Reklama

Reklama

Královna Margot

  • Francie La Reine Margot (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (139)

curunir 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý len robí dobré meno historickým filmom, predovšetkým tým európskej produkcie. Všetko je ukazané veľmi autenticky, krv strieka každú chvíľu a kopy mŕtvych sa nedajú spočítať. Výprava možno nie je až natoľko opulentná, jej drobné nedostatky však veľmi dobre prekrýva kamera. Po kostýmovej stránke však musela byť snímka nehorázne nákladná a i keď sa hlavná kostymérka Moidele Bickelová právom dočkala Cézara, triumf v podobe Oscara jej ušiel. Ako už bolo povedané herci hrajú naozaj s úžasným nasadením a svoj koncert tu predvádza hneď niekoľko osobností. Výborná Isabelle Adjani mi svojou krásou a charakterom postavy pripomenula Monicu Belluci v Malene, rovnako úžasní sú tiež predovšetkým Virna Lisi (Katarína Medicejská), Daniel Auteuil (Henrich Navarský) a Jean Hugues Anglade v úlohe Karola IX. Film je veľmi zvláštne vygradovaný. Pomyselne vrcholí už prakticky na začiatku v slávnej ,,nočnej scéne" , nasleduje akési vydýchnutie a veľmi pôsobivých posledných 20 minút. 4.5* ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Epizoda z dějin vnitrokřesťanského dialogu. Pěkně naturalisticky a syrově natočeno - při milostných scénách málem jeden cítí parfém, pot a další, při scénách vraždění zase krev, žluč a počínající rozklad. Příslušníci vládnoucí vrstvy vykresleni jako smečka duševně nestandardních jedinců poháněná chtíčem, chamtivostí a strachem. Skvělé kostýmy a krásná Isabelle to doplňují. Dost drsný romantismus. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Dumasovy předlohy se film drží jen velmi volně, to mu však neubírá na působivosti, syrová atmosféra diváka vtáhne do děje a to nejen ve scénách Bartolomějské noci (i když ty asi patří k vrcholům snímku). Absolutorium si zaslouží výkon Isabelle Adjani, které věřím každé gesto, o jejích četných půvabech nemluvě. Velmi slušně své role zahráli i D. Auteuil jako Jindřich Navarrský a J. H. Anglade coby Karel IX. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Moje upoutávka svým kolegům a kolegyňkám z 27. září 2008: „Doporučuji v úterý ve 23:00 Královnu Margot. Jindřich III. ( sice poněkud zkresleně), Jindřich IV., Karel IX., Kateřina Medicejská, Gaspard de Coligny, to všechno tam bude k vidění a krásná Isabella Adjani jako Markéta Navarská a pro dámy Vincent Perez jako hrabě La Mole...” Dostalo se mi odpovědi: „Samej sex a krev.” A co na to po zhlédnutí filmu (na svém dvd) odpovídám já? Tak krve tam skutečně byly potoky a mrtvé tam házeli do jámy jako za Velkého moru a přehrabovali je tyčemi, ale co se týče sexu, toho tam bylo pár scén a velmi vkusně natočených (o samém sexu plném nevkusu by třeba takový Caligula moh’ povídat). Ač zbytek byl romantický až hrůza (co se dá dělat) a musela jsem těžce přimhouřit oči ohledně historických skutečností (pro zájemce tady, jak to skutečně bylo, převážně věnováno Jindřichu III., jenž byl v románu a ve filmu vyobrazen nepřiliš lichotivě), film byl celkem věrně natočen podle Dumasova románu (o němž si z hlediska historické věrnosti rozhodně nikdo nemůže dělat žádné iluze) a musím připustit, že se mi to líbilo. Tuto Dumasovu knihu jsem v telecích letech nesmírně žrala :-)), tak možná i proto. Pro ty, pro něž film gradoval příliš brzy, čím měl asi tak gradovat? Samozřejmě, že musí gradovat Bartolomějskou nocí, která má v dějinách přesný místo...To přece není nějaký přiblblý fantasy film, to je líčení historických skutečností... Ví tihle lidi něco o francouzkých dějinách nebo o Dumasově románu? Asi ne... Vždyť román přece Bartolomějskou nocí začíná a sám film se jmenuje Královna Margot, protože líčí část jejího života, a tak film BN končit nemůže! Asi bylo záměrem, aby film vrcholil smutkem Margot pro La Mola a Jindřišky pro Coconase ( a vykašleme se na to, že počet jejich milenců šel do stovek), což ale v konfrontaci s hrůzami BN nějak nevyšlo... Jen tak pro zajímavost kromě knihy o lovu, která posloužila k usvědčení milenců Markéty, královny navarrské a vévodkyně Jindřišky de Nevers, figurovala v Dumasově románu ještě vosková figurka, která představovala královnu Markétu a byla použita pro vzbuzení lásky, ale při obžalobě jí bylo využito, tak aby představovala krále, jemuž takto mělo být ublíženo pomocí magického rituálu. K filmu těžko řeknu, co tady ještě nepadlo, tak spíše ještě něco k době samotné, jejím základním rysem bylo rozhodně náboženské fanatické šílenství. Za nejznámější lze samozřejmě považovat ve filmu líčenou Bartolomějskou noc, v rámci objektivity ale nelze opominout, že proběhla také St. Michalská noc. Ta byla obdobou Bartolomějské ale v opačném smyslu, tedy že hugenoti v Périgordském kraji, kde měli převahu nad katolíky, je zabíjeli, jen proto, že těmi katolíky byli. Pro mě je film a tato doba vůbec ukázkou toho, kam až může lidstvo zavést náboženská horlivost, přivedená do krajností a podporovaná navíc štvavým kázaním. (Jaká to podobnost s dnešní dobou v některých oblastech...) ()

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Co mě jako první napadlo - "Ještě že se toho filmu ujali samotní Francouzi" :) Znázornění důležité části svých dějin, které jsou ve filmu zachyceny i s různými detaily ale pro mě byli poměrně náročné a orientace v tom, kdo je přesně kdo,kdo je koho syn či bratr, nebo milenec ;) Kdo přesně je katolík a kdo protestant....Ale po určité době jsem se chytla, ale hlavně mě upoutaly kostýmy a úchvaná Isabella Adjani, které by asi těžko mnoho lidí v době natáčení hádalo skoro 40 let :) Více se mi líbila druhá půlka filmu, kdy se naplno rozjely intriky, nenávistné pohledy, touha po vládě a po krvi, která byla někdy prolita nevědomky a také realistické znázornění tehdejší doby, ve které se lidé zamilovávaly jen ojediněle... ()

Galerie (29)

Zajímavosti (10)

  • Okrem všetkých kostýmov, ktoré nosili hlavní herci, bolo v Paríži pre film vyrobených asi 600 kostýmov pre komparzistov. Napriek svojmu honosnému vzhľadu boli odevy väčšinou vyrobené z ľanového a bavlneného saténu; oblečenie, ktoré vyzerá ako komplikovane brokátové, ako napríklad Margotine (Isabelle Adjani) svadobné šaty, sú vo väčšine prípadov iba potlačou. Šperky boli obmedzené väčšinou na perly a komplikované výšivky - čo bola v danej doba nutnosť - boli vyradené zo štylistických a rozpočtových dôvodov. (Arsenal83)
  • The New York Times prudko skritizoval Virnu Lisi v úlohe Kataríny Medicejskej. Podľa nich "ako jedovatá kráľovná matka podala otrasný výkon." Napriek tomu získala za svoj výkon niekoľko veľkých cien vrátane Cézara a ocenenia v Cannes. (Arsenal83)

Reklama

Reklama