Faktótum

Bukowski má díla jen pro otrlé, takže zpracování jakékoliv knihy z jeho nabídky, chce řádnou odvahu. "Faktótum" je jeden z těch filmů o nic nedělání, kde hlavní postava jen pije, souloží, přichází o zaměstnání a "stojí na místě". Režie fádní ale Matt Dillon překvapivě skvělý. (21.08.2011)

Když ono je to s Bukowskim těžké, jeho alterego Chinaski totiž málokdy dělá něco jiného, než že by hrozně chlastal, souložil a hledal neustále nové zaměstnání. Je poměrně složité natočit adaptaci tak, aby zachovala ten zvláštní mix dekadence a bítnictví, která se projevuje hlavně detailním popisem prostředí, které potom odvádí pozornost od prakticky stereotypního a opakujícího se děje. Něco jiného je totiž popsat na několika stránkách vizáž a charakter holky se kterou zrovna Henry spí a žije v malé zaplivané špeluňce, než to potom vidět v jednom záběru na plátně. To je ale prakticky jedno, co mě nejvíc štvalo na filmu byla redukce (minimálního) děje a hlavně charakterů postav, včetně motivací hlavního hrdiny. Když už se Faktótum tváří tak artově a nezávisle, tak by prostě neměl vyvařit třeba důležitou pasáž knihy, kdy Chinaski zabije otrapu na dostizích a následná apatie Joan je věcí, kvůli které ukončí svůj vztah. Nehledě na to, že nevím co vy, ale mě k Bukowskému rozhodně nehraje klavír doprovázený ženským hlasem, ale něco jako Tom Waits. (03.03.2011)

Henry Chinaski je alkoholik, gambler a sexuální neukojenec. Faktótum nemá žádný souvislý děj. Je tu množství scének popisujících Chinaskiho bloumání po světě, každá je zakončena nějakou pointou. Může se tedy stát, že někoho omrzí čekat, co to ten Chinaski zas provede vtipného, a zanevře na film, který mu neposkytl „příběh“. Ale není tím nejzajímavějším příběhem sám náš život? V tom se přece taky nic neodehrává plynule, podle hollywoodských šablon, ale v nečekaných skocích, které až dohromady utvoří nějaký obrázek. Snad by se dalo říci, že lidský mozek s časovým odstupem vytvoří z našich vzpomínek zidealizovaný tvar, který odpovídá naší představě „jak to skutečně bylo“. A tato představa je jistě silně zdegenerovaná načtenými knihami, zhlédnutými filmy, které nám vnucují určité ideální situace, které bychom chtěli také prožívat. A právě v tu chvíli přichází Chinaski – člověk, který nečte, protože jiné autory než sebe neuznává, a na papír vyhodí všechno co v něm vře, tak jak to právě proběhlo, tak, jak to sám zažil. Sice se snaží prožít od každého něco, aby bylo o čem psát, což pravdivost jeho výpovědi jistě trochu snižuje, ale neskládá se náš život z neustálých proher, a zdvihání se ze země? Faktótum je vtipné, skvěle zahrané a nabízí mnohá témata pro přemýšlení. Já si od autora předlohy jistě už brzy něco přečtu, a jsem rád, že mi byl připomenut právě touto, velice příjemnou formou. Přeci jen, střední škola už je za humny, a v alkoholickém opojení vysokoškolských let si na všechny tehdy nadrcené autory člověk nevzpomene. (16.03.2006)

Matt Dillon jakožto Henry Chinaski, což je alter ego spisovatele a buřiče Charlese Bukowského. Čímž je řečeno vše – existenciální problémy chlápka, co má ve všem smůlu a nejraději ze všeho nic nedělá, chlastá a souloží – a pak o tom píše knihy – zaujmou asi jen určitou skupinu diváků. Navíc tempo vyprávění je rozvleklé, děj nijaký – zlatej Mrazík. DVD: Na úvod disku nějaké trailery na jiné disky distributora, v bonusové nabídce pak trailer na tento film a vystřižené záběry (19:48) bez českých titulků, ostatně skoro nepotřebných. (07.05.2023)

For Me 86% (23.12.2008)

Je to dobrý film, ale špatně uchopený. Matt Dillon odkoukal Bukowského pohyby, ale vybrán je špatně. Posunutí do přítomnosti také není kuprospěchu. Navíc se scénář razantně liší od knížky, a to jak v částech, tak i v komplexním vyznění. (19.07.2006)

Opravdu velice slabý a špatný odvar Štamgasta. Oproti vznešenému Mickey Rourkovi tady Matt Dillon působí vyloženě jako amatér (i když to asi není úplně jeho vina) a do této role se prostě nehodí. V jeho podání mi Henry Chinaski ani nebyl sympatický a stejně tak i jeho přítelkyně. Upocené tři hvězdy za to, že je mi toto téma blízké (ač nejsem alkoholik), by bohužel pořád byly moc. (30.03.2009)

Na to aby sme plne vystihli tento film je potrebné čo to vedieť o mene Charles Bukowski, ak by ste dokonca poznali nejakú jeho poviedku alebo báseň vedeli by ste že ten film je verný depresívnej, utopickej a stupídnej spoločnosti ktorou Henry Chinaski prechádza. Harmer vytvoril štúdium človeka tak ako ho pojal Bukowski, ako grobiana, tupca, stratenú existenciu a kupodivu to funguje. Ja som sa pri niektorých scénach kráľovsky bavil a pri niektorých mi bolo Chinaskiho ľúto, pretože toto nie je ani tak komédia ako skôr dráma. Veľmi smutná a trefná. Hudba zhodou okolnosti od norskej speváčky dotvára krásne čaro celému los angeles ako miesto kde sa odohráva jeden obyčajný a pre niekoho nudný príbeh. Bol som očarený herectvom Matta Dillona ktorý vytvoril asi najlepšiu postavu svojej kariéry a ani v crash za ktorý bol nominovaný na oscara nepredviedol také herectvo ľudskej trosky ako tu. Jeho herectvo oceníte hlavne v scénach ktoré sú dlhé a nič sa tam nedeje ale pritom sa tam deje všetko. V týchto scénach je opísaný celý vesmír charlesa bukowského. Vyžívanie sa v statických a dlhých scénach zaváňa miernym fetišom a pomáha nám lepšie preniknúť do tohoto sveta. Hermer aj napriek zručnosti spackal jednu jedinú vec a to scenár. Nie je kvôli tomu neznesiteľný alebo nudný, len nedotiahnutý s miernym pocitom že to malo naviac a mohol sa viacej otvoriť ale dokým bude nad filmami držať stráž cenzúra nemáme absolútnu šancu vidieť ten svet taký ako ho videl Bukowski. Tie knihy sú geniálne. Nech sa hovorilo o panovi prsťenov alebo parféme čokoľvek hlavne tie kecy o tom že sú to romány nezfilmovateľné. nesuhlasím. Realitu dakedy natočíte tažšie. (12.08.2008)

Skvělá Bukowského adaptace, úžasný Matt Dillon, vynikajicí film! (21.04.2009)

Nádherně zachycená bukowskiho poetika. Matt Dillon je skvělý Hank, podle mě se lehce vyrovná brilantnímu výkonu Mickeyho Rourka v "Barfly". Faktótum je jedna z nejlepších bukowskiho knih a i film je povedený. Pokud někomu vadí pomalé tempo a vlastně žádná zápletka, tak přesně takové jeho knihy jsou. (16.09.2006)

Neambiciózní výkřik do ticha pro osobní potřebu, jehož čtení vás nezbaví zubního kazu, ani nezachrání černouška v Africe, takže ruce pryč, panstvo. Za svůj život jsem Bukowskiho románů, povídek, básnických sbírek a kdovíčeho ještě přelouskal jako šafránu a v současnosti jsem přesvědčen, že u něj víc než u jiných autorů platí přečtená jedna = přečtené všechny. Na jednu stranu mě na jeho osobě neskutečně irituje jeho nadutost, omezený pohled na svět, nesmyslná kritika ostatních autorů, kterým nesahá po špička penisu, psaní básní ve jménu kvantity nad kvalitou, nudné žvatlání o dostizích a jeho specialita - kritika veškerých politických postojů nebo forem aktivismu. Na druhou stranu ho však v jistých ohledech respektuji jako moudrého, životem protřelého veterána, holduji jeho naturalistickému stylu psaní, bezkonkurenčním popisům šoustání, chlastacích historek a všelijakých fekálností, jeho záviděníhodnému životnímu stylu a nakonec tomu malému procentu básní s nezpochybnitelným přesahem. Má oblíbená Bukowskiho kniha je Škvár, který považuji za jeho nejdospělejší, nejhlubší a nejzábavnější román. Teď konečně k filmu. Faktótum se zbavilo jediného významného neduhu Štamgasta, o kterém se Bukowski konkrétně vyjádřil - Mickey Rourke a jeho teatrální přehrávání. Dillonův herecký projev je úsporný, ale je to také jediný krok k dobru. Pokud se dobře pamatuji, tak kniha Faktótum byla více méně epizodní honba za prací a chlastem v první polovině špinavých čtyřicátých let a tvůrci děj nešikovně převedli do současnosti. Dillon Bukowskiho hraje dobře, ale je na něj málo ošklivý, jeho zasouvačky jsou moc zachovalé, košile moc čistá, interiéry moc čisté, dobře si pamatuji, jak si v knize museli utírat prdele novinami, protože neměli na hajzlpapír, všude je zkrátka málo špíny, sraček, blitek, šoustání a chlastání. V jednotlivostech se příběh filmu od knihy výrazně neliší, naopak struktura vyprávění je dost roztříštěná, tmel mezi epizodami je těžce nezáživný a vlastně i těm epizodám chybí šťáva, zkrátka a dobře na důstojnou adaptaci si ještě počkáme. (17.02.2013)

Sledovat pribeh Loosera Henryho Chinaskiho, ktery se utapi v chlastu a v nahodnych znamostech ktere utahnul na nejakou tu sklenicku me celkem bavil. Ale co me vylozene vadilo bylo, ze film nenacichnul dobou ve ktere se pribeh odehraval. Napr.scena kdy si pro Chinaskyho dojede sef do mistniho baru ve zlatem nejnovejsim Chrysleru me vazne nesedelo. Celkove pomerne slusny filmek s prijemnym vykonem Matta Dillona a cernym humorem. (10.01.2008)

Něco z Henryho tam je, ale Dillon... To prostě přece jenom ne... All I want to do is get my check and get drunk. (28.10.2008)

Výpovědní hodnotu to má obrovskou. Je taky velmi zajímavé sledovat, jak se Dillon popral s rolí, se kterou se o 20 let dříve pral M.Rourke(barfly). Samotná dějová linka směřuje odnikud nikam a vlastně ani nemá ambice stát se uceleným příběhem-jde vlastně jen o epizodky různého tempa a zábavnosti, které jednou rozesmějí jednou donutí k povzdechu. Kniha to sice není ale i tak to plní svůj účel dobře. (07.07.2012)

Bohužel značně chudé filmové zpracování mojí nejoblíbenější Bukowského knihy. Dobře zvolený představitel Henryho Chinaskiho, ale to je asi tak všechno. Nepřipomnělo mi to ani trochu Faktótum, jak ho znám. Z filmu jsem neměla vůbec žádné pocity a sama se divím, že ani ty špatné. Prostě film skončil, já se trochu zamyslela nad tím, co v něm vlastně bylo, a protože mi to nedalo, pustila jsem si ho po nějaké době znovu, abych opět zjistila, že to nemá smysl. Raději si přečtěte knihu. (23.01.2009)

A co? Koho zajímá, že jsem trochu jiný? Že mě nebaví žádná práce déle než pár hodin, že rád piju, mám rád ženský nohy a taky to, co je výš nad nohama. No a co? Mě se to tak líbí a nikdo mi to nevymluví.... Vždycky jsem si říkal, že spisovatelé a umělci mají zvláštní, pro některé z nás opravdu divný život. Jim to ale tak nepřipadá a tento bohémský způsob života je s nimi neodmyslitelně spjatý od chvíle, kdy vezmou do ruky tužku a kus papíru a zjistí, že je psaní zkrátka baví.. Nebo snad znáte spisovatele, který by zapadal do našeho běžného "konzumního" života? (26.12.2005)

6/10 O zoufalství, rezignaci. Pro mě strašně pesimistické, jinak spíše flegmatický film, který nikterak nevybočuje z řady dalších průměrných, náplňově podobných, filmů. (17.01.2007)

Faktótum jsem četl a není to jediná knížka od Bukowskeho, kterou jsem přečetl. Ve srovnání s předlohou je tahle adaptace rozhodně slabší. Ne, že by to byl špatný film, ale myslím, že to šlo přenést na plátno i líp. Jazyk a styl kterým Bukowski píše je hodně charakteristický, a knihy mají svou atmosféru a ta byla tady jaksi slabší. Hudba dobrá, Matt Dillon svou roli zvládnul taky v pohodě, ale jako celek je to průměr. (25.06.2009)

Takový hodně zvětralý pivo. Adaptací Bukowskiho bych se to neodvážil nazvat. Každopádně, až si budu chtít vychutnat oslavu oslavu nevázanýho života, dám si radši Big Lebowskiho. Ten je minimálně o dvě hvězdičky lepší. (19.08.2009)

Docela vtipná óda na život, kterou ve své "zkažené" mysli vyplivl do světa Charles Bukowski a Bent Hamer se ji zase snaží převést na filmové plátno. Daří se mu to tak sřídavě. Zařazení některých epizodních příběhů, které jsou výňatky z jiných Bukowského knih je nedokonalé a i Bukowského předlohy neznalý divák rozpozná, že do příběhu prostě nepatří. Stěžejní dějovou linii, pokud se to tak dá vůbec nazvat, však Bent Hamer vypráví s dokonalým nadhledem, Matt Dillon je skvělý, stejně jako hudební doprovod, a stopáž je tak akorát. Suma sumárum, Faktótum je nadprůměrnou sondou do života jednoho z Bukowského velkých lůzrů. Tři a půl. [březen 2006] (14.03.2006)