Reklama

Reklama

Královna Margot

  • Francie La Reine Margot (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (139)

HAL 

všechny recenze uživatele

Patrice Chéreau jako režisér tohoto filmu měl předtím zkušenosti pouze s několika televizními filmy a na Královně Margot to je místy docela dost vidět... ale to je také jediný zápor tohoto jinak skvělého filmu. Spolu s o čtyři roky mladší Elizabeth jeden z mála historických filmů o velkých panovnících, které opravdu stojí za to vidět. 9/10 ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Tak ako sú teraz prieky medzi náboženstvai kresťanstva a islamu, si v rannom novoveku vystačili sami kresťania, keď kvôli tomu, či bol niekto katolík alebo protestant (vo Francúzsku hugenot), sa dokázali navzájom vraždiť. Náboženstvá téma na pozadí je fajn, tá na popredí však tvorí historický chaos s množstvom postáv, množstvom rýchlointríg a nezaujímavých dialógov. Scenáristicky je to zasa nevychytané. Celé dokopy ma to príliš nebavilo a častokrát nudilo, k čomu dopomohla aj premrštená stopáž. ()

Reklama

Lynn 

všechny recenze uživatele

Historické fresky patří mezi můj oblíbený žánr, Isabelle Adjani je neuvěřitelná baba, Daniel Auteuil neumí zahrát špatně...paráda...takhle nějak má vypadat historický velkofilm. Zákulisní intriky dokážou být mnohdy daleko přitažlivější než zástup rytířů v lesklé zbroji na bitevním poli (který BTW stojí hollywoodská studia nekřesťanské miliony ;-) ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Dumasovy předlohy se film drží jen velmi volně, to mu však neubírá na působivosti, syrová atmosféra diváka vtáhne do děje a to nejen ve scénách Bartolomějské noci (i když ty asi patří k vrcholům snímku). Absolutorium si zaslouží výkon Isabelle Adjani, které věřím každé gesto, o jejích četných půvabech nemluvě. Velmi slušně své role zahráli i D. Auteuil jako Jindřich Navarrský a J. H. Anglade coby Karel IX. ()

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Paříž je plná hugenotů i katolíků doufajících, že nadcházející panovnická svatba zlepší jejich vztahy a přinese zemi mír. Na královském dvoře zatím dekadence rozkvetla do velkolepých rozměrů, dámy a pánové v nádherných oblecích se oddávají (nejen) sexuálním orgiím a nevěsta Margot po setmění znovu vyráží s maskou na obličeji do ulic, sehnat si milence na noc. Ta, ač svatební, neusmíří novomanžele ani hosty a příměří se brzy promění ve válku, lépe řečeno v krvavá jatka, při nichž se překrásné róby zbarví do ruda. Další dějství pak obstarávají události dvora, kde v atmosféře strachu a podezíravosti není pro smrtící intriky ani vidět, zda člověk nestojí na hraně propasti. Opravdu strhující historické drama přetékající vizuální krásou, z níž nejvýše vyčnívá Isabelle Adjani, jež stále vypadá, jako by jí bylo 20. Každou nuanci příběhu doprovází skvělá výrazná hudba a za pozornost stojí i kamera, obzvláště její prudké přelety z tváře jednoho "mluvčího" na druhou. Ještě spokojenější bych ale byl, kdyby více prostoru dostala ona úvodní nevázaná část. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (10)

  • The New York Times prudko skritizoval Virnu Lisi v úlohe Kataríny Medicejskej. Podľa nich "ako jedovatá kráľovná matka podala otrasný výkon." Napriek tomu získala za svoj výkon niekoľko veľkých cien vrátane Cézara a ocenenia v Cannes. (Arsenal83)

Reklama

Reklama