Nepohodlný

(1001) Já teda vím, že pořád blábolím o tom, že budoucnost kinematografie leží ve slučování neslučitelných žánrů, ale když se doprostřed politického/korupčního thrilleru vloží čtyřminutová scéna, během které šedý muž za sklem brečí, protože přes sklo vidí do růžové zamilované minulosti, kde on a jeho růžová zamilovaná žena leží v posteli a říkají si růžové zamilované věci (což už jsme navíc v jednom předcházejícím flashbacku všechno viděli!!!), tak si jako divák připadám obtěžovaná záměrem polidšťovat postavy za každou cenu a manipulovaná k soustředění se na krávoviny místo na ty věci, které jsou důležité. Což se přirozeně projeví mou hněvivostí a pohrdáním směrem k celému filmu. Zkrátka provedení je hodně líbivé, což mě znechucuje, protože při pohledu na třeba Tinker Tailor Soldier Spy lze spatřit, že to jde i jinak. (09.03.2014)

Neskutečně protřele natočený thriller, který pod svou základní slupku konspiračního spiknutí inteligentně narouboval nekompromisní obžalobu velkých farmaceutických společností, které na nemocemi sužované Africe vydělávají miliony. Režiséru Meirellesovi se podařilo tuto optiku sociálního tématu zaostřit do takové podoby, aby si i ten nejméně obeznámený divák připadal, že právě rozetnul Gordický uzel a zpravodajský pracovník nemusel i při (neodvratném) zjednodušení celé spletité machinace dostat infarktový záchvat. Dokonale vyvážená směs působivého obsahu, s přehledem zvládnuté formy (autentická ruční kamera) a jako bonus vynikající herecký tandem Fiennes a Weisz. Po Hotelu Rwanda přišla vyspělému světu další nelichotivá pohlednice s podpisem „Afrika“. (05.01.2007)

I přes závažnost tématu se pro mě Nepohodlný stal zdlouhavým, nesdělným a nešokujícím čekáním na neuspokojivou satisfakci s neadresným poselstvím, pro lepší stravitelnost protýkaným bezradnou romantickou linkou, sestávající z prosluněných flashbackových úsměvů Rachel Weisz. Až znepokojivě zapomenutelné... (10.08.2013)

Obsahově důležitý i s několikaletým časovým odstupem, bohužel formálně však naprosto selhávající. Zmatečná chronologie příběhu celkem nudí včetně ruční kamery. Racheliny úsměvy ve flashbacích jsou kouzelné, nikoliv oscarové...Takže celý ten chaotický a nezáživný kolotoč konspirací, vydírání, nevěry a vyšetřování je z mého pohledu jen dalším příspěvkem do sbírky snímků s nápisem "promarněný potenciál". (23.07.2021)

Pekelne vážna a pekelne dobrá dráma, po ktorej by som sa nečudoval, keby v súčasnosti proklamovaná hrozba pandémie z vtáčej chrípky bola iba falošnou mediálnou bombou, vedúcou k nabaleniu sa farmaceutických spoločností z peňazí kupcov preventívnych vakcín. Film je súčasne kritikou skomercionalizovanosti našej spoločnosti i smutným príbehom lásky dvoch dobrých ľudí, ktorí sa jej postavili. Obe roviny splývajú v dlhú a spočiatku pomerne chladnú drámu, ktorej však postupne vprúdi krv do žíl a vyústi v krásny záver. Skvelá greengrassovsky "roztrasená" kamera, navyše s účelovo efektnými filtrami (chladno ponurý Londýn / preslnená červeno-žltá Afrika). Bravúrne herecké výkony Rachel Weisz a Ralpha Fiennesa. Film, ktorý nepotrebuje dojímať k slzám, aby bol krásny. (21.10.2005)