Reklama

Reklama

Robert Langdon je expert na náboženskou symboliku. Během autogramiády své knihy v Paříži je policií požádán o spolupráci při vyšetřování vraždy hlavního správce Louvru, Jacquese Sauniera, se kterým se měl toho dne setkat. Saunier, kterého střelil albín Silas, totiž před smrtí popsal své tělo i podlahu kolem sebe podivnými symboly. Robert se je snaží kapitánu Fachovi vyložit, objeví se tu však policejní kryptoložka Sophie Neveu, která Roberta tajně varuje, že ho Fache hodlá zatknout za vraždu. Pomůže mu uprchnout a společně s ním se pustí po stopách Saunierových šifer. Vyjde najevo, že zavražděný muž byl dědečkem Sophie a podle všeho patřil k tajné organizaci Převorství sionské, která po tisíce let ukrývá a chrání tajemství svatého grálu. Mezitím Silas, který na pokyn biskupa Aringarosy a vlivné církevní organizace Opus Dei také pátrá po grálu, zjistí, že ho Saunier oklamal a svedl na falešnou stopu. Robert a Sophie uniknou kapitánu Fachemu, posedlému jejich zatčením, a podaří se jim získat da Vinciho šifrovací přístroj kryptex, ukrývající údajně tajemství grálu. Spojí se s britským historikem a milionářem Teabingem, se kterým pokračují do Londýna, kde je čeká nejedno nebezpečí, ale také šokující pravda o tajemství grálu. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (1 467)

Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Vynikající tragický hrdina Silas v podání Paula Bettanyho a ryzí Brit Leigh Teabing Iana McKellena jsou jediné postavy, které vyvolají touhu dozvědět se o nich něco víc. Nejslabší je Robert Langdon, jeho prázdnotu nedokáže zachránit ani charisma Toma Hankse. Nic moc natočené a k tomu ty nechtěně zábavné zvraty. Pár postřehů je zajímavých a sem tam nějaká dobrá hláška, jinak ale zmatené nic, hrající si na velkého proroka ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Pominu-li argumentační pomýlenost tvrzení některých kritiků, že "film je dobrý, protože vše, co je na něm špatné, bylo už v knize," musím s nimi navíc nesouhlasit. Snímek se vůči knize stylisticky i narativně vymezuje a jakákoliv podobnost vychází spíše z povrchního srovnání příběhů. Nadsazený akcent předlohy totiž nahradil akcent mysticizující, což radikálně mění vyznění a žánrový příběh je reprezentován bezmála jako náboženský obřad, v němž není primární informace samotná, ale proces jejich zdánlivého podávání. __ Jakkoliv je literární předloha z mnoha důvodů výrazně problematická (= blbá), je evidentně psaná s jistým hyperbolickým nádechem. Inscenuje tak velká konspirativní odhalení či (pseudo)seriózní setkání odborníků stejně okázale jako žánrově determinované scény bičování, neustálých úniků, rituálních vražd nebo řešení zašifrovaných zpráv. Střídání těchto dvou diskurzů tvoří společně s atraktivním vnímáním historie feministickou optikou tvoří formální dominantu knihy… __ Příznačné pro obměnu narace a stylu je už úvodní sekvence, v níž postava A honí po Louvru s pistolí postavu B, aby z ní dostala nějaké informace a pak ji zabila. V knize je situace inscenována jako žánrová a narativně ustavující. Subjektivní popisy pocitů a myšlenek postavy B tvoří klíčová čtenářská vodítka pro uchopení následujícího děje. Filmová podoba týž scény je natočena hlavně prostřednictvím dlouhých detailů na obrazy na zdech, které jakoby nezúčastněně (a s nimi i divák) shlížely na anonymní muže pod sebou. Finále scény film nakonec rozmělní v nesmyslné a kontraproduktivní paralelní montáži se scénou následující. __ Nahrazení žánrovosti a narativity falešným mysticizmem nakonec filmu umožňuje pod rouškou transcedence ohladit všechny ideologické hrany předlohy, takže v něm nejsou velká tajemství, zásadní konspirativní odhalení, proticírkevní pasáže, feministické čtení minulosti a ve výsledku ani žádné postavy, tvořeny v knize především reprezentací výše zmíněného. Vznešená inscenace ničeho zpomaluje čas, postavy mluví pomalu, šifry samotné jsou ve výsledku marginální a ačkoliv hrdiny neustále někdo honí, vždycky je dost času na dlouhý dialog (např. scéna, v níž padouch ve stínu počká, než si dopovídají, a teprve potom zaútočí). __ Nejpodivnější "vyprazdňující" modifikací však prošlo trojí finále, jež v knize vychází z řady vodítek v předchozích pasážích. Ty však snímek postrádá a inscenuje "první" finále jako moment zásadní spirituální katarze, kdy kamera ve spirálách za doprovodu burácivé hudby oblétá hrdinu, před nímž z prostoru nesmyslně vystupují digitální objekty (ačkoliv implicitně jde o prostou logickou dedukci). Podobný model pak film aplikuje v posledních minutách, kde je ještě intenzivnější, protože musí zakrýt absurditu celé scény, když hrdina největší tajemství odhalí náhodou při holení. Výsledkem je hvězdně obsazený hollywoodský blockbuster, který tradiční narativní model (už sám o sobě v knize hrozně nefunkčně uchopený) zcela vyprázdnil a nahradil falešnou mystikou (korelující s otravně "sugestivní" hudbou). () (méně) (více)

Reklama

Shit 

všechny recenze uživatele

Ze začátku mi to přišlo jako dost dobrej mysteriózní krimi thriller. Vyšetřování a pátrání zajímavý a celkem napínavý a postava Bettanyho skvěle úchylně vypadající, jenže zhruba od poloviny nebo možná ještě před polovinou filmu, to začíná silně nudit, protože i když se pořád odvíjí pátrání po oběvu tisícíletí, tak to je dost nezáživně podaný, prostě se něco najde, nějaká stopa ta je ovede na další místo, atd atd atd, pořád dokola bez větších emocí a ještě s dost stupidním prokouknutelným scénářem a v podstatě až do konce se film pořád zhoršuje a jelikož je tenhle film fakt pěkne dlouhej, tak konec je hyper na nic, opět zbytečně protahovanej a pro mě nezajímavej a nakonec i ze skvělý postavy Bettanyho se vyklube jen takovej malej zbytečnej pochcánek. Krom toho tohle vyšetřování, mě z hlediska jestli by to mohla být pravda nebo ne, fakt nezajímá a možná i proto mě většina scén nechala naprosto chladným. Tenhle film je pro někoho pro koho by podobnej objev byl naprosto šokující, ale mě to fakt nezajímá. Ale i tak, že to neni nic co by mě nějak oslovilo, to mohlo být dobrý, jen kdyby film pokračoval v nastoleným tempu ze začátku a hlavně kdyby byla giganticky lepší muzika. Děsně mi chyběly nějaký chorály a podobně nábožensky založená muzika, která by scénám kdy se například Bettany bičuje dodala skvělou atmosféru a potažmo celýmu filmu. Nevim jak s timhle moh Brown prorazit, podle mě to bylo jen kvůli tomu, že to je takový kontroverzní téma, ale pro nezaujatýho diváka, potažmo čtenáře, pokud je Kniha aspoň podobná filmu, je to nuda ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Bublina splaskla. Nebo ne? Já jsem to udělal chytře: začal jsem číst knihu těsně předtím, než jsem měl jít na film. Za čtyři dny jsem se dostal do poloviny (čte se to rychle) a právě proto mě první půle filmu nudila. S druhou půlkou už to bylo lepší, ale také žádná sláva, navíc scénář (debilní dějové zvraty, zbytečná doslovnost) sráží skoro úplně všechno, což nemohu říct o režii, která mi tak strašlivá nepřipadla. Nejpodstatnější je ovšem fakt, že ten snímek je neuvěřitelná blbost (třeba umělecká licence, obraz, se bere jako vodítko k historii, po čemž se ovšem nesmíme divit Brownovi), ale to tady bylo řečeno již mockrát, takže nebudu zbytečně rozebírat už proprané, snad jen, že i některé věci v knize lze (i bez znalostí symolololololologie) odhadnout a nejlepší, nejněžnější, velice smířlivý a vlastně jediný okamžik, který se mi na filmu líbil, byl ten, kdy Langdon poklekne. 50%. No a to už by snad, Ježíši (ale ten je v tom ještě víc nevinně spíš by se slušelo zvolat "Browne!"), mohlo stačit, ne? ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Napínavý a dostatečně propletený kousek, který bylo svého času nebezpečně módní kritizovat. Tradičně výborný Hanks, krásná Audrey a ďábelský Bettany v příběhu atraktivním, jak po historické, tak po současné, i vztahové či náboženské stránce. Na první zhlédnutí bez znalosti předlohy je ale na pozornost diváka náročný až příliš a až při tom druhém si lze v poklidu doplnit souvislosti. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (57)

  • Kvůli postavě vražedného mnicha Silase (Paul Bettany) se sněhobílou pletí snímek pohoršil americké sdružení albínů. "Od roku 1960 jde o 68. snímek s démonickým albínem," konstatoval šéf organizace Michael McGowan. (Divočák)
  • Silas (Paul Bettany) má pistoli Heckler & Koch USP stejně jako v románu, kde používá náboje .40 S&W, zatímco ve filmu vypadá pistole spíše na 9 mm. Náboj .40 S&W je výkonnější než 9 mm Luger při zachování přesnosti a výkonnější než některé náboje .45 ACP. Profesor Teabing (Ian McKellen) má Smith & Wesson Model 60. Noční ředitel banky Andre Vernet (Jürgen Prochnow) drží pistoli Glock 17. Poručík Collet (Etienne Chicot) disponuje pistolí SIG Pro SP2022 - na rozdíl od knihy, kde je jeho zbraní Manurhin MR-73. (Maulincio)

Související novinky

Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard

Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard

22.06.2017

Hollywoodem tenhle týden otřásl odchod Phila Lorda a Chrise Millera od sólovky Hana Sola. Šéfka Lucasfilmu Kathleen Kennedy je propustila měsíc před koncem natáčení, jelikož se jejich vize začala… (více)

Koho čeká Inferno s Langdonem?

Koho čeká Inferno s Langdonem?

19.02.2015

Šifru mistra Leonarda ani Anděle a démony nepotkaly moc příznivé ohlasy. Po finanční stránce ale oba filmy mocně zabodovaly, takže není divu, že uvidíme pokračování. V adaptaci dalšího románu Dana… (více)

Toma Hankse čeká Inferno

Toma Hankse čeká Inferno

27.08.2014

Pokud znáte knižní tvorbu Dana Browna, mělo by vám být z nadpisu všechno jasné. Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony bude na velké plátno konečně následovat další dobrodružství symbologa Roberta… (více)

Symbol je ztracený, ale našel režiséra

Symbol je ztracený, ale našel režiséra

22.10.2011

Ron Howard, který natočil Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony, se na třetí langdonovku vykašlal kvůli adaptaci westernové fantasy Stephena Kinga „Temná věž“. Tu mu ale studio Universal nakonec… (více)

Reklama

Reklama