z rovnakého roku sa môže z hľadiska kvality sotva zrovnávať. (27.10.2011)

Erotické drama o milostném trojúhelníku, který se nečekaně rozroste o čtvrtého. Dallesandro sice nevypadá jako klasický zločinec, v jeho výrazu je však cosi znepokojivého. Na rozdíl od svých nudistických počinů v jiných filmech zde ukáže jen svoji hruď. Zato uhrančivá De Selleová se půl filmu producíruje nahá a navzdory tomu, že není majitelkou bujného poprsí, působí sexy. Jedna z mála vtipných scén: De Sellová smyslně svádí Dallesandra, který se dívá, dívá, a pak ji vrazí do rukou krumpáč se slovy:,,Běž kopat!" Režisér Di Leo si libuje v postavách, které jsou kladným na hony vzdáleny. Akčního diváka tenhle film rozhodně nenadchne, erotika v době internetu neomráčí. Já byl spokojen. Navrch skvělá hudba - smyčce v kombinaci s elektrickými kytarami se ukázaly jako šťastná volba (jen děsivé italské popsongy z rádia mi poněkud trhaly uši). (17.11.2015)

No já nevím. Myslel jsem , že jdu do dalšího klasického rape and revenge a dostal jsem nějaké beztvarou budu o ničem. Přehnané až divadelní akční scény, které nikoho nemohou přesvědčit. Vím, že jistá teatrálnost k filmům tohoto období prostě patří ale co je moc to je moc. Jediný důvod proč se na tenhle kousek dá pořád dívat jsou celkem pěkné herečky a krátká délka. (05.09.2012)

Další z italských exploiterů, který ve své době reagoval na kultovní Last House on the Left (1972) a taky bych řekl, že trochu na Straw Dogs (1971). Film je to docela dobrý, drží pohromadě, herci hrajou dobře a hlavně by k němu patřilo také uvést žánr erotický ... Protože ženská (mužská taky ...) nahota je zde prostě pořád, softerotika v každém záběru. Italská herečka Lorraine De Selle je nahá od začátku do konce (full frontal nudity - bobra nevyjímaje) ... Pěkný pohled. Do toho nějaké to násilí, ale hlavně manipulace čtyř postav jedna s druhou. Trochu mi dělalo problém, že hlavní a jedinný padouch je docela sympaťák. Taky není blbý a umí postavy poštvat proti sobě. Vše se odehrává v jedné cimře a blízkém okolí. Není to nějak extra brutální a násilné, ale není to taky nic pro děti. Na svoji dobu hodně obstojné, s několika silnými, ale několika až trapnými scénami. Za mě ale palec (na ruce ...) hodně nahoru... :-)) (22.06.2012)

Tak hlavná ženská postava si pýtala, aby ju ojel nejaký robotník, skoro sa jej to aj splnilo, len to nebol robotník, ale zločinec, ale zas bola krásna a zmyselná. Erotických scén tu nebolo veľa, ale zas Paola bola viac vyzlečená ako oblečená a v tom vidím aspoň trocha výhodu. Di Leo je všestranný režisér to musím uznať, ale toto mu zas tak nevyšlo, podla mojich predstáv. Lebo film bol kludný, žiadny masakrík, aký si predstavujem pod pojmom rape and revenge a tento k tomu mal dosť ďaleko. Vela divných scén bez napätia a logiky, úpadok oproti podobným filmom je jednoznačný. No a ten koniec bol odfláknutý. (05.07.2015)