Režie:
Pavel HášaScénář:
Jiří Svetozar KupkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Petr MandelHrají:
Rudolf Hrušínský, František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar, Soběslav Sejk, Petr Štěpánek, Jan Vlasák, Josef Šebek, Stanislav Lehký, Jiří Klem, Karel Polišenský, Karel Hovorka ml., Kamil Koula (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (107)
Myslím, že není vhodné zde psát o politice...Z mého pohledu se jedná o jednoznačně "delikátní a unikátní" snímek. Delikátní svou intimností, se kterou možná ani nebylo nutné přílišné vedení coby režiséra a unikátní v hlavní roli. Zůstává jen otázka, jestli s tím vším vnitřně souhlasil i Pan Rudolf Hrušínský...myslím, že ano ()
Předně podotkněme, že se jedná o televizní inscenaci, nikoliv nějakou dokumentární rekonstrukci skutečných událostí. Tím můžeme odpustit a prominout některé historické nepřesnosti. Poselství snímku je však i navzdory tomu jasné. V ČR každý všemu rozumí, zejména v internetových diskuzích a u piva. A je jedno, jestli je to hokej, fotbal, Mnichov, či aktuálně covidová pandemie. Máme ve všech ohledech patent na rozum a stovky argumentů pro svá tvrzení. Stačí, když se někde na netu objeví článek i o historické události, která je nám vzdálená a zdánlivě ne tolik pro nás podstatná (např. o sebevraždě Kleopatry (uvádím jen ilustrativní případ) a hned uvidíte, kolik odborníků bude pod textem mudrovat a tvrdit, jak pisálek je mimo a že to bylo vše úplně jinak... Ale zpět k Noci rozhodnutí. Závěrečná otázka z úst E. Háchy, brilantně ztvárněného R. Hrušínským, pro jeho lékaře, kterého se skvěle zhostil J. Abrhám, je výmluvná a měl by si ji položit každý, kdo chce jak E. Beneše, tak Háchu kritizovat a odsuzovat. Zároveň je však při nadnesení této otázky nutné oprostit se od současnosti a pohlížet na tyto události očima člověka té doby, nikoliv někoho z 21. století. Kdo nemá odpovědnost za stát a za národ, může zpochybňovat leccos. Čas u tohoto relativně statického filmu rychle plyne a všem, kdo znají historii (a pohlíží na ni nejednostrannou optikou, přičemž uvědomují si dobové reálie, souvislosti, stejně jako příčiny a důsledky), musí chvílemi mrazit v zádech. Takže byť nejde o přesnou rekonstrukci schůzky Háchy a Hitlera v Berlíně, je Noc rozhodnutí neskutečně silným a působivým počinem, který by měl být nejen mementem, ale rovněž by měl otevřít oči každému, kdo žije v utkvělých předsudcích bez špetky snahy o objektivní líčení dějin. Prostřihy na autentické záběry byly místy lehce rušivé, ale dokreslovaly celkovou tíživou atmosféru. K tomu ale napomáhala i hudba a výtečné výkony dalších herců, zejména L. Munzara a F. Němce. ()
Strhující a tak neuvěřitelně autentické a opravdové, až z toho mrazí. Rudolf Hrušínský zde ztvárnil sebe. Starého, slabého, nemocného muže s geniálním a neopakovatelným hereckým talentem. A ztvárnil také stárnoucího prezidenta Háchu, který stojí před nejtěžší zkouškou, jaká jej mohla potkat. Pocity, které prožívá a myšlenky, které se mu honí hlavou. To vše je vidět. Nesmírnou bolest, jak fyzickou, tak psychickou, strach, možná i stud a beznaděj. Z toho, že mu jeho, naši, vlast kradou před očima a on nemůže zasáhnout. V této chvíli už neměl na výběr. Ani my. V té místnosti, za zavřenými dveřmi, se tehdy rozhodlo o událostech, které psaly historii a změnily svět. Tehdy tam byl Emil Hácha, ale v tomto snímku to byl především Rudolf Hrušínský, jemuž tato role působila také bolest. Jako člověku. Výjimečnému, záhadnému a skvělému. Protože tím podle mne byl. Pamatuji si komentář jednoho uživatele k filmu Dým bramborové natě, ve kterém píše, cituji "panu Hrušínskému nedělalo dobře, tu roli nehrát." Přesně takový pocit mám z Noci rozhodnutí. Ztvárnil svou roli tak nesmírně sugestivně, až to bolelo. "Byl bych radši, kdyby dnešek vůbec nenastal..." ()
Mistrná apologie zneuznaného - teď už to vím - prezidenta Emila Háchy; copak z vysokého umění vyloučené televizní kulisy, ale jmelí... a copak jmelí, ale Rudolf Hrušínský, svým sugestivním hereckým koncertem dostává tuto inscenaci do jiné dimenze, avšak podnětnější charaktery ztvárňují František Němec (ministr) a Josef Abrhám (lékař), personifikované krajní alternativy, ale ve své podstatě jediné možné, jakže to je s tou zlatou střední cestou?... dob dávno i nedávno minulých - rezignace a boj s větrnými mlýny... 75% ()
Pavel Hasa zreziroval v roce 1993 inscenaci pribehu, ktery jeste stejne jako posledni pesak mozna mohl, svym aktem zmenit ci mozna i poopravit prubeh ci zacatek druhe svetove valky. Hlavni role prezdidenta Hachy se ujmul jako vzdy bezchybne, naposledy pred kamerou objevyvsi se Rudolf Hrusinsky. Vykony ostatnich hercu jsou na urovni odpovidajici jeho derniere.Tvurcum bych mozna vytknul nepatricne ucesy vlasu zejmena mladych nemeckych vojaku. 'Vyti vlku az do konce mych dnu,Vyti vlku..." ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- Svou poslední roli ve filmu ztvárnil Rudolf Hrušínský. Na natáčení jej vozili z nemocnice na revers. (hermiona)
- Roli lékaře Josef Abrhám neztvárnil jsem v tomto snímku, ale také mj. v seriálu Nemocnice na kraji města (od r. 1977) nebo snímku Všichni moji blízcí (1999). (majky19)
- Do Berlína provázeli prezidenta Háchu jeho dcera Milada, pracovník kanceláře prezidenta Kliment a ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha (Rudolf Hrušínský st.) také neutrpěl srdeční záchvat za přítomnosti šéfa Hitlerovy kanceláře Otto Meissnera (Luděk Munzar), nýbrž při rozhovoru s maršálem Hermannem Göringem. Jmenován není ministr (František Němec), podle okolností by mělo jít právě o Chvalkovského. Postavy lékaře a komorníka Kouby jsou z tohoto hlediska smyšlené. (Robbi)
Reklama