Velký Gatsby

Tento komentář je společný pro všechny tři existující filmové verze, dopustím se v něm jejich srovnání a může se tak spolu s hodnocením ještě několikrát měnit. Verze 1949: Mělo to být velké, ale není. Škoda exteriérů, které příliš smrdí ateliérem. Gatsbyho minulost je tu flashbackově zobrazena ve stylu gangsterky, postava vypravěče Nicka se s Gatsbym pere o divákovu pozornost a tříští sympatie, o které scénáristům, ořezávajícím slavnou literární předlohu k obrazu svému, zjevně dost šlo (důkazem je poslední záběr na Gatsbyho ruce, pomalu sklouzávající do bazénu, a tady se zase nabízí paralela s DiCapriovým Jackem z Titaniku :-). Poválečný Gatsby není zklamáním, ale ani výhrou. Verze 1974: Téměř hodina stopáže k dobru proti poválečné verzi je znát, z knížky se tak do filmové adaptace dostalo víc, a ruku na srdce, i fakt, že představitelé hlavních postav jsou známí (přinejmenším Redford a Farrow), hraje ve prospěch Claytonovy režie. Samotný Gatsby (Redford) se ve filmu objeví mnohem později než Alan Ladd v roce 1949. Na druhou stranu, téměř dvě a půl hodiny udržet pozornost prakticky nejde, tempo vyprávění proto kolísá, je tu příliš mnoho zpocených čel. Překvapivý prostor dostává Karen Black v roli nevěrnice Myrtle Wilsonové, výtečný je Bruce Dern, moc pěkná Lois Chiles. Verze 2013: Ne ne, spektákl už byl definován Moulin Rougem a je krajně nevhodné se k němu vracet. Umělejší je snad už jenom domeček pro Barbie od Mattela. Více v mojí externí recenzi pro kult na konci května. (12.05.2013)

Daisy je v tej svej nevinnosti taková mrcha, vhůů, to Cruella de Ville proti ní byla bezvadná žába, považte, přestože chtěla na kožich ta roztomilá flekatá štěňátka. Aspoň se u toho netvářila jako ta hodná. Chudák krasavec Gatsby žil svůj život jen pro ni, plnně se jí obětoval a naservíroval jí své srdce na stříbrném podnose. A co udělá ona? Lepší se neptat! Teda kdybyste se zeptali, tak vám to stejně nepovím, protože by to rozhodně zavánělo spoilerem, to nechcete. Pusťte si raději na gramci svou oblíbenou jazzovou desku (cédéčka ni mp3 se nepočítaj), já jedu tu od Irvinga Aaronsona, zatančete si charleston, a pak se z pohodlí svého sofa koukněte na tenhle film. Ale to jen v případě, že váš soused nepořádá elegantní mega párty s orchestrem, tím nejlepším šampaňským a ohňostrojem, to pak nahoďte oblek či šatečky a jděte to prožít, swingujte, děti, swingujte. (10.10.2014)

V pořadí již třetí filmová adaptace slavného románu F. Scotta Fitzgeralda z roku 1974 s Robertem Redfordem a Miou Farrow v hlavních rolích. Scénář : Francis Ford Coppola. Kamera : Douglas Slocombe. Mia Farrowová byla v době natáčení těhotná, což se režisér rozhodl zakrýt tím, že kamera herečku zabírala z blízka, případně na sobě Farrowová měla rozevláté šaty, které její narůstající bříško do značné míry zakrývaly. (25.04.2011)

Nevím, jestli je to kvalitou filmu, nebo spíš podobností představ mých a Jacka Claytona (popřípadě Francise Forda Coppoly, autora scénáře), ale film se mi líbil hlavně proto, že naprosto kopíroval dojem, který jsem měl předtím z knihy Francise Scotta Fitzgeralda. Mia Farrowová excelovala tak jako Robert Redford nebo Karen Blacková jako Jordan Bakerová. Nejvěrněji se knize přiblížila pasáž mezi Long Islandem a new Yorkem - pustina, které vévodí reklama s brýlemi doktora T. J. Ecklenburga, symbolizující něco vyššího, a benzinová stanice s jejím majitelem Wilsonem a jeho ženou. Hvězdičku ubírám hlavně kvůli dlouhým vyprávěcím monologům, kterých by se nepůvodní scénáře měly spíše vyvarovat, aby necitovaly svůj originál. (15.09.2010)

Ne, mně to nepřišlo až tak hrozné, jak se tu píše. Možná proto, že neznám ani knihu, ani jiné adaptace a že se mi tu moc moc líbil mladičký Redford (už vím, komu se podobá Brad Pitt). Chápu, že měl tolik fanynek. Nevadil mi český dabing, líbily se mi kostýmy, lokace, celé mne to bavilo a ano, asi to mohlo být drama, asi to mohlo mít větší hloubku, ale nedostatek toho všeho odpouštím. Vždyť je to jakási klasika, na kterou se dá i po víc než 30 letech velmi dobře dívat a to se cení. (15.03.2011)