Heaven's Gate
Heaven's Gate
Režie:
Michael CiminoScénář:
Michael CiminoKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
David MansfieldHrají:
Kris Kristofferson, Christopher Walken, John Hurt, Sam Waterston, Brad Dourif, Isabelle Huppert, Joseph Cotten, Paul Koslo, Jeff Bridges, Geoffrey Lewis (více)Obsahy(2)
Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (112)
Velkolepá záležitost, která v podstatě položila United Artist, kariéru Michaela Cimina a uzavřela jednu kapitolu Hollywoodu. Cimino chtěl natočit Nebeskou bránu přesně podle svých představ a to se stalo megalomanskou výzvou, na kterou by možná ani dnešní technika nestačila. Chvílemi jsem měl pocit, že se dobře zná s Terencem Mallickem (Nebeské dny 1978?:)) a společně sdílejí lásku ke krajině a obrazové kráse/kvalitě svých filmů. Cimino totiž narazil na své megalomanství se vším všudy a z Nebeské brány udělal nudný a předlouhý snímek. Postavy i příběh působí jako do počtu. Příběh ještě k tomu postrádá výraznou logiku, hloubku a ucelenost. A to nemluvím o prologu a epilogu, které jsou ... Nechme to. Tohle je prostě hrozně problematický film, protože většině lidí prostě nebude krásná kamera a "kmotrovsky-westernovská" hudba stačit k uspokojení. Jakákoliv akce přichází až v závěru... Nekonečný perfekcionista Cimino si zde prochází naprostou ztrátou nadhledu nad vlastní látkou. Není první, ale v mnohém jeden z posledních, ale s trochou nadsázky lze říct, že kvůli Nebeské bráně je plátno v kině tak velké... Takže ne zklamání, ale spíše očekávaná nuda roztažená na více jak tři hodiny, bez tempa, silných postav, příběhu, ale s obrovským důrazem na reálnost prostředí a jeho (špinavou) krásu. V mnohém legenda o propadáku a vše okolo filmu vytváří fenomén, který dělá z Nebeské brány film lepší, než jakým opravdu je. (viděna 219 minutová verze v původním formátu) ()
Nebeská brána nie je to, čo si každý predstavuje pod pojmom western, ide totiž o regulérny historický film bez výraznejších westernových kudrliniek. Pozeráme sa na tú časť dejín USA, ktoré v podstate nerieši žiaden iný film, alebo aspoň som na podobnú záležitosť riešiacu takto vyhrotený spor starousadlíkov s novousadlíkami z "exotických" krajín, ako Nemecko, Poľsko alebo Rusko nenatrafil. Ak nerátam Gangy New Yorku, tam ale, ak si dobre spomínam, nešlo o pozemkové spory. Chvíľu mi trvalo, než som sa naladil na Ciminovu klasickú dramaturgiu, kde musíme byť opäť svedkami nejakých tých dlhých minút na slávnosti a čakať, kedy sa zase bude venovať deju. Čo zákonite vedie k otázke, prečo to musí byť tak dlhé, keď by si samotný príbeh vystačil na obligátnu hodinku trištvrte. Ak sa správne naladíte, tak si asi poviete, že by ste dali aj DC. Ak nie, sotva prežijete aj kinoverziu, tých záberov na nahú Huppert tu totiž nie je až tak veľa. ()
Ja som mal tento film dlho v hľadáčiku, lebo som vedel, že tento film je zahalený viacerými legendami ako, že kvoli nemu zbankrotovalo štúdio United Artists a , že režisérovi tohto filmu zničil kariéru. V prvom prípade štúdio sa už v zlých finančných problémoch mohlo topiť dlhšie a tento film len urýchlil jeho predanie spoločnosti Metro-Goldwyn-Mayer. United Artists boli na scéne dlho a mali celkom ine fungovanie, ako ich konkurencia, preto sa môže aj predpokladať, že tie finančne problemy trvali oveľa dlhšie a ten zámer už mohol byť na spadnutie aj pre týmto filmom. Preto všetko sú to len dohady a zhody okolnosti a to isté si myslím aj o kariére režiséra, ktorý už po tomto filme nedostal žiadnu ponuku, ktorá by ho mohla zase preslavit tak, ako to bolo s Lovcom Jeleňov. Niekto taký film nespraví za celý život a niekomu sa to podarí iba raz, ako to bolo aj u Michaela Cimino a tak by som bol aj tu opatrný vyjadreniam, že tento film mu zlomil filmový väz. Potom ďalším článkom je udelenie Zlatá malina, ktoré ja osobne neuznávam, lebo veľa filmov nemá byť ani v nominácii, nie ešte to cele aj vyhrať. Toto ocenenie je spolitizované a tento film je tu len kvoli príbehu a , že to aj režisér vyhral bolo len upozornenie, že si dovolil už priveľa. Je pravda, že film , kde na povel vlády Spojených štátov dajú povraždiť európskych imigrantov som ešte nevidel. Westernov som videl veľa, ale žiadny nejde touto nezvyčajnou cestou, kde proti tak silnému súperovi nemá nikto šancu. A práve ten príbeh nasral kritikov aj bežných ludi, lebo toto si nedovolil pred nim nikto a po nom asi tiež nie. A tak kina boli prázdne a všade bolo cítiť, že film je celkový prepadák aj keď to tak dopadnúť nemuselo, no bohužiaľ. Na začiatku vidíme veselých absolventov Harvardu, ktorý ešte ani netušia čo ich čaká. Potom sa príbeh presunie o dvadsať rokov a všetko je ináč, s chalanov z ktorých vyžarovala radosť sa stali zatrpknutý a smutný pani, ktorý už dá sa povedat len prežívajú život bez emócii. Film je megalománsky, vypráva je úžasná a vidieť, že režisér chcel upútať veľkou pompéznosťou, ale ako to vo väčšine prípadov býva, ani veľkoleposť nie je vždy záruka diváckej náklonnosti a toto je ten príklad. Je tu neskutočne veľa postav, hlavné postavy sú nezaujímavé a ich milostný trojuholník nikoho nezaujíma, lebo je bez citu a sympatii. A vedľajších je toľko, že u nikoho nie je ani trocha rozvinutý charakter a tak je jedno, čo s nimi bude. Keby režisér vychádzal zo skutočnosti, malo by to rozhodne väčší efekt, ako takto, keď išiel proti muru. Príbeh je chaoticky a tak aj nezaujímavý a to je škoda, lebo nemam moc prebádanú históriu Ameriky, ale hned mi bolo jasne, že takto to byť nemohlo. Že je zdĺhavejší a niekedy až komornejší mi nevadí, finálna bitka bola slušná, ale ako celok to bolo dosť roztržité. Na začiatku som si myslel, že to bude niečo na štýl The Big Trail, ale tento film ide svojou cestou a to doslova. Bol som rozhodnutý dať silne 3*, ale ako sa po bojovom poli rozozneli Slovenské mamičky pekných synov máte, musel som 1* pridať. To ma celkom rozobralo, nečakal som, že takúto klasickú ľudovú pieseň budem počuť v Americkom filme. () (méně) (více)
,,KAŽDÝM DNEM JE JICH VÍC A VÍC. ČEKAJÍ TÝDNY NA UZNÁNÍ NÁROKU NA PŮDU A NEMAJÍ PONĚTÍ, CO JE TAM VENKU ČEKÁ. SEDÍ TADY NA KONCI SVĚTA, MAJÍ HLAD...…“ /// To jsem si tudle řek, že je pomalu na čase, se mrknout na onu největší pohádku, která ve světě propadla. (Ve světě vole. Češi ji maj rádi!) Nejsu dement, takže jsem nečekal žádnou přiblblou rychlou jízdu a příběh, co má spád, spíš rozevlátějšího Lovce jelenů. Výsledek předčil moje očekávání! Věci, který jdou říct za minutu, se tady říkaj půl hodiny. Přistěhovalci, chovatelé dobytka a seznam smrti, plnej přivandrovalců, kteří choděj potají loupat perníček. (Ne, nemoralizuju, jen zjednodušeně konstatuju, aby sme tady nebyli 3a ½ hodiny!) Všude kolem hafo (možná i víc!) komparsu a skvělá (to jako fakt!) výprava. V první hodině se nestane nic (frajer jezdí po kulturáku na bruslích, hraje na housle, všichni plácaj do rytmu, pak vyjedou na plac všichni … no, neutíká to moc rychle…). Dvě hodiny – trochu mi uniká smysl. Chápu, že Kris nechce dopustit vraždění…, ale ZA 2 (slovy dvě) HODINY!? Cimino, ty seš magor! (není vole, magoři jsou ty z toho krachlýho studia…) Vobrazem vyprávět vo ženský, co jede po dvou chlápcích, pouštět moudra, jako že ctnost je kurva bez mozku, a mudrovat o tom, aby i chudí lidé měli co mluvit do budování ,,této“ země? Hodina třetí – konečně se něco děje! TAKŽE: první dvě hodiny Odpad! , zbytek za 3***. A do smrti budu litovat, že jsem nemohl vidět tu 5ti a půl hodinovou verzi (dělám si prdel!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám čas. SPOUSTU ČASU! 2.) Mám spoustu prachů a hledám rejžu, co je dokáže utratit za píčoviny. 3.) Thx za titule ,,mechac163“ a týmu kolem ,,Ženy s polenem“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
"Celý ich majetok je len kopa detí..." Musí byť najväčší prepadák v dejinách zlý film? M. Cimino urobil naivne veľkú chybu v tom, že si myslel, že po oscaroch za Lovca jeleňov mu prejde všetko, hlavne neznesiteľne prepálená stopáž. S tou to skutočne prehnal, hoci film sa odsledovať dá, ale strihať by fakt bolo z čoho. Kľudne i celá hodina a film by ako celok vôbec neutrpel. Celé dlhé minúty venuje spevu, tancu, číslu na husliach a kolieskový korčuliach...Mnoho záberov je o niekoľko sekúnd dlhších než by museli byť. Film má slušný základ a je škoda, že pri takej dĺžke sa migrantom z Európy nevenoval viac, aby ich divák bližšie spoznal. Ich postavy sú len okrajové, sem tam zaznie poľština, ruština, srbština a na moje obrovské prekvapenie zaznie pred veľkým finále slovenská ľudová pieseň "Slovenské mamičky." Záverečná prestrelka je úžasná, dynamitom sa nešetrilo a vzduchom lietajú celé konské povozy. Z dnešného pohľadu sa aj Američania musia hanbiť pri pohľade na prístup k migrantom z Európy. To oni vybudovali Ameriku! V porovnaní z dnešnými vyjebanými migrantami, ktorí si vyberajú štát podľa toho, kde dostanú vyššie dávky, sú vtedajší pracovití migranti to najlepšie, čo Amerika mohla dostať. Slušní a pracovití ľudia sú na nezaplatenie! a to je dnes skutočne vzácna kombinácia. 80%. ()
Galerie (92)
Photo © United Artists
Zajímavosti (35)
- Film bol inšpirovaný skutočnými historickými udalosťami vo Wyomingu v okrese Johnson a James Averill, Nathan Champion i Ella Watson naozaj žili. Ako to už však vo filmoch býva, história bola pre filmové plátno pozmenená - v skutočnosti totiž americká vláda poslala armádu pozatýkať chovateľov dobytka za to, že najímali zabijakov proti osadníkom. (sudruh sustruh)
- V tretej hodine a piatej minúte režisérskej verzie spievajú európski prisťahovalci slovenskú ľudovú pieseň "Slovenské mamičky". (Paldiny)
Související novinky
Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů
V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)
Sam Mendes na Divokém západě
U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (více)
Jeff Bridges tasí kolty
A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (více)
Reklama