La Reine Margot
Die Bartholomäusnacht
La regina Margot
Queen Margot
Kráľovná Margot
Režie:
Patrice ChéreauKamera:
Philippe RousselotHudba:
Goran BregovičHrají:
Isabelle Adjani, Daniel Auteuil, Jean-Hugues Anglade, Vincent Perez, Virna Lisi, Dominique Blanc, Pascal Greggory, Claudio Amendola, Miguel Bosé (více)Obsahy(1)
Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)
(více)Recenze (139)
Dějové linky jsou lhavě dumasovsky vinuty tak výsostně (zelená kniha), že ani nevadí, že to všechno bylo dost jinak: důležité je, že kdyby to bylo právě takto, bylo by to osudově adekvátní tehdejším událostem, údělu a rolím představovaných osob. Scény jsou tak jarmareční nebo naopak caligulovské, že až zpochybňují definovatelnost pojmu "historická realita". Celé to predrama na královské svatbě bylo opravdu jak nějaká divoká venkovská zábava. Zobrazení postav a dějů kolem Barolomějské noci tak nemožné, až je výstižné: Nejkatoličtější a nejsladší Francii vládne bizarní mafiánská famílie, jejíž krvavá matka si dává věštit z lidských vnitřností. Kladem je, že takové rodiny rodí dcery, které jsou milenkami tak dokonalými a manželkami tak ideálními, že ti ani nevadí být z dvojice milenec - manžel jen jedním. Vlastně to lze sledovat jako dějepravnou aplikaci filmu "Kuchař, zloděj, jeho žena, její milenec" (samozřejmě místo manžela zde zaujímají bratři, kdežto manžel je někde mezi milencem a kuchařem, zde ovšem roli hodného kuchaře supluje hodný kat). Takže to nakonec mohla být dost dobrá ilustrace evropských dějin, kdyby počáteční obrazová síla postupně neochabovala a hlavně kdyby se tam tak strašně nežvanilo a nevysvětlovalo anebo když už se žvanilo a "vysvětlovalo", tak kdybych z toho aspoň pochopil, proč vlastně k té Bartolomějské noci muselo dojít. ()
„Čí meč krví zbrocený? Boží či jen svěcený?“ Královnu Margot musí Bůh milovat! Její krvavý příběh je totiž o něm. O braní jeho jména nadarmo a masovém vraždění ve jménu víry. I já jsem se do Margot zamiloval. Do sestry krále a dvou bratrů, slinících při pohledu na trůn. Tajemná kráska, svými bratry vycvičená k sebezničující ženskosti. „Ukradli ti všechny peníze? Tak mě budeš mít zadarmo.“ Skláněl jsem se i před jako kámen tvrdou Kateřinou Medicejskou a její horoucí mateřskou láskou, jdoucí přes mrtvoly. Tak chladnou a pragmatickou: „Chtějí po mě tvou hlavu, mám ji dát?“ Nájemný vrah Maurevel: „Prodejte ji draho. Nebo mě použijte.“ Oslovily mě i spousty vedlejších postav, které se příběhem jen mihly, ale jako by do něj vstoupily přímo z ulic Paříže, onoho dusného srpnového večera roku 1572. Podobně jako Marketa Lazarová, ani Královna Margot pro mne není jen film. Spíš svědectví doby, nějakým božským zázrakem zachycené na celuloidový pásek v oněch dávných časech. Tenkrát před staletími, kdy se vražděním ve jménu víry rodila naše přítomnost. ()
Drsné, jak jen středověké kostýmní drama může být, silné, jak jen film o dvorních intrikách umí být, leč přesto romantické, čili ve výsledku velmi příjemně vyvážená podívaná. A Bregović opět potvrdil, jak velký je skladatel, tahle hudba je zcela jiná, než od něj běžně slýcháme. ()
Sektárske intrigy doby plesnivej ()
Velkolepá podívaná. Ani na vteřinu nespustíte oči z obrazovky, herecké výkony všech představitelů jsou skvělé! ()
Paříž je plná hugenotů i katolíků doufajících, že nadcházející panovnická svatba zlepší jejich vztahy a přinese zemi mír. Na královském dvoře zatím dekadence rozkvetla do velkolepých rozměrů, dámy a pánové v nádherných oblecích se oddávají (nejen) sexuálním orgiím a nevěsta Margot po setmění znovu vyráží s maskou na obličeji do ulic, sehnat si milence na noc. Ta, ač svatební, neusmíří novomanžele ani hosty a příměří se brzy promění ve válku, lépe řečeno v krvavá jatka, při nichž se překrásné róby zbarví do ruda. Další dějství pak obstarávají události dvora, kde v atmosféře strachu a podezíravosti není pro smrtící intriky ani vidět, zda člověk nestojí na hraně propasti. Opravdu strhující historické drama přetékající vizuální krásou, z níž nejvýše vyčnívá Isabelle Adjani, jež stále vypadá, jako by jí bylo 20. Každou nuanci příběhu doprovází skvělá výrazná hudba a za pozornost stojí i kamera, obzvláště její prudké přelety z tváře jednoho "mluvčího" na druhou. Ještě spokojenější bych ale byl, kdyby více prostoru dostala ona úvodní nevázaná část. ()
asi najlepší historický film, ktorý som videl a rozhodne jeden z najsilnejších a najlepších francúzskych filmov 90.tych rokov. Výprava je ukážková a na kostýmoch sa doslova vybúrili, sledovať Bartolomejskú noc a cítiť sa vďaka strhujúcej réžii a práci s kamerou a strihom uprostred diania je mrazivé. Korunujú to herecké výkony - krásna a belostná Isabelle Adjani, ktorej všetky americké krásky nesiahajú po kotníky a európske (viď Monica Belucci - odvar síce podarený ale predsa len odvar z Adjaniovej) tesne nad, ktorá čoby ústredná postava je obklopená ďalšími skvelými a excelujúximi hercami - či Auteuil v roli Henricha Navarského alebo Greggory ako intrigán Juraj tretí, ale aj Katarína Medicejská a kráľ Karol deviaty. V neposlednom rade mi nedá nezmieniť sa o Bregovicovej naozaj premyslenej a invenčnej hudbe. Ak na dvd sledujete po filme rozhovor s režisérom, pochopíte, že Margot nie je náhodným počinom lež dômyselným dielom génia - či géniou, aby som nepodcenil celý tím. Skvostný zážitok ()
Že historický kostýmový film musí byť spojený s vykalkulovaným akademizmom? Že krvavé a násilné scény sú prítomné iba vo veľkých bitkách a točia sa spomalene? Zaužívaným žánrovým praktikám sa v Kráľovne Margot vysmieva režisér Patrice Chéreau, ktorý nám ukazuje všetko pekne autenticky a my máme pocit, že sme na mieste činu. To by ale samo o sebe nestačilo, základom je vždy scenár a v ňom ten istý tvorca dokáže ukázať množstvo dvorných intríg veľmi prehľadne, aby sa v tom divák zbytočne nestratil (ale môže sa to mnohým stať). Ďalším výrazným plusom sú charizmatickí a perfektne vybratí herci snáď v každej úlohe a samozrejme ústredný pár, ktorý by som označil za jeden z najkrajších nielen v rámci historického žánru. Tu sa doslova potí krv v každom filmovom okienku. ()
Herci hrají stylem lidí 20. století v tomto novopohansky pojatém škváru, který je spíše softpornem než historickým dramatem. Pochybuji, že by s takovou verzí byl Alexandre Dumas spokojen... ()
Veľmi dobré spracovanie historického obdobia, do ktorého sa filmári až tak moc nepúšťajú. Chvíľami mi chýbalo viac akčnosti, ale inak zaujímavé dielko. Isabelle Adjani by bola fakt nádherná kráľovná. ()
Dumasovy předlohy se film drží jen velmi volně, to mu však neubírá na působivosti, syrová atmosféra diváka vtáhne do děje a to nejen ve scénách Bartolomějské noci (i když ty asi patří k vrcholům snímku). Absolutorium si zaslouží výkon Isabelle Adjani, které věřím každé gesto, o jejích četných půvabech nemluvě. Velmi slušně své role zahráli i D. Auteuil jako Jindřich Navarrský a J. H. Anglade coby Karel IX. ()
Královna Margot je jedním z mých nejoblíbenějších historických filmů, který vládne svými kostýmy, velkolepou výpravou, vynikajícím scénářem, výběrem herců a parádní hudbou Gorana Bregoviče. Isabella Adjani je nádherná, její bratři odporní, král Karel doslova smrdí z plátna, lokace a atmosféra věrny své době, celkově se mi film líbil natolik, že ani neřeším, nakolik se liší od historických skutečností. Beru to tak, že to napsal Dumas st. a tvůrci látku podle něj zpracovali. Učinili tak po svém, syrově, drsně, realisticky a velice zajímavě. U Medicejských to byla vždycky divočina a co se týče Bartolomějské noci, tedy pouliční války křesťanů s protestanty, to musel být masakr, který si jen těžko dokážeme představit. Koho film minul a má zálibu v historických snímcích, tomu jej vřele doporučuji. S přáteli jsme na něm byli v roce 1994 v kině Vesmír a sebral nás tak, že jsme na něj šli následující zase. Všichni. Bylo nás tenkrát pět. :) ()
Krásná výprava i kostýmy, historická atmosféra i krvavá řež, jenže... se zmateným dějem bych se už nějak vypořádala, Adjani krásná, zároveň však trošku bezduchá až mimózní, ale na to jsem u ní už zvyklá, nejvíc mně ovšem nesedlo teatrální nasazení herců, kde bezpochyby vynikal Vincent Perez, ten musel být fyzicky vyřízený z té přemíry prudkých pohybů a rozmáchlých gest, mít stažený zvuk, hádám se, že sleduju operetu. ()
Dobré herecké výkony ve filmu, který za to možná ani nestál. Řekněme si na rovinu: zajímá vás, co se stane s děvkou, která š***** vlastní bráchy? Pokud byste navíc věděli, co se dělo po tom, co odjela do Navarry, sami byste jí nakopali do... ()
For Me 85% ()
Jeden ze snímků, který opět dokazuje, že bombastická výprava a naturalistické bitevní scény nejsou zárukou kvalitního historického filmu. Postavy i doba byly realisticky ztvárněny a vše korunuje krásná a výborná Isabele Adjani. 90% ()
Tí Francúzi sú úchyli. Samé incesty, žiadne korzety či nohavičky. ()
Jeden z nejlepších snímků francouzské kinematografie a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani. Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století. Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou, dobře vybranými exteriéry i dekoracemi. Historicky poněkud nepřesný a romantizující, ale to většině diváků vadit nebude. Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující. Adjani v renesanční róbě je neodolatelná, ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců. ()
Vynucený sňatek Markéty, dcery francouzského krále a Jindřicha, krále Navarrského měl ukončit náboženské rozbroje a nastolit mír.. Následovala však hrůzná Bartolomějská noc.. Královské intriky smrtící.. Drsná a krvavá záležitost, až mi mráz po zádech běhal.. Herecký ansámbl výborný, tady není o čem.. Velkolepá výprava a krásná hudba.. ()
Film, ktorý len robí dobré meno historickým filmom, predovšetkým tým európskej produkcie. Všetko je ukazané veľmi autenticky, krv strieka každú chvíľu a kopy mŕtvych sa nedajú spočítať. Výprava možno nie je až natoľko opulentná, jej drobné nedostatky však veľmi dobre prekrýva kamera. Po kostýmovej stránke však musela byť snímka nehorázne nákladná a i keď sa hlavná kostymérka Moidele Bickelová právom dočkala Cézara, triumf v podobe Oscara jej ušiel. Ako už bolo povedané herci hrajú naozaj s úžasným nasadením a svoj koncert tu predvádza hneď niekoľko osobností. Výborná Isabelle Adjani mi svojou krásou a charakterom postavy pripomenula Monicu Belluci v Malene, rovnako úžasní sú tiež predovšetkým Virna Lisi (Katarína Medicejská), Daniel Auteuil (Henrich Navarský) a Jean Hugues Anglade v úlohe Karola IX. Film je veľmi zvláštne vygradovaný. Pomyselne vrcholí už prakticky na začiatku v slávnej ,,nočnej scéne" , nasleduje akési vydýchnutie a veľmi pôsobivých posledných 20 minút. 4.5* ()