Harry Potter a Fénixův řád

Už sem viděl 5 dílů a stále sem nepochopil, co je na tom tak vyjimečnýho. Podle mě se jedná o průměrnou fantasy pohádku, ze který se udělalo něco víc jen proto ,že malý dětičky se můžou zbláznit z kokotských brýlí, pláště a hůlky a hrajou si na kouzelníky. Nicméně k filmu, předchozí díly byly sice kravina, ale dalo se na to celkem koukat, ale tohle? Nuda k uzoufání, 2 hodiny nekonečných stupidní a ubohých dialogů, špatnej rozkouskovanej děj + neskutečný přehrávání Radcliffea, kdy celej film prohekal a profuněl a dělal, že skvěle hraje a když už sem byl těsně před koncem úplně na dně sil, tak mě dorazila nejstupidnější věta filmu o přátelství a lásce. Mimochodem romantická vsuvka Harryho Pottera s Katie Leung byla taky vskutku "gigantická" a propracovaná, hlavně, že vybrání Leungový byla skoro zpráva roku. No jediný za co se dá tenhle film tak trochu pochválit jsou triky, ale jakmile přišla řada na nějakou těžší trikovou sekvenci, tak bylo zase po prdeli a za moc to nestálo. Je to brak (21.09.2007)

Things at Hogwarts are far worse than I feared... David porazil Goliáše, Yates předsudky, Radcliffe sám sebe a Fénix vstal z Newellova kašovitého popela. 138 minut krátká psychologizující adaptace má ten správný švih, britský říz a strhující tempo, takže i vášnivý ctitel předlohy jako má maličkost se nechá okouzlit prosekaným stromovím příběhu a absorbuje se do plátna na vlně téměř gondryovských průletů. Harryho patnáctý rok je ztělesněný zlým snem... stojí proti němu sedmá velmoc, stádo nacisticky vyhlížejících Smrtijedů, růžová pedagogická ropucha se sadistickou úchylkou, která mu názorně předvede, že učení JE mučení, v rámci nitrobrany nechává do své tajemné komnaty vkročit Snapea a last but not least, v jeho ostříhané hlavě se ozývají temné hlasy...Každý režisér vtiskává do tváře potterovské série svůj odraz, nejvýraznější obrat Fénixova řádu spočívá v introspektivním důrazu na osobnost hlavního hrdiny. Důmyslnými turboprůniky sledujeme vnitřní svět Harryho Pottera, namísto famrpálu a akčních parádiček z dílen trikových kouzelníků zaostřujeme na vzpomínky, přání, myšlenky, obavy. Místy tahle sonda zaplouvá do depresivních hlubin, ale celý příběh je hustě prošpikován nenásilným humorem, škádlením i ironií a vizuálně i hudebně létá na křídlech testrálů..:-) Asi jsem pořád jen dítě zapomenuté v kouzelném světě, ale ten podceňovaný televizní režisér složil téměř všechny NKÚ s nejvyššími známkami a zaslouží si Merlinův řád první třídy- za kouzla s herci. :) P.S. Osmička je provizorní, viděno v Imaxu s dabingem. P.P.S. V originálním znění zvyšuji na 85%. Za Rickmanova Snapea. (04.08.2007)

Po Newellovskej rutinérskej a efektami nabitej štvorke mení Yatesov piaty diel notu na rádoby psychologickú konverzačnú drámu s prvkami kritiky diktátorského vzdelávacieho systému. Fenomén HP ide ťažko mimo mňa, napriek tomu si každý rok nájdem čas na to, aby som si pozrel na čom tá dnešná mládež fičí. Ale k filmu-Yates rozhodne natočil lepší film než bola vyprázdnená Ohnivá čaša, nanešťastie opäť plávame na vlnách lásky, dobra a spravodlivosti, ktorá vždy vyhrá. Istá snaha o vnútornú prepracovanosť charakteru hlavného hrdinu tu je, bohužiaľ momentov v ktorých si uvedomuje že svet ani ľudia nie sú dokonalí (terorizovanie mladého Snapea) je ako šafranu. Yates utlmil dve najvýraznejšie vedľajšie postavy Hermionu a Rona na úkor ostatných spolužiakov, ktorí za tento priestor vďačne prekrývajú známejších hrdinov. To platí najmä o predstaviteľke Luny Lovegood, Evanne Lynch, ktorej výstupy sú potešením pre oko i ucho diváka. Ide totiž o jednu z mála originálne a zaujímavo napísaných postáv v tomto filme. Omnoho viac diváckeho záujmu vzbudia postavy na strane Temného pána (ktorý stále vyzerá ako nedovyvinuté niečo a je skôr na smiech), a to Lucius Malfoy a sesternica Bellatrix Lestrange. Jason Isaacs tu konečne nepôsobil ako idiot (na rozdiel od Newellovho počinu) a akonáhle sa na plátne zjaví pani Burtonová (pardon, Helena Bonham-Carter) budete mať pocit, že Voldemort je len nastrčená bábka. Helena je skrátka skvelá a i za tie dve minúty čo je na plátne zatieňuje všetky ostatné postavy. Problém s piatym Harrym je ten, že sa snaží o ničo čím nikdy nemôže byť. Rozprávka o boji dobra so zlom pre mňa nikdy nebude plnohodnotnou drámou, pri ktorej by som si hrýzol nechty ako to celé dopadne. Neakčné prvé tri štvrtiny filmu nám naservírujú len pár zaujímavých scén ( opäť sa vraciam k Lune Lovegood, či scénam so Snapeom), zbytok je len balast priemerných dialógov. Čo ale stojí za to je záverečná štvrtina v Oddelení záhad. Tu Yates rozpútal výborné magické akčné peklo, na ktoré môže byť hrdý. Čo mi však na Harrym nekonečne lezie na nervy je to, že vždy keď má veľký problém (tj. vždy v závere každého dielu), spomenie si na svojich rodičov a priateľov a nie je toho, kto by nad ním vyhral. Sorry, ale z tejto „originálnej“ ilúzie som vyrástol asi v šiestich rokoch. 8/10 (06.08.2007)

Po předchozí akční jízdě bez formy, ovšem skvělém vizuálním hávu přichází mnohem mírnější film. David Yates k filmu přistoupil podobně jako Cuarón v připadě třetího dílu. Zhlédnul předchozí díly, nebál se poupravit nevyhovující prvky a zaměřil se na postavy, zde konkrétně přímo na tu hlavní, Harryho. Žánrově děj tentokrát připomíná až politické drama s psychologickými prvky. Harry se stává nevhodným a ministerstvo kouzel je připraveno udělat cokoliv, aby z něj udělalo blázna, který na sebe chce jen svalovat pozornost. Tím hlavním faktem ale je, že i přes nezbytené změny je tu zachováno kouzlo předlohy. Kouzelnický svět, zejména nová místa, mají úžasnou dynamičnost, dokáží okouzlit. Dalším faktem je, že po Cuarónovi je Yates teprve druhým režisérem, který se více soustředí na mudlovský svět, který je s tím kouzelnickým úzce spjat. Z doposavadních dílů tenhle vyhrává na plné čáře zejména díky volbě lokací, nových postav, vykreslení světa a dokonce i kostýmech. Jak už jsem řekl, naprostá většina nových herců skvěle zapadá do svých rolí. Helena Bonham Carter je fascinujícím způsobem okouzlující ale zároveň z ní jde hrůza, její příchod a odchod ze scény jsou efektní záležitosti, Imelda Staunton přesně vystihla řády posedlou Dolores Umbidge, Natalia Tena je rozkošná a do své role opět pasuje, scény s ní jsou naprosto takové, jak jsem si je představoval, tahle herečka na sebe rozhodně umí strhnout pozornost, Evanna Lynch je okouzlující a ač se to většině nezdá rozhodně je skvělou Lunou, zejména díky svému výtečnému a vyspělému hereckému projevu a v neposlední řadě zaujmou mladící hrající mladého Snapea a Jamese. Se starou partou je to už horší, i když tam pár kladů také najdeme. Snape se sice ukáže jen na chvíli, ale jeho role je mnohem lepší než v předchozích dílech, Brumbál se ukazuje jako obrovský kouzelník na momenty jako je obhajoba, příchod na scénu, kde brání vyhazovanou profesorku... se jen tak nezapomíná a také nesmím zapomenout na Hagrida, který sice hraje tak jak jsme si zvykli, ale poprvé se stává poloobrem, přesně takovým, jak je popsán v knize! Zato Harry je opět příšerný, možná horší než kdy dřív, chálu jeho výkonu opravdu nechápu. Nakonec bych rád zmínil hudební doprovod, který je na samostatný poslech nepříliš povedenou záležitostí, ale ve filmu zní opravdu výborně a narozdíl od čtyřky se nejedná o vykradačku Williamse, ale rozšíření kouzelnického světa novým směrem. A k ději skvěle pasuje. David Yates se s velkofilmem popral opravdu výtečně, ale nic jiného jsem ani nečekal. Změny které učinil jsou jen ku prospěchu a momentů kdy váhá je málo. Jeidným problémem je předloha, která sice není špatná, ale z diváckého hlediska se nejedná o tolik vděčný díl, jako ten třetí. Přesto jej však považuji za zatím nejlepší adaptaci románu o chlapci, který přežil. (08.12.2007)

Už pri štvrtom pokračovaní bolo cítiť, že režisér pojal spracovanie príbehu o Harry Potterovi netradičným svojským spôsobom, čím sa dosť líšilo od predchádzajúcich dielov. David Yates sa rozhodol ísť v šľapajach Mikea Newella a týmto rozhodnutím stráca snímka poslednú štipku kúzla, ktorým bezprostredne disponovali prvé tri diely. Síce boli pojaté tak trochu "detsky" a určené viac pre menšiu vekovú kategóriu, rozhodne nepostrádali autenticitu a čarovnosť príbehu, ktorá vyžarovala z predchádzajúcich dielov rovnako ako z pútavých knižiek J. K. Rowlingovej. Hoci z piateho Pottera sála perfektne udržované napätie a depresívna atmosféra, ústrední herci, ktorí dopomáhali predchádzajúcim dielom k plnohodnotnému zážitku, sa tentoraz v snímke paradoxne strácajú. Výhodou piateho Pottera je dôveryhodnejšie a temnejšie spracovanie (nad týmto tvrdením by sa dalo taktiež polemizovať, pretože tretí diel určite neprekoná), no rozhodne nemá tendencie k tomu, aby chabou réžiou nahradil Cuarónovho Väzňa z Azkabanu. 4* za unikátnu poslednú polhodinku a Dolores Umbridgeovú. :-) (23.12.2007)