Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kapitán Bob Hyde v roce 1968 odjíždí z Los Angeles společně s dalšími vojáky do Vietnamu, aby hájil čest a zájmy USA. Doma zanechává svoji přitažlivou manželku Sally, která je najednou sama a rozhodne se dobrovolně pomáhat v nemocnici. Tady se sblíží s ochrnutým válečným veteránem Lukem Martinem, jenž bojuje s depresemi, samotou, a tím, že společnost nedokáže ocenit jeho oběť. Tisíce kilometrů daleko od Sally se zatím Bob pokouší vyrovnat se se situací na frontě, která je zcela jiná, než jak ji podávala oficiální propaganda... Příběh o válce bez války, zato plný opravdových lidských emocí, ukazující nesmyslnost jakékoliv války, z pohledu těch, jež krutě zasáhla. Neobyčejně silné komorní drama, ani dnes neztrácející na své působivosti a aktuálnosti, takový je slavný protiválečný film, natočený režisérem Halem Ashbym. K jeho přesvědčivosti přispívají civilní herecké výkony Jane Fondové a Johna Voighta, příznačná smutná atmosféra, hudba a písně Janis Joplinové, skupin The Rolling Stones, The Beatles a dalších, které evokují dobu konce šedesátých let a myšlenkově doplňují příběh. Snímek oprávněně získal tři Oscary za nejlepší mužský výkon (Jon Voight), nejlepší ženský herecký výkon (Jane Fondová) a nejlepší původní scénář (Robert C. Jones a Waldo Salt), a také řadu dalších prestižních ocenění. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (131)

pepo 

všechny recenze uživatele

Vynikajúci protivojnový film bez jediného záberu z vojny. Herecké trio Fonda/Voight/Dern úžasné. Superhitový soundtrack je parádny (aj keď miestami trochu necitlivo nadužívaný), scenár a réžia netlačia zbytočne na pílu a atmosféra aj postavy ma veľmi chytili. Nedosahuje to síce nebeských výšin Born on the 4th of July ale aj tak nemám problém to zaradiť do zlatého fondu. Silný, takmer nesentimentálny aj napriek tomu dojímavý a stále dôležitý film 10/10 ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Rok 1968: Z rádií na západní polokouli je slyšet Hey Jude, Just Like A Woman, Out of Time, Born to Be Wild..., na východní polokouli ve Vietnamu probíhá ofenzíva Tet a Američani páchají masakr v My Lai... Kdo se z Vietnamu vrátí domů živý, vrátí se jako jiný člověk; poznamenaný nesmyslnou válkou a oklamaný těmi, kteří jej do ní poslali. Ashbyho Návrat domů je svého druhu politické prohlášení, které sice odkazuje na již skončený konflikt (film vznikl 3 roky po skončení války ve Vietnamu), které je však stále platné a potřebné. Toto neobyčejně silné drama ukazuje, jak nebezpečný je nacionalismus a slepý patriotismus, jak nebezpečné jsou fráze typu "...the Marine Corps builds body, mind and spirit..." Kpt. Bob Hyde zblbnutý podobnou propagandou a nasáklý neurčitým patriotismem odjíždí do Vietnamu bojovat za svou vlast, jeho žena Sally při něm stojí loajálně a přijímá roli dokonalé občanky. Dál by mohl příběh pokračovat v tomto stylu jako hrdinský epos placený Pentagonem, ale to by se Sally nesměla setkat s ochrnutým veteránem Lukem, který jí i nám všem ukáže, jak špatná je patologická podřízenost, slepá víra a loajalita, a to jak ve vztahu muž-vlast, tak i ve vztahu muž-žena. Ukazuje nám, jak potřebná a nutná je emancipace. Jednoduché vize a poučky, kterým podlehl Bob a jiní, se totiž v realitě podstatně komplikují: Z hrdých patriotů se stávají pouhé figurky na šachovnici, které, jakmile jsou ze hry vyřazeny, jsou již k ničemu, uklizené v ústavech pro mrzáky (maximálně s bezcennou frčkou na klopě). Tváří v tvář všem těm zvěrstvům a faktické marnosti toho všeho se rázem problematizuje i samotný obsah pojmu "hrdina". Luke v emotivní řeči před studenty zdůrazňuje zdánlivě samozřejmou věc spojenou s jakoukoli válkou: "Neexistuje dostatečný důvod pro to, aby nám v náručí umíral jiný člověk, či vidět nejlepšího kamaráda roztrhaného na kusy... Musíte si zvolit, teď..." A skutečná volba není možná, pokud nezapojíme vlastní úsudek oproštěný od frází a přístupu "dělat-co-se-sluší". (Možný SPOILER:) Silný emocionální náboj filmu dodává také milostný vztah Sally a Luka, který v mnohém podtrhuje ústřední motiv filmu: Sally se emancipuje, její život je smysluplnější a ona sama zralejší (=symbolický význam prvního orgasmu?). Přestože Luke představuje v jejím životě důležitého muže, stále miluje Boba a nehodlá ho opustit. Už to prostě není jen ta "pravá občanka" na šachovnici života a vlasti, ale člověk s autentickými prožitky, myšlenkami a zkušenostmi; člověk, který se vymanil z bytí v podřízenosti. Nepřítel je válka a bylo by fajn, kdyby toto poznání vycházelo už jen ze sledování těchto filmů a ne z vlastní participace na ní; kdyby si už mladí kluci nemuseli z kolečkového křesla říkat "I'm a lot fucking smarter now than when I went". ()

Reklama

Vědma 

všechny recenze uživatele

Tohle snad ani není protiválečné drama. To je příběh vyprávěný tak prostě, jako když člověk dýchá a přitom je to protiválečnější než všechny ty výbuchy a napalmy a nohy utrhané v přímém přenosu. Jenom kluci, kteří přišli o svůj bývalý život a iluze a nechtějí už umírat a zabíjet. Atmosféra doby je skvěle vytvořena písněmi a Jon Voight mi nikdy předtím ani potom nepřipadal tak sexy jako tady v roli Luka. Jeden z filmů, na který nikdy nezapomenu. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Halu Ashbymu se "Návratem domů" povedl mistrovský kousek - natočit naprosto jednoduchou formou obsahově nesmírně silný film, vskutku protiválečné drama bez jediné krvavé bojové scény, citlivě milostné drama bez vášnivých srdcervoucích vztahových klišé, film o naprosto obyčejných lidech, jejichž životy a sny fatálně zasáhne válka, která vlastně ani není >jejich< a s níž vpodstatě nechtějí nic mít. Muži mají jen pocit povinosti k vlasti a potřebu si dokázat svou statečnost a ženy jsou jen ty jednoduché paničky, co "byly vychované" k jejich podpoře a následování... Ale >osud< všechny zúčastněné donutí nejen nějak změnit své postoje ale i schopnost nastalé situace smysluplně řešit... Režiséru i ostatním protagonistům se navíc podařilo (i díky dobovým rockovým songům) skvěle vystihnout styl a atmosféru doby konce >šedesátých< let, kdy Válka ve Vietnamu vrcholila a Amerika ještě zcela neznala její možné následky pro ni samotnou. "Nejsem nepřítel, nepřítel je válka" - zazní při závěrečném střetu obou mužských >hrdinů< a v tomhle případě to vůbec nezní jako jen nějaká fráze. Tenhle návrat domů končí tragicky - a tak nakonec ve fatálním finále přichází další zbytečná smrt a snad nějak i symbolicky poslední pohled kamery končí na nápisu ve dveřích supermarketu: "Lucky - Out"... Tak... - - - - - (Poprvé viděno někdy pradávno více tomu jak dvacet let v ČST i v kině, komentář zde po znovuzhlédnutí 6.9.2009 na ČT2 jako třináctý - 7.9.2009) ()

anderson 

všechny recenze uživatele

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.7.1988 - réžia českého znenia (ČST Praha) = OLGA WALLÓ (30.5.2009) Namiesto toho aby ČT tento film odvysielala s pôvodným dabingom v primetime pre všetkých divákov, šupla ho do predpolnočného času s titulkami na ČT 2, pre zopár antidabingových "intelektuálov". Ale ja nie som koncesionár ČT, tak "ať"... (16.9.2009) ()

Galerie (33)

Zajímavosti (10)

  • Úvodní scéna, kde spolu v nemocnici diskutují váleční veteráni, nebyla ve scénáři. Jednalo se totiž o skutečné válečné veterány z Vietnamu, kteří diskutovali o svých vlastních názorech na válku. Jon Voight se měl k jejich dialogu původně připojit, ale z úcty zůstal zticha a poslouchal. (ČSFD)

Reklama

Reklama