Režie:
Patrice ChéreauKamera:
Philippe RousselotHudba:
Goran BregovičHrají:
Isabelle Adjani, Daniel Auteuil, Jean-Hugues Anglade, Vincent Perez, Virna Lisi, Dominique Blanc, Pascal Greggory, Claudio Amendola, Miguel Bosé (více)Obsahy(1)
Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (139)
Krásná výprava i kostýmy, historická atmosféra i krvavá řež, jenže... se zmateným dějem bych se už nějak vypořádala, Adjani krásná, zároveň však trošku bezduchá až mimózní, ale na to jsem u ní už zvyklá, nejvíc mně ovšem nesedlo teatrální nasazení herců, kde bezpochyby vynikal Vincent Perez, ten musel být fyzicky vyřízený z té přemíry prudkých pohybů a rozmáchlých gest, mít stažený zvuk, hádám se, že sleduju operetu. ()
Co se herců a výpravy týče, nedá se nic vytknout. Ovšem s tím ostatním už je to horší. Scénárista a režisér se mermomocí soustředili na Bartolomějskou noc, která je zobrazena perfektně, ovšem z toho ostatního (další asi 2 hodiny) udělali mdlou vatu bez ladu a skladu. Každou chvíli jsem si nebyl jist co se to právě děje, spoustu se toho jen načrtlo a nedotáhlo do konce, spíše to působilo jako sestřih seriálu. Jinak se nejedná o špatný film, dobové reálie jsou, myslím, hodně věrné a herci hrají jako o závod, ovšem pro historický film je základ silný scénář. A o ten se "Královna Margot", bohužel, opřít nemůže. 55%. ()
Vynucený sňatek Markéty, dcery francouzského krále a Jindřicha, krále Navarrského měl ukončit náboženské rozbroje a nastolit mír.. Následovala však hrůzná Bartolomějská noc.. Královské intriky smrtící.. Drsná a krvavá záležitost, až mi mráz po zádech běhal.. Herecký ansámbl výborný, tady není o čem.. Velkolepá výprava a krásná hudba.. ()
Film opravdu zajímavý, spletitý, plný různých intrik. Ze začátku mi připadal trošku zmatený, než se člověk dokázal dobře orientovat v postavách a ději. Bartolomějský masakr je zde natočen s patřičnou barvitostí. Oskarová nominace za kostýmy je zde určitě na místě, stejně jako zasloužený César pro hlavní hrdinku Isabelle Adjaniovou. Zasloužené čtyři hvězdy. ()
Dumasovy knihy, včetně Královny Margot, mi už zpříjemnily mnoho bezesných nocí, a tak jsem z filmu docela zklámán. Snaží se dodat počátku série (dál u Dumase následuje Paní z Monsoreau a Králův šašek), která se cele soustředuje na napínavý děj obratně vpletený do historických faktů a nehraje si na vznešenou literaturu, umělecké rozměry. Dobře, Margot je ideál ženy - napůl světice, napůl kurva -, ale proč jsou scény záchrany Le Mola stylizovány a la Máří Magdaléna u krvácejícího Ježíše? A vlastně i hrůzu Bartolomějské noci vnímáme přes malířskou estetickou stylizaci evokující barokní monumentální fresky. Louvre je zase vylíčen jako místo neustálého hříchu a zvrácenosti, kde každý spí s každým bez ohledu na sourozenecký vztah. Dokáži si představit nějaký původní scénář držící se o hodně věrněji historických faktů než historické mytologie devatenáctého století, který by toto vše unesl. Ale proč to všechno věšet na chudáka Dumase? ()
Galerie (29)
Zajímavosti (10)
- The New York Times prudko skritizoval Virnu Lisi v úlohe Kataríny Medicejskej. Podľa nich "ako jedovatá kráľovná matka podala otrasný výkon." Napriek tomu získala za svoj výkon niekoľko veľkých cien vrátane Cézara a ocenenia v Cannes. (Arsenal83)
- Pôvodne bol do úlohy Henricha Navarrského obsadený a oficiálne aj oznámený Patrick Bruel. Napriek tomu, že prešiel filmovými testami vo dvojici s Isabelle Adjani, nakoniec bol preobsadený Daniel Auteuilom. (Arsenal83)
- Úlohu Kataríny Medicejskej (Virna Lisi) odmietla Monica Vitti. (Arsenal83)
Reklama