Obsahy(1)
Pánové! Je zle! Jede k nám revizor! Kristepane! A inkognito! Krátký popis: Kdo by neznal notoricky známý začátek hry Revizor ruského klasika N. V. Gogola. Hrál se na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu, v níž hostoval Oleg Tabakov. Tato inscenace se stala úspěšná i pro svůj politický podtext, který si v něm každý v tehdejších letech totality rád našel. Pozoruhodné je, že po mnoha desítkách let není hra o nic méně aktuální. Genialita autora, patrně. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, protekcionalismus, lemplovství, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, submisivita k nadřízeným... A osvobozující smích nad tím vším a stále stejným lidským hemžením, které se projevuje konstantně napříč věkem právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Problémem Oldřicha Kaisera vždycky bylo, je a bude přehrávání. A právě na Revizorovi se to dá demonstrovat. Dokud je Chlestakov umolousaná nula a nemá na zaplacení hotelu, je Kaiser výborný, decentní, uměřený, dokonalý. Stejně tak v situacích, kdy mu ještě nedochází, že ho všichni mají za obávaného revizora. Jenže pak už je zas všechno ve starých kolejích: humpolácky divadelní manýra, přehnaná dikce, grimasy, šaškování, trapnost. Zajímavé ve srovnání s Jiřím Lábusem. Jeho Hejtman prochází stejným vývojem v opačném směru, a přesto Lábus po celou dobu udrží pokerface zkušeného komika. 50 % ()
Kromě toho, co o Revizorovi napsal Oskar (a je fakt, že ani Vlasta Burian se neutrhl ze řetězu tak, jako Oldřich kaiser), bych si ještě s dovolením rýpnul do "výkonů" Josefa Cardy a Kateřiny Hrachovcové, které jsou opravdu, vážně, vskutku a doslova mizerné. Pokud bych měl srovnávat s nedávno viděnou Kačerovou inscenací z jednasedmesátého roku, Chlestakov, jakého předvedl Jiří Kodet, opravdu nemá konkurenci. ()
Zatímco kniha a některé filmové verze Revizora apelují na svědomí a text i herectví jde víc pod povrch věcí, tato verze se zaměřila na karikování už tak karikatur ve snaze diváka hodně pobavit. Mě to ale v žádném případě neuráží, naopak, je jen logické, že každý režisér hledá "svůj" přístup a pokud je ještě Oldřich Kaiser v takovéto formě, tak já se královsky bavím. ()
Líbily se mi moc obě verze, jak ta Burianovská, tak i tato verze. Mile mě překvapila i Kateřina Hrachovcová, která byla ve své roli uťaplé dcery pána hejtmana výborná. Myslím, že pan Schmitzer nikdy takovou roli nehrál, aby během celého filmu nepromluvil ani slovo, ale i jeho role podnapilého(to je asi hodně mírné slovo) úředníka byla moc milá. ()
Dobře zpracovány film podle známého Gogolova Revizora. V tomto filmu můžeme spatřit českou hereckou špičku, ale herecké výkony některých hlavních představitelů jsou velmi špatné a to zejména Kateřiny Hrachovcové a Josefa Cardy. Také souhlasím, že Kaiserovo přehrávání bylo až příliš. Avšak pomůcka k maturitě je to velmi dobrá. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Pavla Černá
Reklama