Elementární částice
-
Elementarteilchen
-
Elementary Particles, The
-
Atomised
Drama / Romantický
Německo, 2006, 113 min
Režie:
Oskar RoehlerObsah
-
Film podle novely Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ... (Fary)
Film podle novely Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ... Komentáře uživatelů k filmu (77)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(16.1.2007)
-
Enšpígl
Ono to tak ze začátku nevypadá, ale na konci filmu jsem byl taky taková elementární částice, víc už mě prostě rozebrat nešlo. Nádherné civilní dialogy jsou ten největší zážitek, na to se prostě nezapomíná. Do toho ještě herecký výkony na hranicích geniality a depinka z toho, že osud umí rozdávat jen velmi tvrdé rány je na světě. Opravdu se připravte na mimořádně silný příběh se scénami upravené pěkně na syrovo. Elementární částice se mě dostali někam hluboko dovnitř mého já .(5.4.2008)
-
AngelAngie
Moritz Bleibtreu mi nejednou svým hereckým výkonem ukázal, že patří k nejlepším německým hercům a mám ho moc ráda. Má svůj velmi civilní, přirozený a uvěřitelný projev, který diváka přesvedčí v jakémkoi jeho dialogu, ať už je šťastný nebo smutný, ráda ho sleduji a poslouchám. Tenhle film mě až tolik za srdce nechytil, snad možná proto, že pro mě "geniální matematické dítě" v podobě bezcharizmatického nepolíbené kluka není postavou, kterou bych obdivovala a stejně tak jeho bratr, který má neukojitelné sexuální choutky... a oba je spojuje jak tohle, tak touha po lásce, touha milovat a být milovat a hlavně být spokojen... nejkrásnější mi přišel závěr filmu... jenž je zobrazen na plakátě k filmu.(16.8.2009)
-
Radek99
Absolutní zjevení... Život rozložený na elementární částice. Tak silná a umně natočená výpověď o současném světě... Tahle filmová adaptace románu Michela Houellebecqa (bohužel jsem ho ještě nečetl, ale musím to rozhodně napravit) opět posouvá hranice tabu v současné mainstreamové kinematografii. Jakoby tvůrci spojili sexuální otevřenost amerického Shortbusu s tím nejlepším z německého filmu a to celé ozvláštnili variací na Americkou krásu. Krize středního věku kriticky se sebereflektujícího intelektuála, jak ji známe třeba ze Slámova excelentního Venkovského učitele, je ale v Elementárních částicích doplněna zvláštní tvůrčí metodou. Jde v podstatě o maniodepresivní film. Jakoby odraz života - ty vlny štěstí a neštěstí, sinusoida střídající polarizované pocity a stavy je odražena i ve formě zpracování - celý film je záměrně kolorován do výrazných (až kýčovitých) pastelových barev, je estetizován coby reklamní realita, přičemž pozitivnost barevného tónování je v příkrém rozporu se zobrazovanou skutečností - jde často o hyperrealistický až hypernaturalistický příběh, kdy řada scén je záměrně gradována až k naturalistické syrovosti (exhumace babičina hrobu, manželka v erotickém prádle, sexuální scény atd. atd.), které jsou ovšem posléze ,,zalité sluncem" a jejich vyznění je tak utlumené. Silný rys tu má absurdní komičnost oněch situací, už dlouho jsem se tak nahlas nesmál, jako u scén, kdy na Bruna zbude k masáži chlupatý jižan v neskutečných tangách či jeho učitelskému působení... Chvíli štěstí, chvíli deprese a krize, chvíli nahoře, chvíli dole...jako na houpačce...odraz sinusoidy životního běhu... Leitmotivem je v bipolárním světě obou bratrů motiv predestinace. Je zajímavé sledovat, jak Bruno, přičiněním své zdrcující životní zkušenosti rasista, který kvůli své matce nesnáší hippies, se nedokáže od svého životního stylu (latentně naprogramovaného matkou) odpoutat a sám v podstatě žije jako novodobý hipík - nevázaný sex, odchod do svobodomyslné komunity atd. Stejně tak Michael, úspěšný vědec, který si ze svého dospívání pouze s babičkou nese do života pochroumaný vztah k ženám a na něm vlastně založí i svou vědeckou dráhu, paradoxně tak odkrývaje meritum věci - neschopnost citu a empatie vůči druhému, přehnaný západní individualismus ubíjející normalitu mezilidských vztahů... Milovat jsme schopni teprve až v mezní situaci... Zajímavé je též sledovat, jak všichni tvůrci dospěli (třeba Moritz Bleibtreu a Franka Potente od dob Loly běžící o život...podávají tak úžasné herecké výkony, procítěné, empatické a opravdové...) Od dob Nebe nad Berlínem nejlepší německý film! (a všimněte si toho posunu - tam, kde Wenders ještě vidí v 80. letech anděly, spatřuje Oskar Roehler dnes jen trápící se obyčejné lidi...)(3.4.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $6,622,909║(11.6.2010)
-
hirnlego
(3,5* dolu - kdo nečet předlohu, může nahoru)(13.4.2012)
-
charlosina
Vynikající filmový zážitek... nebo elementární částice? Dva bratři, povahově zcela odlišní, mající podobný problém: sexuální život. Ovšem každý k němu má zcela odlišný přístup. Bruno je neuspokojený a Michael nepolíbený. Oba dva se rozhodnou změnit život - Michael "objeví" lásku ve své kamarádce z dětství, Bruno najde ideální partnerku ve volnomyšlenkářském kempu. Už to vypadá, že i tihle smolaři najdou štěstí, ale osud rozdá nové karty... i když ve finále šťastní asi zůstali všichni. No, hodně zajímavý film, ze kterého dýchá Freud a prudce racionální myšlení. Je to taková neobvyklá průprava po hledání smyslu života... a mě se teda líbila. Literární předlohu jsem nečetla, nicméně by mě tento kousek Michaela Houllebecqa zajímal. Každopádně s počinem Oskara Roehlera jsem spokojena, tohle rozložení člověka na biologickou částečku vesmíru mě zaujalo. A výkon Moritze Bleibetreu mě ohromil.(24.7.2008)
-
Mertax
Narušenost, nevyrovnanost, rozpolocenost, syrovost, deprese, frustrace, zmatenost, touhy, sny, naděje, ideje, nenávist, láska, intimita.. To vše a další (ne nutně v daném pořadí) nabídnou Elementární částice a ještě obalené uvěřitelnými hereckými kreacemi. Stačí jen chtít, nebo respektive zkusit proniknout do hlubinnosti lidské duše.(1.6.2008)
-
JFL
Konformně šokantní adaptace radikálně provokativní předlohy od režiséra, který si na burcování mravokárců vybudoval kariéru. Snímek sice přináší sytě tělesné pojednání o sexuální frustraci narážející na kontrast sexuálně emancipovaného světa a konformní upjaté společnosti. Jenže ve finále vše zvrátí do moralistního melodramatu, kde apatický bratr najde štěstí, protože zavolal své přítelkyni, zatímco neurotický bratr si za nerozhodnost vyslouží pobyt v blázinci. Předloha naopak směřuje k odlišnému konci, kde plně vynikne ústřední myšlenka, že strůjcem veškerého lidského zmaru jsou individualita a touha. 7/10(31.8.2011)
-
castor
Dva totálně odlišní (nevlastní) bratři prožívají tak trochu po svém krizi středního věku. Jeden má velmi slušně rozjetou vědeckou kariéru, druhý se pokouší uplatnit jako učitel, ale navzdory svým psychickým problémům se spíš probírá změtí své vlastní sexuality. Nakonec každý hledá odpovědi na to, jak moc figurovala v jejich vývoji volnomyšlenkářská matka. Každý hledá oporu jinde a s jinými typy žen, nicméně potlačit matčin obraz nebude tak úplně snadné. Německé drama má řadu pozitiv, i když trošku zbytečně brázdí po emočně chladných vlnách. Přesto civilní dialogy do naprosté uvěřitelnosti posílá silné herecké obsazení, z kterého vyčnívá německé zjevení Moritz Bleibtreu (Lola běží o život, Klepání na nebeskou bránu, Baader Meinhof Komplex), který byl za Bruna nominován na Evropskou filmovou cenu. Martina Gedeck nebo Franka Potente (s oběma se Bleibtreu herecky dobře zná) nezůstávají nikterak pozadu.. Umně natočená mozaika evropského, nikterak veselého života. A německá kinematografie opět vystrkuje růžky. Momentálně v Evropě zřejmě nemá konkurenci!!(5.2.2010)
-
Šakal
Německý film mě v poslední době nepřestává znovu a znovu příjemně překvapovat. Nejinak je tomu i v tomto Roehlerovu snímku dvou nevlastních ( naprosto rozdílných povahou ) sourozenců Michaela a Bruna v podání Christiana Ulmena a především VYNIKAJÍCÍHO Moritze Bleibtreua. Snímek se mimo jiné zaměřuje na jejich narušenou sexualitu způsobenou v dětství jejich hippiesáckou matkou. Každý z bratrů se s tím " vypořádává " po svém. Michael dává přednost kariéře ( molekulární biolog ) a rezignuje na jakýkoliv sexuální vztah, Bruno je posedlý erotickými touhami, ale nedaří se mu navázat opravdový vztah. To se změní v momentě, kdy Michael prochází krizí středního věku, dává výpověď v zaměstnání a odjíždí do místa, kde vyrostl a potkává Annabelle ( lásku svého mládí ) a..... Bruno se seznamuje s Christine....Více než zdatně jim sekundují Franka Potente a Martina Gedeck. Oběma bratrům se začíná " blýskat na lepší časy " , ale nic ( ani láska k jedné slečně :o) netrvá věčně.V tomto případě krutě zasahuje " osud ". Přiznávám, bál jsem se, jak se tvůrci vypořádají se závěrem, ale naprosto ZBYTEČNĚ, protože ten je skutečným VRCHOLEM celého snímku. Hodně silných 5*! p.s. silně uvažuji, že sáhnu po knižní předloze od Michela Houllebecqa......(24.11.2009)
-
Aky
Přišlo mi to všechno takové spíš vypočítané než napadnuté. Nevtáhlo mě to, v každém okamžiku jsem stál vedle.(5.10.2008)
-
lena60
Slušná adaptace Houellebecqova románu. Nicméně pokud divák zná předlohu a tedy i děj příběhu, zážitek z filmu již není tolik intenzívní.(8.8.2011)
-
rejzanek
Tomuhle snímku jsem dal přednost před druhým poločasem bařáže o ME ve fotbale a v žádném případě toho nelituju. Elemnetární částice jsou film velice zvláštní, film popisující osud dvou nevlastních bratrů a jejich cestu životem, jejich přání, touhy a sny. Michael a Bruno jsou přitom naprosto odlišní, asi jako noc a den, ale jedno mají určitě společné a to najít nějaký smysl svého života. Bruno ho hledá pokud možno v nějakém sexuálním povyražení, zatímco tichý a plachý Michael mění práci a později se potkává se svou dávnou platonickou láskou z mládí a kola osudu se začínají rozbíhat naplno. Nečekejte od tohoto filmu moc romantiky nebo nějakou vtipnou komedii, i když párkrát jsem se opravdu zasmál, čekejte spíš naprosto otevřený film, místy i trochu syrový o tom, že život není peřičko a mnohdy člověk musí hodně obětovat, aby dosáhl svého vysněného cíle a zdaleka ne vždy se mu to podaří.(11.11.2011)
-
murakamigirl
Mám rada nemčinu a nehanbím sa zato! Preto ma uspokojuje, že Nemci vypľúvajú tak sakramentské drámy, čo pre zmenu rozžúvajú a vypľúvajú mňa. Zem sa zastaví až za pár dní, no mne sa už dnes pozastavuje rozum nad škodoradostnou pestrosťou života alebo čím, že matka týchto lahôdkových emocionálnych pokrmov zároveň privádza k orgazmu hojných dopravných fetišistov (Kobra, Medicopter, Helicops či iné mizérie) :))). Nič to, aspoň je zábava no nie??! :) Dráma, ktorá má humor a dynamiku a kde sa vedú tak šialene naturalistické dialógy, až na vás dorazí túžba hovoriť, pustiť sa s hrdinami do reči. Ohromujúce obsadenie- exceluje Moritz Bleibtreu, z dám Martina Gedeck. Predstavte si, že sa vám podarí zhodiť- prelisuje vás tank- a máte približný efekt Elementárnych častíc. :) Predstavte si, že sa svieža letná sprcha zvrtne na ľadové peklo. Máte vyvrcholenie Elementárnych častíc. Svojím príbehom, explicitnosťou (vzťahovou, sexuálnou) a civilnosťou to proste rozloží.----- Bleibtreu kvíliaci v nemocnici, že nemôže domov "lebo by sa asi zabil"----- Bleibtreu prednášajúci o Brazílii----- k Bleibtreuovi sa z konca chodby psychiatrie približuje mŕtva láska----- jemné odmietavé pokývanie hlavou jeho mŕtvej priateľky plus slová "Teraz tu na čas zostaneme..."----- aaaaach, scény, ktoré mi dnes nedovolia spať, taká drásavá sila to bola!----- Objíma ma horúčka a trasiem sa očakávaním ďalšieho západného tornáda: Baader Meinhof Komplex. Ste na tom rovnako?(7.12.2008)
-
asLoeReed
Ukázka, jak film dovede zkazit pocit z knihy. Předlohou Elementárních částic je nehorázné porno v románu Michela Houllebecqa, který je ještě k tomu takovým tím typickým kunderovským textem, knihou, co se nedá vyprávět. Roehlerův přepis se o to přesto pokusil a výsledek je - vlastně nepřekvapivě - spíše než adaptací, deformací a redukcí. Zbylo tu jen jádro příběhu (vše přesunuto z Francie do Německa), to, podáváno velmi přístupně a nenáročně (za použití patetické, romantizující hudby v duchu německých filmů poslední dekády), je okleštěno od ironického a cynického tónu vypravěčské techniky Houllebecqovy knihy, a zaciluje na pohodlnou říši mainstreamu. Nevím, co z toho vyplývá: snad že Francouzi jsou inteligentnější než Němci.// Radku99: tu knihu si skutečně přečti, protože pak to pochopíš.(2.2.2010)
-
Philippa
Tedy takovou krásně upřímnou výpověď o tom , kde se berou naše problémy a jaký je stav dnešní společnosti jsem dloho neviděla. Kde se bere ona neschopnost skutečné lásky? A je vůbec na ten "vir" , co šíří se čím dál více , nějaký lék? Skončí to někdy, ten přenos z jedné generace na druhou? Skvělá podívaná jejíž "elementární částicí" se můžete stát i vy.(5.9.2008)
-
claudel
Němci umí natočit zatraceně dobrý film, opět se to potvrzuje, o to více, že se jedná o filmovou adaptaci francouzského románu, což já osobně považuji za nesmírně těžké, zvláště pokud snímek vzniká podle románu spisovatele, jenž byl jiné národnosti než režisér a herci. Bravo, silné herecké obsazení, kterému dominuje dvojice Bleibtreu/Gedeck. Zajímavý a silný příběh, který se do mě zahryznul už od začátku a nepustil.(10.1.2011)
-
Lyncha
Jsem vysloveně háklikvá na jakoukoli zmínku o genetickém kódu, klonování organizmů apod., protože se ve filmech, televizi i novinách zpravidla objevují ve špatném kontextu a naplácá se kolem toho spousta hovadin (s odpuštěním), čímž se mate široká veřejnost. Do konce filmu pak většinou nezaregistruju už nic dalšího než černo před očima a v srdci divoký hněv. Tentokrát se to tak nestalo. Příběh postav, kterým se toho, co si přejí, dostává až příliš pozdě, mě zase rychle vtahnul zpátky. A za to si rozhodně zaslouží plné hodnocení!(1.7.2008)
-
sochoking
Kanár do koša- babka do čierneho vreca. Inak,veľmi krásny filmík !(17.10.2009)
