Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vypráví o věčném rozporu mezi rozumem a citem, o dvou podobách lásky, duchovní a tělesné, o možnosti přátelství mezi mužem a ženou, tak, jak o ní píše ve své stejnojmenné básni Robert Graves. Tvůrci přiznávají, že jeho příběh je tak trochu "červenou knihovnou", že základní téma je jakoby z románu pro služky. Avšak podle scenáristy je to jen "ironické východisko", protože životní situace filmové postavy je vážná a plyne z ní řada paradoxních situací, které jsou tragické i zábavné a inklinují k černému humoru. Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský tentokrát zvolili syrové vyprávění v příběhu mladé ženy, která prožívá ne příliš šťastné manželství s drsným mužem, když potká jeho andělský protiklad, staršího emigranta. Seznámí se s ním přičiněním manželovy nelegální činnosti. Zatímco muž sedí ve vězení, žena odjíždí i s dětmi a novým přítelem do Itálie. Ale vztahy nejsou jednoduché, ani jejich řešení. Po mužově propuštění z vězení a po smrti své matky se i žena s dětmi vrací domů... Vedle hlavních rolí milostného trojúhelníku v podání A. Geislerové, J. Abrháma a R. Luknára ve filmu podaly výborné výkony J. Brejchová a E. Vášáryová (matka a tchyně), kterým skvěle sekundoval J. Schmitzer (manžel hrdinčiny matky). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (530)

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Hřebejk ustoupil od tragikomických příběhů postaviček, které praktikoval už někdy od Pelíšků, a hraje na spíše klasičtější dramatickou strunu. Docela mu to jde, jen ten příběh není příliš zajímavý a neobsahuje žádný výraznější, extrémnější moment, takže rychle vyšumí a téměř nic nezanechá. Celé to hezky vypadá a jde rozhodně o lepší film, než jakým bylo předchozí protirasisticky agitující Horem pádem. Herci jsou dobří, body navíc dávám za poměrně naturalistický přístup a z toho pramenící přesvědčivé prakticky všechno, včetně neútěšných výsledných point. 7/10 ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Opět můžu zbytečně plakat a nadávat na Hřebejka, můžu tu vyprávět o tom, že by pro všechny bylo lepší, kdy seknul se řemeslem a točil už jen reklamy, ale nebylo by to zbytečné? Možná, co je však jisté je fakt, že by to stejně ničemu nepomohlo, takže bude lepší se smířit s faktem, že Hřebejk prostě bude točit dál a ještě pár dobrých let o něm nejspíše uslyšíme. Ač Honza není nejlepší z českých režisérů, rozhodně dokáže točit dobré filmy. Kráska v nesnážích sice není tím pravým důkazem, ale rozhodně nabízí budoucí cestu. Kráska v nesnázích díky bohu nepokračuje ve stopách hloupých filmů z minulosti, které sice jsou červeně ocejchovány, ale jejich kvalita je velmi chabá, ale navazuje na mnohem povedenější Horem pádem. Jasně znatelné je to jak z volby výtečného hudebního doprovodu, tak i z pěkné filtrace obrazu. Hřebejkovi se daří navodit příjemnou atmosféru, díky které snímek lehce plyne a baví, opravdu baví. Pár velice příjemných scén (záchod), výborné herecké výkony (!), což se v českých filmech nevidí zrovna často (pouhé jedno vybočení - sourozenecký "boj") a pěkné lokace. Tvůrčí styl je však tím co tenhle snímek strhává dolů. Jde o to, že se prostě nijak nevyvíjí. Od filmu Šakalí léta uplynula již spousta času, ale Hřebejko-Jarchovský rukopis je stále stejně znatelný. Kráska v nesnázích není vůbec špatná, spíše bych ji nazval mírně ošuntělou, bez jiskry a nápadu. Je asi taková jako vaše oblíbená hračka, kterou najdete po letech, zaprášenou... Máte z ní sice radost, ale přeci jen je trochu jiná než když jste ji dostali prvně. ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Hřebejk je takový typický středoproudař, jehož filmy jsou kvalitní nenáročnou zábavou. A tak Kráska v nesnázích potěší tím, že se autoři pokusili film obohatit o hlubší smysl. Ukazují věčnou pravdu o tom, jak s dobrákama každý zamete a že v naší zemí žije pěkných pár hajzlíků. Kráska v nesnázích tak tímto skepitckým tónem navazuje na vydařené Horem pádem a řadím je mezi autorovy silnější filmy. K dokonalosti snímku schází snad jen větší konzistence a údernost. Ale film má celou řadu silných stránek. Geislerová dokazuje, že si prostě zaslouží být jednou z nejobsazovanějších českých hereček, protože je prostě, podobně jako dříve Jirásková, či Bohdalová, excelentní. Například milostné scény ve filmu, jinde pouhý líbivý přívěsek, zde klíč k pochopení hrdinky, jsou zahrány tak bravurně, že vlastně vysvětlují veškerou motivaci hlavní postavy. Názorně demonstrují věčný konflikt rozum versus pudy. A protože hraní takových scén asi není nejpříjmnější, zaslouží si za herečka uznání za to jak dobře vtiskla věrohodný charakter své postavě i během těchto scén. Jíří Schmitzer září, nechápu kde tolik sympatický člověk jako je on, mohl vyčarovat tak slizkého hajzlíka. Za dobrý nápad považuji použití hudby Radůzy. Tato zpěvačka má spustu tklivých skladeb a stačí jen pát tónů, abych měl husí kůži. A tak si myslím, že měli film vybavit hlavně jejími skladbami, čímž by tvůrci docílili osobitějšího rázu. Písniřky G. Hansarda, ač pěkné se prostě k filmu nehodí tolik, jako ry Radůziny. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Z tohoto filmu plyne pár věcí: A) Ženský jsou nepoučitelný. B) Radůza je jen průměrná zpěvačka. C) Celý film stojí na Schmitzerovi. Oprávněný český lev. Naopak nevím, kde ho nabrala Geislerová. Ale budiž. Závěr: Film zachraňuje především výše zmíněný Schmitzer. Jinak je to dost průměrný snímek. Škoda. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Když jsem viděl, že to poběží v telce, dostal jsem chuť si to připomenout, protože jsem si uvědomil, že to je už 13 let, co jsem na tom byl v kině - což mimo jiné znamená, že zde člověk dostane 30 letou Aňu Geislerovou, která v té době byla pravděpodobně na vrcholu své atraktivity (před 3 lety v Anthropoidu, kdy jí bylo 40, mi už najednou přišla stará) a která se mi tady hodně líbí, i když ji jinak moc nemusím. Vlastně asi všichni herci jsou tady super, především pak Schmitzer je naprostý bůh a jeho postavu jsem hluboce nesnášel, podobně jako ty dva sráče, které hráli Macháček s Hrušínským - scéna, v níž jim Abrhám vytře zrak, je podle mě jedním z vrcholů filmu (protože jinak tam Abrhám hraje tak neuvěřitelného dobráka, až to není možné, ale věřil jsem mu to). Jako asi lze mít výhrady k tomu příběhu, soundtracku (Hansard) nebo samotnému závěru, který mi asi moc nesedl, ale stejně mi to - minimálně na české poměry - přijde prostě jako dobrý film, který stojí i za opakované zhlédnutí. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (16)

  • Scenárista Petr Jarchovský v době vzniku filmu přiblížil svůj pohled na mimořádnou postavu Richarda Hrstky (Jiří Schmitzer): "Je to vysokoškolák, který okamžitě po ukončení vysoké školy za totality plánovitě šel do invalidního důchodu - třeba kvůli modré knížce. Později se z jeho ulejvárny stal princip, jak vyzrát na na socialistické zřízení. Zašívárna se mu stala životním stylem a krédem. Takových lidí byla spousta. A přelili se do nových časů. Mimochodem, jsou jich plné hospody, a když se s nimi dáte do řeči, zjistíte, že jsou to dnednes často velmi militantní vyznavači a voliči ODS. Mluví o pořádku, řádu, pracovitosti a o tom, jak je každej zodpovědný zám za sebe. Richard patři ke generaci, která po osmašedesátém ztratila smysl existence. On sám se ho však nikdy nepokoušel znovu nalézt. V jeho postavě je koncentrované všechno negativní z tehdejší deziluze." (NIRO)
  • Kniha, kterou ve filmu čte Evžen Beneš (Josef Abrhám), je „Nesnesitelná lehkost bytí“ od Milana Kundery. Zde se však objevuje její italský překlad („L'insostenibile leggerezza dell'essere“). (ELBobes)

Související novinky

Darabont a King opět spolu

Darabont a King opět spolu

08.02.2007

Frank Darabont ještě nedokončil svůj nejnovější projekt a už se rozpovídal o svých budoucích plánech. V nynějších dnech pokračují přípravy na jeho další film The Mist, který vychází z novely mistra… (více)

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

01.02.2007

Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)

Reklama

Reklama