Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nejlepší naše zfilmovaná Babička podle proslulého románu od Boženy Němcové a to jednoznačně a bez nějakých větších pochyb. Navíc téměř v ideálním hereckém obsazení. A to nejen od samotné babičky, ale i třeba Viktorka v podání Jiřiny Štěpničkové, nebo například černý myslivec (Gustav Nezval) byli vynikající, a stále až do dneška je mám uchované ve své paměti. O třicet let starší dvoudílná televizní od režiséra Moskalyka už takových kvalit nedosahuje. A na mě osobně tolik už nezapůsobila, chybělo ji prostě nějaké to kouzlo navíc, možná to byla jen (černobílost filmového obrazu, a film pojatý takřka v polo dokumentárním stylu), i ten stařičký venkov čtyřicátých let na mě působil prostě nějak věrohodněji než ten už socialistický sedmdesátých let. Co se ale týče hlavní představitelky to zas všechna čest herectví Jarmily Kurandové. Terezie Brzková jedna z našich vůbec nejstarších hereček, vytvořila opravdu nezapomenutelnou roli, a asi i svojí největší, opominu -li například ještě bravurní výkon v Barboře Hlavsové. Byla to herečka která nemusela nic přehrávat, hrála prostě jen sebe sama takovou jaká byla ve skutečnosti. Ostatně není se čemu ani divit..Lidé v té době tedy v Rakousko-Uherském mocnářství byli prostě jinak vychovávaní než ty prvorepublikový a posléze ty odchovaní socialismem. Za 4* byl to opravdu pečlivý přepis o obecné představě a vizuální podobě naší národní klasiky. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Príjemný film s nejakými poučeniami od starej babičky, ešte mnohými rozpačitými hereckými výkonmi, vlastne aj scenáristicky je to jednoduchšie, ale ako taká rodinná romantická minidráma to nebolo zlé. Nežasol som, ale toto ako taký pravý oddychový a príjemný film treba aspoň trocha pochváliť. "Babička, kytička, písnička" ešte tak skvelo nefungujú, tie zažili vrchol až v 50., 60. a 70. rokoch 20. storočia ohľadom Československa. Na mnohé svetové diela ako Diktátor, Cirkus, či mnohé filmy napríklad od Laurela a Hardyho to nemá, ani doma to nie je nejako veľmi známe, ale priemer zaslúžený. ()

Reklama

mosem 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv je z dnešního pohledu zpracování naivní a úsměvné, myslím že je to zpracování, se kterým by i  Božena Němcová byla spokojena. Jakkoliv některé herecké výkony působí úsměvně (především Leopold s jeho nabubřelostí poskoka, který má uniformu), jsou zde na druhou stranu výkony dokonalé (babička a Viktorka). Některé věty jsou pak nadčasové (Lidé zpanštěli a staré poctivé české zvyky jim nevoní). Za mne nejlepší zpracováním, kde práci herců, scénáristy a režiséra doplňuje kamera a také černobílé zpracování. Své kouzlo má nepochybně i to, že zpracování ze 40. let jaksi odpovídá mé představě o "tehdy, za časů babičky" více, než zpracování pozdější. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně klenot české kinematografie, na kterém se velkou měrou podepsala doba vzniku. Je to milý film až po okraj naplněný vřelostí a něhou. Atmosféra venkova je tu doslava hmatatelná. Taktéž mám tohle dílo spojené především ze střední školou. Když padla otázka Babičky, volila jsem právě tento film, který mi velmi pomohl. Ale přesto mám raději tu Moskalykovu verzi. Je trošku jiná. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Myslím si, že by Božena Němcová měla radost, jak František Čáp převedl její nejznámější dílo na filmové plátno. Především ta atmosféra venkova je věrohodná a stejně tak i lidí v čele se samotnou babičkou. Ta v podání Terezie Brzkové vypadá a mluví jako by sama vystoupila z knihy. Nejvíce mě dostávala ta její staročeština plná církevních blábolů (Pochválen buď Ježíš Kristus nebo že duše v očistci pláčou), kterými tento film působí jakoby by skutečně byl natočen v letech, kdy se děj odehrává. Stejně tak si myslím, že i černobílé podání Babičce nostalgicky pomáhá a černobílé záběry na bláznivou Viktorku tak vypadají jako z hororu. Myslím si, že Jiřina Štěpničková si tuhle roli fakt užila a dokonale se jí zhostila. Stejně jako Marie Glázrová v roli paní kněžny. Natočeno je to opravdu pěkně, obzvláště na film z přelomu 30. a 40. let. Je to taková růže mezi trním (těmi velelohrami, co se tehdy točily). Ovšem je to i film, který svojí tématikou a stářím u dnešního diváka tak nezaboduje jako v polovině minulého století. [5853. hodnocení, 129. komentář, 74%] ()

Galerie (47)

Zajímavosti (24)

  • Kvůli natáčení museli filmaři v Babiččině údolí opravit několik staveb, přes potok položit dobovou lávku nebo betonový jez předělat na dřevěný. (Olík)
  • Jitka Duškovou doporučil do role Adélky její strýc, který tehdy pracoval jako architekt na Barrandově. Karel Hašler z ní byl tak nadšený, že už nebylo potřeba žádného konkurzu. (kosticka7)
  • Film sa začal natáčať presne 1. septembra 1940. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama