Motýlek

Kdyz jsem to videl kdysi davno, tak mi to prislo jako desne nudna kravina, ale kdyz jsem to ted videl po letech znovu, zmenil jsem nazor. Tenhle film je hodne drsnej, zaroven ale plnej nadeje a rozhodne na vas zapusobi. Herci byli vybrany dobre, ale jasne lepsi je Steve McQueen, i kdyz se Hoffman snazi, tak mi pripadal spis jak nakej trouba s velkejma brejlema, co furt cumi do blba. Ale i kdyz vypadal desne smesne, tak herecky to zvlad dobre. Pribeh je hodne zajimavej, v zajimavym prostredi a vubec nenudi, ale ten zaverecnej utek mi prisel takovej desne na rychlo. Uz hodne dlouho jsem nebyl u filmu tak napjatej jak to vse dopadne jako u tohohle. Podle me to je nejlepsi film od Franklina J. Schaffnera. (12.06.2005)

Nejlepší film o úteku z vezenia, v tomto prípade skôr o pokusoch o únik. Najväčší klad vidím v zvolenom prostredí Francúzskej Guayany. Asi najlepšia úloha McQueena, ktorému držíme palce hneď od začiatku a ono to stále samozrejme nevychádza. Tá úľava na konci ale potom stojí za to, aj keď je otázne, či to už stálo zato aj hlavnému hrdinovi. Rozhodne film, ktorý sa dá vidieť mnohokrát a nezovšednie. Osobné TOP 20. Z filmu by sa dal zostrihať aj kvalitný seriál, kde by mohli byť použité scény, ktoré by vyplnili niektoré obdobia, vo filme podané iba v skratke. (01.08.2009)

Klasika, která se sem dostala i v rudém dávnověku. Knížce se pochopitelně nemůže vyrovnat, ale i tak je to herecký koncert, který by měl patřit mezi "povinné filmy" každého filmového fandy. Snad nejvíc se mi vryla do paměti scéna s malomocnými. Netušila jsem, že existuje nenakažlivá forma lepry (tedy dokud to ve filmu nezaznělo) a o to víc jsem obdivovala Motýlkovu statečnost a touhu po svobodě, které překonaly i strach z téhle odporné nemoci... (16.01.2012)

„Vypadá to tak… tak beznadějně“ Motýlek měl všechny predispozice stát se filmem, ke kterému se budu rád vracet: silné „vězeňské“ téma, Dustin Hoffman, solidní knižní základ, oscarový režisér… a taková pitomost z toho. Série občas zábavných výjevů, které nedrží při sobě. Zdlouhavé scény, neobratně gradované, jakoby předznamenávaly příchod něčeho velkého, třeba závěrečné katarze, která se nedostavuje. McQueen zde nemá co hrát víc než kde jinde. Na začátku špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný, na konci špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný. Nepřál jsem si, aby přežil, nepřál jsem si, aby zemřel, byl mi úplně ukradený. Schaffner se sice snaží o nepřikrášlené vykreslení děsivých podmínek, jenže ty uťaté hlavy, breberky ve vodě a malomocní vesničané dnes již nikoho nevyděsí. Něco málo zachraňuje Goldsmithova hudba a Hoffman, opět úplně jiný než v kterékoliv předchozí roli a opět strhávající většinu pozornosti na sebe. Motýlek je možná nadčasový tématem, ale ne tímhle nedomrlým hollywoodským zpracováním, které nedokáže skutečně tnout do živého. 55% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Andreas, Bukiet (24.06.2008)

Excelentně zpracované dílo o nezdolné touze člověka přežít s výtečnými hereckými výkony Steva McQueena a Dustina Hoffmana. Papillon režiséra Franklina J. Schaffnera se rovněž může pochlubit brilantně napsaným scénářem a úderným soundtrackem, který s nevýslovným důrazem vytváří z každé scény tryskající paletu emocí, naděje a bolesti. Se všemi těmito atributy je na stopáži čítající 151 minut rozehrán bezchybný filmový koncert bez jediného hluchého místa, který byste si za žádnou cenu neměli nechat ujít. Tohle je totiž definice kinematografie v té nejčistší formě. Výborná práce! „Hey you bastards, I'm still here.“ (26.02.2020)