In nomine Patris

Období totality padesátých let, utápějící se v nelidském marasmu stalinských represí a čistek, doléhalo asi nejtvrději na představitele církve, kteří jen těžko odolávali vzrůstajícím útokům ze strany bezpečnostních orgánů Ministerstva vnitra. Tragické události spojené s tzv. čihošťským zázrakem patří k nejhrůznějším okamžikům své doby a naší národní historie vůbec; případ faráře Toufara však dokládá pouze jednu variantu z několika stovek dalších a možná brutálněji vedených vražd. Rok 1950 pak můžeme považovat za obzvláště trýznivý, neboť krátce po čihošťské tragédii se v Praze konal zmanipulovaný soudní proces se skupinou dr. Milady Horákové, zakončený dodnes šokujícími rozsudky smrti. Scénárista Jan Drbohlav vytvořil na základě skutečných reálií působivou rekonstrukci, která se nesnaží hledat odpověď na zobrazované události, ale naopak diváka jakoby pouze provází celou tragédií a nabízí možná vysvětlení nebo doplnění. Ani fiktivní linie kolem filmového režiséra není nezajímavá, postupem času se dokonce stává hlavním průsečíkem příběhu a my sledujeme vnitřní zápas zprvu floutkovského alibisty, marně vzdorujícího vystavenému nátlaku a předem jasnému závěru. Herecky filmu dominuje vedle vnitřně ztlumeného Viktora Preisse, který Toufara pojal jako nicnechápající oběť, pevnou ve svém přesvědčení i v nejkrutějších okamžicích brutálních výslechů, Jiří Langmajer v zajímavě odstíněné roli tápajícího režiséra, jež během natáčení odhaluje pozadí celé kauzy. O něco méně se daří Kláře Issové, naopak vynikající drobnokresbu výčitkami stíhaného venkovského policisty tu předvedl Ladislav Potměšil, výborně podaná je i postava hraná Michalem Pavlatou. Škoda, že samotný příběh je přehlcen ještě tuctem dalších, zhola zbytečných figurek, které nemají v ději pražádný význam (Munzarová, Hrušínský, Oliva, Lucie Vondráčková). V celkovém pohledu je In nomine patris mimořádně velkorysý projekt současné veřejnoprávní televizní tvorby, splácející dluh nejen obětem komunistických zločinů, ale především polistopadové společnosti, jež by na své hrdiny neměla zapomínat. Namísto přímočarých obvinění i figur se setkáváme s postavami, které nejsou jednoznačné, procházejí vnitřním vývojem. Nechtěly ublížit, ale přesto se podílely na rozběsněných hrůzách. Tak, jako v budoucnu ještě mnohokrát. (11.09.2010)

"Ty si myslíš, že keď proti tebe nemáme žiadne dôkazy, že sa ti nemôže nič stať?" Ale stane sa, verte, že sa stane. Ono v tej dobe skutočne netrebalo veľa. STB vtedy vedela šikovne zatočiť s každým, kto sa jej zdal nepohodlný. Ak dôkazy neboli, rýchlo si ich vyrobili sami. Ak neboli svedkovia, rýchlo našli a podplatili si falošných. Potom už iba stačilo mlátiť a vyhrážať sa dovtedy, kým ste nepodpísali priznanie. Na tom však často veľmi nezáležalo, Či ste nepodpísali alebo nie, vyfasovali ste takmer rovnaký trest. Zlomiť vás brali ako bonus. Presvedčivý tv film o vtedajších pomeroch, takých prípadov odsúdených kňazov boli desiatky, možno stovky, väčšina z nich si to odsedela v Leopoldove, ale samozrejme nie len tam. Je fajn, že s touto témou prišiel niekto aspoň na poli tv filmu, aj keď téma by si žiadala solídny tv film a čo najväčšiu popularitu v prípadnom úspechu, aby čo najviac mladých vedelo, ako tu kedysi fungovalo, videli rozdiel a možno viac si cenili to, čo majú dnes. 80%. (26.12.2014)

TV tvorba dokázala v In nomine patris, že dokáže předčít i řady filmů určených do kin. Podařený pohled na černé období našich dějin. Viktor Preiss je jako obvykle výtečný i ostatní se snaží a jde jim to (ano i Pavel Kříž). Mám jen menší výhrady k herci hrajícího vrchního vyšetřovatele. Scénář mu moc nepomohá (nebo možná je to příčina), ale on značně přehrává. 70% (15.01.2010)

Připadlo mi to trošku jako film natočený na zakázku (o dokumentu natočeném na zakázku). Vůbec tím ovšem nechci snížit hodnotu výpovědi o zvěrstvech páchaných na odpůrcích tehdejšího režimu ! Ten potenciál vlastního příběhu byl ovšem větší a s hereckým obsazením uvedeným v titulkách sliboval intenzivnější zážitek.... taky si nedovedu vysvětlit tolik dobrých herců v tak bezvýznamných rolích (Hrušínský, Táborský....). Shrnuto: bylo to dobré, ale já čekal druhé "PF77" - ovšem to by asi musel režírovat někdo jiný... 70% (15.11.2004)

Má to pár vyšperkovaných dialogů, což se ostatně z námětu dá vytřískat docela snadno. Ale čekal jsem víc, možná jsem si moc sliboval od vždy výborného Viktora Preisse. Jenže ten je tady už tak od půlky polomrtvej, potažmo mrtvej. Nebo mě možná srala Klára Issová. Nevím, ale celkově za mě jenom lehce nad 50%. (14.09.2014)