Někdy v dubnu

Ľudská krutosť nepozná hraníc. Ďalší z filmov o genocíde v Rwande a zase ma tie zverstvá dostali do kolien. Vynikajúci Idris Elba. Najväčšmi ma zarážali reakcie medzinárodného spoločenstva, obzvlášť Američania. ... "What interests do we have in Rwanda?" ... Are American people in Rwanda taken care of?" .... "Who are the good guys (Hutu or Tutsi)?" .... You know what America? Fuck off and get your filthy greedy interest-oriented fingers out of the world's business... 80-85% (28.05.2014)

Na dané téma jde o jeden ze slabších filmů. Ono to zavání průserem už ve startu, kdy se někdo rozhodnul, že film o rwandské genocidě bude vlastně cudný, jen tak lehce naznačený, aby chudáka diváka náhodou něco nepohoršilo, nebo -nedej bože- nešokovalo. Několikaměsíční surový, absurdní, úmorný a všechny hranice překračující horror kdy lidé byli rozsekáváni mačetama. Ženy byly znásilňovány s mírou brutality kterou si normální evropan nedokáže ani představit. Rodiče před smrtí byli nuceni jíst vařené maso svých dětí. Nenarozené děti byly vyříznuty ze svých matek a před jejich zraky čtvrceny... Bez alespoň zmínky o těchto nemyslytelných zvěrstvech bude rwandská genocida (a vůbec problematika centrální afriky) jen anonimní a vzdálenou občanskou válkou a mrtví jen číslem ve statistice... Navíc celým filmem jaksi prosakuje euroatlantická mentalita. Nejen, že tu všichni vypadájí hezky jako z hollywoodského filmu, ale i děj se odmotává tak nějak schématicky a postavy jsou vykresleny tak, že působí krajně nepravděpodobně. Kdo trošku tuší jaký vztah mají v těchto končinách např. k ženám, ten musí jen koukat jak pokrokové a intelektuálně osvícené jsou postavy tohodle bijáku... Ono to asi nemá moc cenu dál rozpitvávat.. Téma je samozřejmě silné, ale na rozloze 140.minut se filmaři drželi až trestuhodně při zemi a film tak nemůže působit ani z poloviny tak jak by měl.. (19.07.2019)

Další Rwanda a další nepopsatelný masakr, nad kterým se dá jedině kroutit hlavou. Opět to byl jiný pohled na celou záležitost, který mi seděl skoro nejvíc ze všech předchozích, protože i přes velkou porci minut jsem neměl potřebu kontrolovat hodiny a soustředěně koukal na tu příšernost před sebou. 95% (22.08.2017)

Sometimes In April se nese ve stejném duchu jako všechny filmy o Rwandě. Hutuové vraždí Tutsie, vojska OSN jsou naprosto neschopná, Američané nedělají nic (krásně to vystihnul hutujský generál při rozhovoru s americkou diplomatkou, která se mu snaží vyhrožovat: "Není tu ani ropa, ani diamanty, tak co by jste tu dělali?") a tím vším se táhne nějaký osobní příběh, v tomto případě se jedná o hutujského důstojníka, který ma tutsijskou manželku. Snad jen to je oproti ostatním rwandským filmům popisnější, což mi vyhovovalo. Ale i když je film lehce čitelný a nepřináší do tématiky nic nového, tak stejně šokuje a zadírá se pod kůži. Ne tak intenzivně jako Hotel Rwanda či Shake Hand With The Devil, ale sílu určitě má. 85% (29.12.2015)

V neprospech tohoto lacine vypadajiciho, necitlive a nechytlave natoceneho televizniho dramatu o tragickych udalostech roku 1994 v Rwande mluvi mnou drive videny a od prvniho do posledniho zaberu adorovany Hotel Rwanda. Nerad to delam, ale nemuzu IMHO jinak viz muj komentar k posledne zminenemu snimku. 50% (28.07.2008)